Na lovecké cestě kolem světa – Evropa a Asie

Redakce

Lovecké turistice, které se v posledních desetiletích díky hospodářské konjunktuře věnuje stále více myslivců z Evropy včetně ČR, věnujeme na stránkách našeho časopisu pravidelně pozornost. V tomto článku přinášíme stručný přehled loveckých možností v jednotlivých částech světa. Uvítáme, když nám napíšete o svých loveckých zážitcích ze zahraničí a připojíte zajímavé fotografie z míst, která jste navštívili, a trofejí zvěře, již se vám podařilo ulovit.

LOVY NA STARÉM KONTINENTU
Výborné lovecké vyžití nabízejí severské státy. Zájemce o lov v Norsku, Finsku a mnoha částech Švédska je však třeba upozornit, že tamní lovci neuznávají kult trofeje. Lov pro ně představuje především obstarání zvěřiny, a proto jsou šance na získání silné trofeje losa nebo jelence běloocasého (např. ve Finsku) malé. Lov v tamních podmínkách však přináší loveckému hostovi nádherné zážitky spojené se společným lovem s místními lovci, pro něž není důležité, kdo konkrétně zvěř ulovil.
Individuální trofejové lovy se organizují jen v Dánsku a ve švédské provincii Schonen, kde žijí velmi silní srnci. Tyto lovy se však jen zřídka nabízejí přímo na „loveckém trhu“ a jsou velmi drahé.
Pobaltské státy se po získání nezávislosti dostaly do popředí zájmu lovců z celé západní Evropy. Představují pro ně „nový svět“, ale s druhy zvěře a krajinou velmi podobnou střední Evropě. Stejně jako v Polsku se však i v této oblasti nadměrně zasáhlo do kmenových stavů jelení zvěře, v důsledku čehož dochází k omezování nebo dokonce dočasnému zastavení jejího lovu.
Polsko patří k nejoblíbenějším destinacím zejména německých poplatkových lovců. Velký zájem a lov a snaha o jeho uspokojení ze strany organizátorů lovu však vedl k tomu, že v revírech zejména v blízkosti hranic s Německem jsou stavy jelení, srnčí a černé zvěře jen průměrné. Proto se vyplatí lovit spíše v honitbách na jihovýchodě státu.
Slovensko je po lovecké stránce sice atraktivní (jelen, prase divoké, medvěd), ale zůstává ve stínu Maďarska, kde je lovecká turistika v porovnání s ostatními státy bývalého „východního bloku“ nejrozvinutější. Maďarské honitby s kapitálními jeleny a daňky, s dobrými srnci a naháňkami na černou či hony na bažanty ve výborně zazvěřených honitbách patří mezi velmi oblíbené zejména u německých a rakouských myslivců.  
ČR je mezi lovci známá především kvalitní mufloní zvěří, ale většinou jen z obor. V případě ostatní spárkaté zvěře je trofejová kvalita spíše skromná a lovecký úspěch ve volných honitbách nejistý. V případě ČR a částečně Slovenska přetrvává účtování poplatku za trofej podle bodové hodnoty CIC, což některým lovcům nepřipadá objektivní. Objektivnější je podle nich určování ceny trofeje na základě konkrétních zjištěných hodnot (hmotnost, délka).
Rumunsko a Bulharsko jsou známé díky silné jelení, srnčí a černé zvěři. Karpatské lesy s jeleny či Rodopy s kamzíky dokážou přilákat nejednoho lovce. Nutno však dodat, že úspěch při lovu karpatského jelena je třeba si „poctivě vychodit“, neboť jen zřídka je v této oblasti možné střelit silného obeznaného jelena z posedu. O lovu kamzíka nemluvě – stále patří do kategorie „sportovního“ lovu. Pověst Bulharska sice pošramotil podvodný světový jelení „rekord“, ale řady zájemci u stánků některých „vyhlášených“ loveckých kanceláří nabízejících lov jelení zvěře v tomto státě naznačují, že na tuto temnou stránku lovecké turistiky někteří lovci brzy zapomněli. Jsou nepoučitelní?
Zajímavé lovecké možnosti nabízí Bělorusko, Rusko a Ukrajina. Lovec si může vybrat lov jelena v oblastech od Krymu až po jezera a mokřady okolo Petrohradu, k velkým „magnetům“ patří losi, srnci, divočáci, zubři, medvědi a také tetřevovití ptáci. Lovy však narušuje pytláctví místního obyvatelstva, které kvůli chudobě hledá zdroj obživy, kde se dá.
V Německu, Rakousku, Lichtenštejnsku, Švýcarsku, Slovinsku, Francii a Itálii jsou lovecké možnosti rozdílné. Zatímco Německo s tradičními druhy lovné zvěře je spíše „zásobárnou“ poplatkových lovců než cílovou zemí, Rakousko stále umí přilákat dost zájemců na horský lov kamzíků. Ve Švýcarsku s obdobnými přírodními podmínkami ovlivňuje loveckou turistiku v některých kantonech licenční systém lovu, jenž neumožňuje poplatkový odstřel. Nejžádanější zvěří Švýcarska jsou kozorožci, kteří byli před 100 lety po úplném vyhubení dovezeni z Itálie a dobře se ve švýcarských honitbách rozmnožili. Jde však o velmi drahý lov.
Hory a lesy ve Slovinsku umožňují zajímavé lovy na kamzičí a srnčí zvěř. Vyhlášené kamzičí honitby jsou zejména v Karavankách – pásmu Alp ve slovinsko-rakouském pohraničí.
V Itálii je loveckých příležitostí málo. Občas se v nabídce loveckých kanceláří objeví nabídka poplatkového lovu na divočáky, ale zájem o něj není velký.
Na většině území Francie se loví ve společenstevních honitbách a kromě toho mohou poplatkoví lovci lovit v režijních honitbách francouzských státních lesů. Cenově poměrně výhodný je lov kamzíků ve francouzských Alpách a též mufloní zvěře v přímořských oblastech. Je však třeba mít na paměti, že ve Francii se nesmí při lovu používat tzv. vojenské ráže (8x57 IS, .308 Win., .30-06 Sprg.).
Následovníci Jugoslávie – Srbsko a Chorvatsko – si rozdělili bohatě zazvěřené lužní oblasti na obou stranách Dunaje, kde byly v minulosti výborné stavy jelení a černé zvěře. Dobré lovecké podmínky nabízejí nížinné podunajské oblasti Vojvodina a Baranja, a to díky své geografické poloze – sousedí s vynikajícími jihomaďarskými honitbami, např. s vyhlášenou oblastí jelení zvěře Gemenc-Karapancsa. Chorvatsko nabízí též „sportovní“ horské lovy na muflony a kamzíky na pobřeží Dalmácie.
Z hlediska oblíbených lovů nelze v přehledu loveckých možností starého kontinentu vynechat jihozápadní Evropu. Španělsko se mezi lovci proslavilo hony na spárkatou zvěř, nazývanými montería. Smečky psů nahání na střelce spárkatou zvěř a loví se vše – jeleni, daňci, mufloni a černá. Pořádají se však i individuální lovy, zejména v horských oblastech – na kozorožce nebo na kamzíky. Velmi oblíbené, ale i drahé jsou hony na orebice rudé.
Z hlediska lovecké turistiky bezvýznamnými státy jsou v kontinentální Evropě Portugalsko, Belgie, Lucembursko a Holandsko.
Na britském souostroví si lovci oblíbili především lov na jeleny. Jeleni dosahují ve srovnání s ostatními evropskými státy jen slabých trofejí, korunový jelen je označován jako „Royal“ (královský). Šoulačky v nezalesněné horské krajině Skotska jsou však velmi populární, ale také fyzicky náročné. Kdo má zájem o lov silných srnců, může uspět v jižní Anglii. Parůžky s hmotností nad 500 g nejsou vzácností. Nepříjemné je, že ve Velké Británii potřebuje cizinec zvláštní licenci na zbraně, protože evropský zbrojní pas tam nestačí.
Loveckým hitem poslední doby je hon na pižmoně v Grónsku. Loví se v zimě v zajímavém prostředí tamní přírody, oblíbený je lov ze saní tažených psím spřežením. Lovecká úspěšnost je vysoká. Za zmínku stojí lovy na pernatou zvěř a soby, pořádané na Islandu.

CESTA NA VÝCHOD – DO ASIE

Nejblíže k Evropě leží Turecko, které láká zejména lovce černé zvěře, neboť v Turecku je velká šance ulovit kapitálního kňoura. Na vnadištích se v noci – často i pomocí noktovizorů – obeznávají silní kňouři a pokud lovecký průvodce uzná, že jsou dostatečně velcí a staří, uloví se. Kromě toho jsou pro lovce výzvou lovy na kozly kozy bezoárové a na kamzíky v hornatých oblastech státu.
Pouze v Ázerbajdžánu je v současné době možný lov na tura kavkazského. Vojenské konflikty v ostatních kavkazských státech znemožňují loveckou turistiku.
Kyrgyzstán a Tádžikistán lákají lovy na kozorožce a ovce argali. Lov se odehrává ve vysokohorských terénech, což klade nároky na fyzickou kondici lovce a zkušenosti s lovem v horách.
Již v 50. letech minulého století cestovali lovci do Mongolska lovit ovce argali, kozorožce, maraly, losy, sibiřské srnce, medvědy a vlky. Lov kozorožců v Mongolsku je oblíbený i v současnosti.  
Zemí marala a srnce sibiřského je Kazachstán. V posledních letech však došlo k poklesu trofejové kvality maralů. Ještě před 10 lety se lovili jeleni s parožím o hmotnosti přesahující až 18 kg, dnes nejsou na výřadu výjimkou jeleni s desetikilovou trofejí.
Záleží na lovci, zda se rozhodne jet lovit srnce sibiřského do Kazachstánu, nebo do oblastí jižní Sibiře, kde jsou v současné době dobré lovecké podmínky a vysoká pravděpodobnost úspěchu. V některých oblastech však organizátoři lovů používají nemyslivecké praktiky, jako je lov z auta, v noci s pomocí reflektorů atd. To se však části loveckých hostů nelíbí. Podobně nedobré zprávy přicházejí z východní Sibiře, kde se často loví z helikoptér. Ty jsou však dnes nezbytnou výbavou organizátorů lovů, protože kvůli rozšířenému pytláctví musí lovci létat do oblastí vzdálenějších od lidských sídel, což lov celkově prodražuje. Přesto je lov medvěda, losa, ovce sněžné či černé zvěře stále atraktivní.

Zpracováno s využitím referátu „Svetové poľovníctvo – aktuálna situácia a problémy“ předneseného Günterem Menschingem na semináři Svetové poľovníctvo a poľovnícky turizmus v rámci Levických poľovníckych dní 2007.
Dokončení v příštím čísle: lovy v severní a jižní Americe, Africe, Austrálii a na Novém Zélandu.


LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Svět myslivosti od roku 2000 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.

Svět myslivosti na Facebooku