Svatohubertská slavnost v Belgii
MUDr. Tadeáš Maślanka
Již několik let bylo přáním členů Řádu sv. Huberta (dále Řád) navštívit místa, kde působil patron myslivců a světec, jehož jméno Řád zdobí, sv. Hubert. V úvahu přicházel region v Ardenách kolem Maastrichtu, kde Hubert působil jako kněz a později biskup, nebo oblast kolem Lutychu (Liege) v dnešní Belgii, kde byl biskupem před koncem života a kde také zemřel.
Vloni se tato tužba naplnila, delegace Řádu navštívila místa posledního působení sv. Huberta. Pomohla tomu skutečnost, že plzeňská farnost navázala úzké styky s farností v Lutychu a prostřednictvím plzeňského biskupství a plzeňské farnosti jsme se zkontaktovali s organizátory svatohubertských slavností v městečku St. Hubert v Belgii. Naši návštěvu organizačně zajistili členové západočeské prefektury Řádu za pomoci Krajského úřadu Plzeňského kraje. Delegaci tvořila šestice členů řádu západočeské, jihočeské a karlovarské prefektury (prefekti ing. Pavel Prošek, František M. Hoffmann a Jan Černý, člen rady mistrů MUDr. Tadeáš Maślanka a členové dr. Ladislav Cinegr a ing. XXX Hána). Delegaci doprovázely dvě dámy s úkolem zajistit komunikaci ve francouzštině (Lenka Riabcová z KÚ Plzeňského kraje a MUDr. Ludmila Stuchlíková). Úkolem „mise“ bylo poznat prostředí a připravit podmínky pro případnou oficiální návštěvu Řádu na svatohubertských slavnostech v Belgii v r. 2008.Vyjeli jsme v pátek 31. srpna ráno z Plzně a po přibližně 750 km jsme se odpoledne ubytovali v klášteře malebného poutního městečka jižního Valonska Banneux. Večer byl věnován prohlídce města a jeho zvláštností. V sobotu byla na programu návštěva Lutychu, kde nás přijala „zlatá duše“ liežského biskupství, Georges Brisbois. Pan Brisbois nám připravil plán prohlídky Lutychu a seznámil nás s programem slavností, jež se měly konat následující den.
V neděli jsme časně ráno vyjeli do místa posledního odpočinku sv. Huberta, do ardenského městečka St. Hubert. Do místního kostela v benediktinském klášteře Andage Andin byly z Lutychu v r. 826 přeneseny ostatky sv. Huberta. Ostatky na tomto místě odpočívaly ve stříbrné pozlacené schránce – relikviáři – až do 16. století. Po vpádu Hugenotů do kláštera se relikviář ztratil a od té doby se po ostatcích marně pátrá. Kostel byl však zachráněn, dnes je to přestavěná bazilika sv. Huberta. Slavnosti byly pořádány v pořadí již po čtyřicáté.
Od rána před bazilikou předváděly své umění trubačské sbory z Belgie, Francie a Německa. Rozdíl v pojetí hry Němců a Francouzů či Valonů byl velmi nápadný. Zatímco německý sbor hrál na lesnice v ladění B hudbu velmi podobnou naší lovecké hudbě, francouzské a valonské sbory hrály na nástroje v ladění F, což znělo velmi ostře a drsně. Naše delegace byla představena vedení města St. Hubert v čele se starostou a poté se nás ujala delegace belgického Řádu sv. Huberta. Spolu s dalšími návštěvníky jsme se zúčastnili svatohubertské mše. Společně se členy belgického Řádu jsme byli pozváni do kněžiště baziliky. Za zmínku stojí, že pozvání dostali i představitelé jednoho z nejstarších loveckých plemen, samozřejmě s vůdci. Jde o belgické národní plemeno svatohubertský pes, dnes známé jako bloodhound. Úcta prokazovaná těmto psům po celou dobu slavností byla neuvěřitelná.
Po mši a krátkém obědě jsme byli pozváni na balkón městské radnice, odkud jsme mohli pozorovat slavnostní průvod. Organizátoři představili historický průběh života ardenského městečka od doby působení sv. Huberta po dnešek. Celé dvě hodiny procházely skupiny krojovaných účastníků, které znázorňovaly jednotlivá období života celé oblasti. Při předvádění období francouzské revoluce nechyběla gilotina. Průvod zakončila jízda alegorického vozu taženého čtyřspřežím těžkých ardenských valachů, vyzdobeného po stranách vlajkami a na konci vozu znaky všech států EU. Na voze seděli členové belgického Řádu sv. Huberta v čele se svým velmistrem.
Naše delegace byla v Belgii přijata velmi srdečně. Své belgické přátele jsme udivili úctou ke sv. Hubertovi, jakož i perfektní znalostí historie sv. Huberta a svatohubertské tradice. Velmistrovi a kancléři Řádu jsme věnovali stylový barokní pohár s vyrytou insignií našeho Řádu. Domníváme se, že jsme v Belgii zanechali velmi dobrý dojem. Výsledkem bylo pozvání jak na zasedání belgického i mezinárodního Řádu sv. Huberta do St. Hubert pořádané na podzim loňského roku, tak na letošní slavnosti do Belgie. Dva naši členové se zúčastnili zmíněného zasedání v Belgii. Na svatohubertské slavnosti, které se uskuteční v září 2008, se již pilně připravujeme. Pozvání belgických přátel na naše svatohubertské slavnosti na Kuksu jistě bude následovat.
MUDr. Tadeáš Maślanka, rytíř Řádu sv. Huberta