Myslivecká výročí – duben
Před padesáti lety, 4. dubna 1958, zemřel v Žebráku neprávem opomíjený významný lesník a historik Václav Barchánek. Souborné dílo nevydal. Jeho četné literární příspěvky najdeme v odborných a regionálních časopisech. Spolu s F. J. Buchalem – Neústupovským (1884–1964) je spoluautorem knihy Naše myslivost (1933). Velké ocenění zaslouží četné články uveřejňované v celostátním tisku, v nichž s problémy myslivosti seznamoval širokou veřejnost. Václav Barchánek se narodil 24. dubna 1893 v Mezouni u Berouna.
Dne 7. dubna si připomeneme 200. výročí narození profesora filosofie v Brně Františka Matouše Klácela, důvěrného přítele Boženy Němcové, satirického básníka, který myslivcům věnoval báseň Ferina Lišák z Kuliferdy (1854). Pro spory s církví se v r. 1869 vystěhoval do Ameriky, kde 17. března 1882 v Balle Plaine zemřel.
Prof. Klácel se narodil v r. 1808 v České Třebové.
V myslivně Bušohrad na Křivoklátsku se před 140 lety, dne 17. dubna 1868, narodil Rudolf Maxera. Když skončil lesnickou službu jako vedoucí polesí Kouřimec, byl pověřen uspořádáním vrchnostenského archivu. Zpracováním jeho dokladů významně přispěl k dějinám myslivosti u nás. Četné články uveřejnil v lesnických a mysliveckých časopisech, vydávaných J. V. Rozmarou (1872–1951).
Nadlesní Maxera zemřel 27. března 1935 v Křivoklátě.
S názory na pěstování lesa podle ekologických základů přišel už před 70 lety profesor pěstování lesů Ing. Dr. Josef Sigmund. Pocházel z lesnické rodiny, narodil se 18. dubna 1868 – před 140 roky – v myslivně Na Hrádku u Plzně. Jeho cílem bylo vypěstovat les zdravý, oživený a krásný, jehož nezbytnou součástí je zvěř. Tento význačný lesník byl také nadšeným myslivcem, což se některým současným lesníkům zdá obtížně pochopitelné. Je škoda, že své názory a zkušenosti nezachytil písemně.
Prof. Sigmund zemřel 6. ledna 1956 v Plzni.
Od smrti lesního rady Karla Ponce uplyne 20. dubna již 120 let (1888). Narodil se v Těních nedaleko Strašic 15. srpna 1835, absolvoval bělský Vyšší lesnický ústav, kde později působil jako pedagog a sloužil na několika velkostatcích jako lesník. Ponec věnoval pozornost české myslivecké mluvě, kterou zachytil v německy vydané Nauce o myslivosti (1884).
Lesní rada Ponec zemřel v Praze.
Na letošní rok připadá 85. výročí vzniku časopisu Stráž myslivosti, jehož pokračovatelem je měsíčník Myslivost. Se Stráží myslivosti je neoddělitelně spjato jméno prof. Jaroslava Svobody, jejího dlouholetého pečlivého redaktora. Je s podivem, že dokázal čtrnáctideník redigovat sám, bez pomocného personálu, jen za podpory dobrovolných a nehonorovaných odborníků. Od r. 1926 řídil také Knihovnu Stráže myslivosti, v níž vycházely odborné knihy a beletrie.
Stojí za zmínku, že prof. Svoboda v začátcích časopisu, kdy majitel tiskárny pochyboval o jeho úspěšnosti, se za náklady za tisk zaručil svým nemovitým majetkem. Čtenáře asi napadne, zda by se toho někdo odvážil dnes.
Prof. Svoboda časopis vedl od jeho vzniku v r. 1923 až do května 1948, kdy byl z politických důvodů odvolán. Vysloužil si také zásluhy o loveckou kynologii jako chovatel, cvičitel, vůdce a rozhodčí drsnosrstých ohařů. Jeho velké zásluhy o vyšlechtění zdejšího plemene hrubosrstého ohaře, českého fouska, byly v r. 1968 oceněny založením soutěže Memoriál Jaroslava Svobody.
To vše si připomínáme ke 40. výročí jeho úmrtí – zemřel 26. dubna 1968 v Třebíči. Myslivosti se věnoval až do pokročilého věku.
Prof. Svoboda se narodil 20. prosince 1883 v Únavově u Znojma.
Rš
Dne 7. dubna si připomeneme 200. výročí narození profesora filosofie v Brně Františka Matouše Klácela, důvěrného přítele Boženy Němcové, satirického básníka, který myslivcům věnoval báseň Ferina Lišák z Kuliferdy (1854). Pro spory s církví se v r. 1869 vystěhoval do Ameriky, kde 17. března 1882 v Balle Plaine zemřel.
Prof. Klácel se narodil v r. 1808 v České Třebové.
V myslivně Bušohrad na Křivoklátsku se před 140 lety, dne 17. dubna 1868, narodil Rudolf Maxera. Když skončil lesnickou službu jako vedoucí polesí Kouřimec, byl pověřen uspořádáním vrchnostenského archivu. Zpracováním jeho dokladů významně přispěl k dějinám myslivosti u nás. Četné články uveřejnil v lesnických a mysliveckých časopisech, vydávaných J. V. Rozmarou (1872–1951).
Nadlesní Maxera zemřel 27. března 1935 v Křivoklátě.
S názory na pěstování lesa podle ekologických základů přišel už před 70 lety profesor pěstování lesů Ing. Dr. Josef Sigmund. Pocházel z lesnické rodiny, narodil se 18. dubna 1868 – před 140 roky – v myslivně Na Hrádku u Plzně. Jeho cílem bylo vypěstovat les zdravý, oživený a krásný, jehož nezbytnou součástí je zvěř. Tento význačný lesník byl také nadšeným myslivcem, což se některým současným lesníkům zdá obtížně pochopitelné. Je škoda, že své názory a zkušenosti nezachytil písemně.
Prof. Sigmund zemřel 6. ledna 1956 v Plzni.
Od smrti lesního rady Karla Ponce uplyne 20. dubna již 120 let (1888). Narodil se v Těních nedaleko Strašic 15. srpna 1835, absolvoval bělský Vyšší lesnický ústav, kde později působil jako pedagog a sloužil na několika velkostatcích jako lesník. Ponec věnoval pozornost české myslivecké mluvě, kterou zachytil v německy vydané Nauce o myslivosti (1884).
Lesní rada Ponec zemřel v Praze.
Na letošní rok připadá 85. výročí vzniku časopisu Stráž myslivosti, jehož pokračovatelem je měsíčník Myslivost. Se Stráží myslivosti je neoddělitelně spjato jméno prof. Jaroslava Svobody, jejího dlouholetého pečlivého redaktora. Je s podivem, že dokázal čtrnáctideník redigovat sám, bez pomocného personálu, jen za podpory dobrovolných a nehonorovaných odborníků. Od r. 1926 řídil také Knihovnu Stráže myslivosti, v níž vycházely odborné knihy a beletrie.
Stojí za zmínku, že prof. Svoboda v začátcích časopisu, kdy majitel tiskárny pochyboval o jeho úspěšnosti, se za náklady za tisk zaručil svým nemovitým majetkem. Čtenáře asi napadne, zda by se toho někdo odvážil dnes.
Prof. Svoboda časopis vedl od jeho vzniku v r. 1923 až do května 1948, kdy byl z politických důvodů odvolán. Vysloužil si také zásluhy o loveckou kynologii jako chovatel, cvičitel, vůdce a rozhodčí drsnosrstých ohařů. Jeho velké zásluhy o vyšlechtění zdejšího plemene hrubosrstého ohaře, českého fouska, byly v r. 1968 oceněny založením soutěže Memoriál Jaroslava Svobody.
To vše si připomínáme ke 40. výročí jeho úmrtí – zemřel 26. dubna 1968 v Třebíči. Myslivosti se věnoval až do pokročilého věku.
Prof. Svoboda se narodil 20. prosince 1883 v Únavově u Znojma.
Rš