Archiv časopisu Svět myslivosti

Svět myslivosti č. 02/08

Myslivecká výročí – únor

Dne 15. února uplyne 270 let od úmrtí Matyáše Bernarda Brauna. Významný sochař pocházel z řezbářské rodiny z Tyrol. Asi jako třicetiletý přišel do Čech, kde vyzdobil řadu sakrálních i profánních staveb. Seznámil se také s F. A. hr. Sporckem, který ho pověřil výzdobou svého sídla v Kuksu, postavením památníku císaři Karlu VI. v Hlavenci, výzdobou tzv. Betléma u Kuksu a zámecké zahrady v Lysé nad Labem. Část soch znázorňuje myslivce a zvěř.

Ze zahraničí 2/2008

Řecko: jelen usmrtil dva muže    

Říjný jelen usmrtil na jedné malé farmě v Řecku dva muže, kteří pracovali jako ošetřovatelé zvířat. První z nich byl jelenem ubodán večer 2. listopadu poté, co vstoupil do ohrady a chtěl jelena se dvěma laněmi nakrmit. Druhý den našel mrtvého ošetřovatele jeho kolega, jenž byl při pokusu o odtažení těla též napaden a usmrcen.
Wild und Hund, 23/2007, PZ


Lov na pardála v Indii

Snad dodnes není rozřešen vědecký spor o třech kočkovitých šelmách: levhartovi, pardálovi a pardálovi sundském. V popisu těchto tří zvířat ode dávna přírodozpytci se pletli, teprve Brehm hleděl ve svém „Životě zvířat“ podati podrobný popis. Mezi obyčejným pardálem a pardálem sundským není dnes už mýlka možná, jinak je tomu ovšem s levhartem a pardálem. Lovec se ovšem v těch zvířatech mýliti nemůže, ježto levhart žije v Africe a pardál v Asii. Ale jinak je tomu s přírodozpytcem, který popisuje zvíře buď v zoologické zahradě nebo ve zvěřinci nebo konečně podle vycpaného preparátu. Tu bývají obě zvířata zaměňována, ježto zbarvení srsti přizpůsobuje se podnebí a dle toho se mění.

Jak jelen o rekord přišel

Vladimír Paulišta

Před více než šesti desítkami let byl na Slovensku uloven jelen, který se díky svému paroží neobvyklým způsobem zapsal mezi „jelení přeborníky“. Či spíše nezapsal …

Dobrou chuť

Daňčí na kari

600 g daňčí kýty, dvě cibule, čtyři stroužky česneku, kousek čerstvého zázvoru, dvě lžíce oleje, lžíce kari koření, dvě lžíce rozinek, dva pomeranče, čtyři čerstvé fíky (sušené před použitím namočíme), čtyři lžíce zakysané smetany, sůl, pepř.

Úvodník 2/2008

Doc. Ing. Jiří Kamler, Ph.D.

Vážení čtenáři,

závěr minulého roku přinesl nejen obvyklý vrchol lovecké sezony, ale také nezvyklou aktivitu Ministerstva zemědělství (MZe), jež vydalo doporučení pro redukci početních stavů spárkaté zvěře na území ČR a stanovisko k problematice škod působených zvěří. Oba dokumenty byly otištěny v prosincovém čísle Světa myslivosti a v řadách myslivců vyvolaly bouřlivé reakce, o čemž svědčí zejména internetová diskuse na stránkách časopisu Myslivost. Tématu byla věnována pozornost již v lednových číslech obou periodik.

Myslivost, Vítězný únor a „ta správná politika“

Ing. David Vaca, Ph.D.

V letošním roce si připomínáme několik letopočtů významných pro naši republiku. Z uplynulého století jde o roky 1918, 1938, 1948 a 1968, Česká televize dokonce připravila na toto téma seriál s názvem Osudové osmičky. Pokud by byla mezi myslivci uspořádána anketa na téma, který letopočet byl osudový pro myslivost, patrně by zvítězil rok 1948, jenž výrazně ovlivnil poměry v naší myslivosti a mnohdy je stále ještě ovlivňuje.

Hybridizace siky japonského a jelena lesního (II.)

Prof. Ing. Luděk Bartoš, DrSc.

V lednovém Světě myslivosti jsem popsal, jak byly s prvními importy siků do Evropy zaznamenány případy jejich křížení s původním jelenem lesním. První zmínku o tom máme již z r. 1884. Zmínil jsem se též o cíleném křížení ze 30. a 40. let minulého století na jeleních farmách na území bývalého Sovětského svazu za účelem zvýšení produkce pantů a také o vědeckých experimentech dr. Roryho Harringtona v Irsku v 70. a 80. letech. Na Dálném Východě v oblasti řeky Ussuri dochází od nepaměti k hybridizaci spontánně za přirozených podmínek a tamní lovci jsou si toho dobře vědomi. Myslivecká veřejnost v Evropě přesto bere hybridizaci siky a jelena lesního od prvopočátku – a více méně až do dnešních dní – jen jako málo významnou kuriozitu, nikoliv jako tikající časovanou bombu.

Imobilizace a označování jelení zvěře v podmínkách Národního parku Šumava

Ing. Adam Jirsa a MVDr. František Lešek

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava zahájila v r. 2005 výzkumný projekt s názvem „Migrace a prostorové nároky jelenovitých a jejich vliv na vegetaci a přirozenou obnovu lesa v oblastech výskytu původních druhů šelem v centrální části Národního parku Šumava“. Pro sledování zvěře se využívají telemetrické obojky německé firmy Vectronic Aerospace Gmbh. Před nasazením obojků je nutné zvěř imobilizovat. V našem článku popíšeme zkušenosti s imobilizací a označováním především jelení zvěře.

Penisová kost – pomocný ukazatel při určování stáří psovitých šelem

Prof. MVDr. Čeněk Červený, CSc., a doc. MVDr. Jiří Pikula, Ph.D.

V návaznosti na článek Určování stáří u lišky obecné (Svět myslivosti č. 3/2007) popíšeme v tomto příspěvku stavbu a funkci zajímavého kostěného útvaru – penisové kosti, kterou se mohou „pochlubit“ samci nejen psovitých šelem. Délka a hmotnost penisové kosti totiž může posloužit jako pomocný ukazatel při určování jejich věku.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Svět myslivosti od roku 2000 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.

Svět myslivosti na Facebooku