Penisová kost – pomocný ukazatel při určování stáří psovitých šelem
Prof. MVDr. Čeněk Červený, CSc., a doc. MVDr. Jiří Pikula, Ph.D.
V návaznosti na článek Určování stáří u lišky obecné (Svět myslivosti č. 3/2007) popíšeme v tomto příspěvku stavbu a funkci zajímavého kostěného útvaru – penisové kosti, kterou se mohou „pochlubit“ samci nejen psovitých šelem. Délka a hmotnost penisové kosti totiž může posloužit jako pomocný ukazatel při určování jejich věku.
Kromě „známých“ kostí tvoří kostru těla savců i malé, zdánlivě nevýznamné kůstky. Drobné kůstky jsou např. součástí skeletu prstů – tzv. přídatné nebo sezamovité kosti slouží jako opora namáhaných šlach. Podobné malé kůstky bývají pozůstatkem po zakrnělých orgánech, např. prstech. Ve vazivové tkáni topořivých těles penisu řady savců najdeme tyčinkovitou kost. Jde o penisovou kost neboli baculum, odborným názvem os penis nebo též os priapi.VÝSKYT PENISOVÉ KOSTI, JEJÍ STAVBA A FUNKCE
Penisová kost byla zjištěna a popsána u většiny masožravců kromě hyeny, ale také u hlodavců, hmyzožravců, netopýrů a primátů (s výjimkou člověka). Os penis je dobře vyvinutá u psovitých šelem, naopak u kočkovitých šelem zcela chybí. U psovitých šelem žijících u nás se vyskytuje u psů všech plemen, vlka, lišek a psíka mývalovitého.
Os penis je kostěný útvar, který vyztužuje volný konec penisu – žalud. Na konkrétním případu samce lišky obecné můžeme dokumentovat, že je to mírně prohnutá, tenká kost žlábkovitého tvaru, která je uložena v poměrně dlouhém žaludu penisu (obr. 1). Na příčném průřezu má kost tvar písmene „v“ obráceného základnou nahoru. Žlábkem penisové kosti je vedena močová trubice. V dospělosti dosahuje penisová kost délky přibližně 55 mm. Její zadní konec obrácený k pánvi má u dospělého lišáka rozšířenou základnu (basi) vrůstající do vrcholu topořivého tělesa penisu. Konec penisové kosti směřující k volnému vrcholu žaludu je užší a u mladých lišáků je prodloužen chrupavkou, která s přibývajícím věkem kostnatí.
U psovitých šelem má penisová kost důležitou úlohu při páření. Na počátku páření zpevňuje ještě nedokonale ztopořený penis natolik, že může být zasunut do pochvy. Poté nastupuje dokonalá erekce. Mohutně zbytnělý žalud fixuje penis v pochvě, následuje tzv. „svázání“ a teprve poté dochází postupně k ejakulaci. Po proběhlé ejakulaci erekce odeznívá a penis je z pochvy uvolněn. Svázání může trvat od několika minut až do jedné hodiny, výjimečně i déle. Délka svázání je limitovaná odtokem krve z topořivých těles penisu.
Penisová kost vykazuje tvarové specifiky podle druhu savců. Toho se využívá jako významného taxonomického kritéria při definování živočišných druhů v zoologické soustavě.
POMOCNÝ UKAZATEL PŘI URČOVÁNÍ STÁŘÍ LIŠEK
Ve snaze o přesnější stanovení stáří u lišek se Harris (1978) pokusil sledovat velikost a hmotnost penisové kosti různě starých lišáků ulovených v okolí Londýna. U liščat samčího pohlaví zjistil, že penisová kost ve stáří jeden a půl měsíce dosahuje délky 17 mm, ve třech měsících 32 mm, v sedmi měsících 46 mm a v devíti měsících 49 mm. Os penis u dospělých lišáků měřila kolem 57 mm (obr. 2). Z naměřených hodnot vyplynulo, že penisová kost u lišáků roste a prodlužuje se přibližně do stáří sedmi měsíců. V pozdějším věku jsou přírůstky podstatně menší. Podobný jev zjistil Harris i při sledování hmotnosti této kosti. Z hlediska praktického použití pro odhad věku lišek by tato metoda mohla posloužit pouze u mladých jedinců do jednoho roku. Pro posuzování stáří dospělých lišáků není vhodná.
Podobně jako u lišek byl vývoj penisové kosti sledován také u jezevce lesního z čeledi kunovitých (Lüps 1987).
Autoři pracují na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně.
Ilustrace Čeněk Červený