Oborní chovy v Královéhradeckém kraji
Královéhradecký kraj se nemůže pochlubit takovým počtem oborních chovů jako jeho jižní soused – kraj Pardubický (16 obor). Najdeme v něm „pouze“ sedm oborních chovů – tři na území okresu Jičín, dva v okrese Rychnov nad Kněžnou a po jednom v okresech Náchod a Trutnov. O to významnější je historie dvou z nich – Opočna, založeného kolem r. 1589, a Kopidlna, jehož vznik se datuje r. 1872. Komplex opočenského zámku s přilehlým parkem a oborou navíc patří k architektonickým skvostům ČR. Ve všech oborách je chována daňčí zvěř, v některých také muflon a sika Dybowského.
OPOČNO
Největší obora Královéhradeckého kraje – Opočno, která je zároveň jednou z nejstarších obor ČR, leží na území okresu Rychnov nad Kněžnou. Kolem r. 1589 ji založil hrabě Kryštof Jaroslav Trčka z Lípy. V letech 1617–1630 dal hrabě Jan Rudolf Trčka z Lípy oboru rozšířit na výměru přibližně 1120 ha. V r. 1634 císař zkonfiskoval majetek Trčků a opočenské panství o rok později koupil italský rod Colloredo. V r. 1771 došlo sňatkem Františka I. s Marií Izabelou z Mansfeldu ke spojení jména, erbu i majetku. Rod Colloredo-Mansfeldů vlastnil majetek s oborou až do r. 1942, kdy bylo celé panství zabaveno Velkoněmeckou říší. Po válce byla obora i s majetkem zkonfiskována. V r. 2001 byly zemědělské pozemky a lesy včetně obory vydány Kristině Colloredo-Mansfeldové.
Opočenská obora těsně přiléhá k městu a svým severním okrajem navazuje na zámecký park, který od ní byl oddělen v r. 1991. Dnešní výměra obory, ležící v nadmořské výšce 280–357 m, je 242 ha, z čehož připadá 207 ha na les, 28 ha na louky a pastviny v podobě anglického parku, 1 ha na vodní a 6 ha na ostatní plochy. Jehličnany (zejména smrk), které v lesích dříve převažovaly, ustoupily při rekonstrukci porostů v 70. letech minulého století listnáčům, zejména plodonosným dřevinám (dub, jírovec, jeřáb).
Hlavní zvěří v oboře je muflon v kmenovém stavu 120 kusů. Původní zvěř pochází z obůrky Kozí Hory na Dobříšsku a z Karlsbachu u Bělé poblíž Horšovského Týna. Po r. 1957, kdy bylo rozhodnuto o zvýšení kmenových stavů, došlo k nákupu zvěře z volných honiteb tehdejších Lesních závodů Žamberk, Dvůr Králové nad Labem, Rumburk aj. Dosud nejsilnější muflon byl uloven v r. 1985 (236 b. CIC), z loňské lovecké sezóny pochází trofej s bodovou hodnotou 228,75 b. CIC.
Kromě muflonů je v oboře normovaná i zvěř daňčí (70 kusů). V případě daňků se lze o původu jen dohadovat. Jisté je, že v 80. letech byla do Opočna dovezena zvěř z obory Kněžičky, k níž byla koncem 90. let vypuštěna daněla s „maďarským rodokmenem“. Nejsilnější daňčí trofeje současnosti dosahují hodnot mezi 170–190 b. CIC, rekordním lopatám obory bylo naměřeno 191,46 b. CIC (1998).
S muflony a daňky žije v opočenské oboře přibližně 20 kusů siky Dybowského, který však není normován. Držitelka obory usiluje o stanovení jeho normovaných stavů se záměrem dosáhnout cílového počtu do 30 kusů. Rekordní trofej siky Dybowského z obory má hodnotu 413,80 b. CIC.
Lesnickou zajímavostí obory je hojný výskyt nepůvodních dřevin – douglasky a jedle obrovské, které dotvářejí jedinečné prostředí. Návštěvníkům obory se naskýtají zajímavé scenérie, obzvláště impozantní pohled na zámek s Orlickými horami v pozadí je z tzv. Zámecké aleje.
Více informací o oboře najdete ve Světě myslivosti č. 8/2003.
BĚDOVICE
Obora Bědovice byla sice založena až na konci 80. let minulého století, ale historie obornictví na Týnišťsku, kde se bědovická obora rozkládá, se začala psát již ve druhé polovině 18. století. V r. 1770 byla na majetku Františka Filipa z častolovické větve Šternberků postavena obora o výměře 2100 ha pro chov jelení, daňčí, černé a srnčí zvěře. V oboře bylo několik rybníků, jejichž hráze jsou patrné ještě dnes. V r. 1786 zdědil panství syn Františka Filipa František Kristián, který v chovu zvěře pokračoval. V r. 1793 však stavy zvěře výrazně zdecimoval mor. Těžký zásah do oborního chovu vyústil r. 1810 ve zmenšení obory na 940 ha. Tato výměra zůstala zachována až do r. 1946, kdy dal tehdejší vlastník Leopold ze Šternberka oboru zrušit. Po r. 1948 rodový majetek Šternberků zabavil stát a lesní pozemky se dostaly do správy státních lesů. O 40 let později rozhodlo vedení Východočeských státních lesů Hradec Králové, s. p., o výstavbě nové obory pro černou zvěř na části bývalé šternberské obory. Nová obora byla zprovozněna v r. 1989. V r. 1992 byly rodové majetky Šternberků včetně obory vráceny dceři Leopolda Dianě Sternbergové-Phipps. Ta v oboře hospodařila do konce r. 2001 a poté ji pronajala Kristině Colloredo-Mansfeldové, která oboru užívá dodnes.
Současná obora o výměře 236 ha leží v rovinatém terénu (nadmořská výška 250–260 m) nedaleko Třebechovic pod Orebem. Je rozdělena na dvě části, přičemž ve větší z nich (196 ha) je chována černá zvěř a daňci skvrnitého zbarvení; v menší (40 ha) bílá daňčí zvěř. Oboru tvoří převážně lesní půda (203 ha), v porostech převládají jehličnany (smrk, borovice) nad listnáči (dub, buk, lípa, bříza). Částí obory vede náhon Alba, spojující řeky Bělá a Dědina.
Normovanou zvěří v oboře je prase divoké (120 kusů) a daněk evropský (80 kusů). Základem chovu divočáků se stala zvěř z malé obůrky Sedloňov, spadající pod tehdejší LZ Opočno, a z obory Sedlice. Černá zvěř je velmi kvalitní, každoročně se loví medailoví kňouři. Nejsilnější kňour byl uloven v r. 2003, jeho zbraně mají hodnotu 121,35 b. CIC.
V r. 1993 přibyli k divočákům daňci z obory Volský žlab, později i ze ZOO Lešná u Zlína a z obory Opočno. Daňčí zvěř je dobré kvality, lopatám nejsilnějšího daňka bylo naměřeno 189,20 b. CIC (2003).
Ve vyčleněné části obory jsou chovány kachny divoké. Část z roční produkce kachňat zůstává pro vypuštění na rybnících ve vlastních honitbách Kristiny Colloredo-Mansfeldové.
Samostatný článek o oboře Bědovice najdete ve Světě myslivosti č. 9/2005.
KOPIDLNO
Nedaleko města Kopidlna v okrese Jičín leží stejnojmenná obora, která se může kromě chovu daňků pochlubit i bílou jelení zvěří. Území, na kterém se rozkládá dnešní obora, patřilo od konce 17. století k panství a velkostatku rodu Šliků. Největšího rozkvětu se myslivost na Kopidlnsku dočkala za éry Františka Josefa Šlika. Na panství byla tehdy chována jelení a daňčí zvěř, jíž byla věnována velká pozornost. Po smrti F. J. Šlika však byla jelení zvěř vystřílena a chov daňčí zvěře se později soustředil do obory Kopidlno, založené v r. 1872 na výměře přibližně 121 ha. Po smrti Ervína Šlika získal velkostatek jeho příbuzný Jan Weissenwolf; poslední majitelkou byla Janova sestra Jindřiška, provdaná Thurn-Taxis. Po druhé světové válce byl velkostatek zkonfiskován. Správu lesních majetků dostaly na starosti státní lesy, které rozhodly o zachování chovu daňčí zvěře v oboře. V 80. letech byl k oboře připojen lesní komplex Vršce a na krátkou dobu se v ní objevili mufloni. Od r. 1993 spravují oboru Lesy České republiky, s. p., Lesní správa Hořice. Novější část obory musela být zrušena, pozemky byly vráceny původním majitelům a v této souvislosti bylo rozhodnuto o vystřílení muflonů. V r. 1995 přibyli do obory „noví nájemníci“ – bílá jelení zvěř z obory Žleby – a došlo ke snížení kmenových stavů daňčí zvěře.
Kopidlnská obora leží v nadmořské výšce od 240 do 260 m. Ze současné výměry 234 ha má největší zastoupení lesní půda (170 ha). Zemědělská půda zabírá 52 ha, vodní plochy 8 ha a ostatní plochy 4 ha. Lesní porosty mají příznivé zastoupení dřevin pro oborní chov: dub 58 %, habr 18 % a bříza 10 %. Jehličnany jsou v menšině (smrk 11 %). Oborou protéká potok, který vyvěrá z rybníčku Dejbrlík a zásobuje vodou tři další rybníky – Starý, Králík a Vraždu.
Z původní populace daňčí zvěře se toho v oboře mnoho nezachovalo. V 80. letech byla totiž vystřílena a nahradila ji zvěř z obor Sokolnice a Březka. V letech 1982 a 1984 byla do obory vysazena zvěř z Jabkenic, která se stala základem dnešního kvalitního chovu. Kmenový stav je 66 ks, trofeje nejsilnějších daňků v současnosti přesahují hranici 200 b. CIC. Dokladem jsou lopaty daňka, uloveného v r. 2004: 212,17 b. CIC.
Hlavní důvod přítomnosti bílé jelení zvěře v oboře je možnost osvěžování krve mezi jednotlivými chovy u LČR. Kmenový stav je 80 ks, nejsilnější trofeje podle neoficiálního bodování dosahují hodnot kolem 195 b. CIC.
Samostatný článek o oboře Kopidlno vyšel ve Světě myslivosti č. 7/2004.
KARSIT VELICHOVKY
Mladým oborním chovem s kvalitní zvěří je obora Karsit Velichovky. Oboru založila firma KARSIT, s. r. o., Jaroměř, v r. 1999 v těsném sousedství lázeňského střediska Velichovky v okrese Náchov. Firma je vlastníkem a současně uživatelem obory.
Většinu z celkové výměry obory 103 ha tvoří zemědělská půda (71 ha). Zbytek připadá na lesní půdu (16,5 ha), vodní plochy (3,5 ha) a ostatní plochy (12 ha). Lesní porosty, v nichž převažují listnáče (dub, jasan, habr aj.) nad jehličnany (borovice, modřín, smrk) tvoří jediný komplex, jenž pokrývá vyvýšeninu uprostřed obory. Les obklopují louky, pastviny a pole. Nadmořská výška v oboře se pohybuje kolem 300 m. V oboře je chována daňčí a mufloní zvěř a doplňkově sika Dybowského.
Nejvyšší kmenové stavy jsou ve Velichovkách stanoveny pro daňka evropského (73 kusů). Zvěř pochází z oborních chovů u nás (Klokočka a Podčejk), na Slovensku (Svodín) a v Maďarsku (Gűth). Dosud nejsilnější trofeji bylo naměřeno 227 b. CIC (2005).
Kmenový stav muflonů v oboře je 63 kusů. Populace byla založena na zvěři z našich osvědčených oborních chovů (Podčejk, Vlkov, Kněžičky, Velký Dub), což se odráží v kvalitě trofejí. V loňském roce byl uloven beran s hodnotou trofeje 244,70 b. CIC.
Sika Dybowského se ve Velichovkách chová ke zpestření loveckých možností (kmenový stav 20 kusů). Zvěř byla dovezena z obor Vidlice a Opočno a z chovu v jižních Čechách.
Cílem vlastníka je produkce špičkových trofejí, přibližujících se u daňků bodové hodnotě 235 b. CIC a u muflonů 245 b. CIC.
Samostatný článek o oboře Karsit Velichovky vyšel ve Světě myslivosti č. 2/2007.
HOLOVOUSY
Poblíž obce Holovousy (okr. Jičín) se rozkládá stejnojmenná obora s chovem mufloní a daňčí zvěře. Z historických pramenů vyplývá, že již počátkem 20. století byla severně od holovouského secesního zámku na místě bývalého slovanského sídliště postavena obora o výměře 17 ha, která sloužila k chovu daňčí zvěře. Od r. 1965 byl v oboře chován také jelenec běloocasý, dovezený nejdříve z LZ Žamberk a později z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Zbraslav-Strnady (1966). V letech 1973–76 proběhla generální oprava oborního plotu a zároveň došlo k rozšíření výměry obory na 30 ha. Před dokončením opravy plotu však unikla veškerá zvěř jelence běloocasého do sousední režijní honitby státních lesů. Do prázdné obory byla poté dovezena mufloní zvěř z obory Opočno a honitby Zaječiny. Kvalita muflonů byla velmi dobrá, což dosvědčuje trofej z r. 1983: 231 b. CIC.
V r. 1995 byla obora vrácena potomkům původního majitele dr. Malinského, který zámek s velkostatkem koupil v r. 1904. Dnes je zámek sídlem Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského. Držitelem a uživatelem obory je rodina Malinských.
Obora leží v nadmořské výšce 340–380 m. Její současná výměra 29 ha je tvořena převážně listnatými lesními porosty (28 ha), zbytek připadá na louky (1 ha).
V oboře je chován muflon v kmenovém stavu 15 kusů a daněk evropský, jehož kmenový stav je 14 kusů.
ÚHLEJOV
Mladá obora Úhlejov o výměře 8 ha leží v kopcovitém terénu (nadmořská výška 350– 400 m) katastru obce Úhlejov na rozhraní okresů Jičín a Trutnov. Jejím držitelem i uživatelem je Vladislav Machek. Obora byla založena v r. 2002 k chovu daňčí a mufloní zvěře. Mufloni pocházejí z obory Žleby, daňčí zvěř z chovu ZD Štěpánovice u Sedmihorek.
Oboru tvoří převážně louky a pastviny. Podél potoka, který oborou protéká, vyrůstají olše, javory a jasany. Držitel obory v současné době rozšiřuje její výměru o 6 ha připojením sousedních pozemků.
HRÁDEČEK
Nejmenší oborní chov Královéhradeckého kraje leží v okrese Trutnov. Nese název Hrádeček a leží poblíž obce Vlčice u Trutnova. Držitelem a zároveň uživatelem obory je Josef Trpák.
Tato daňčí obora byla založena v kopcovitém terénu podhorské oblasti Krkonoš (nadmořská výška kolem 450 m) v r. 1993. Později z ní byla vyčleněna část pastevních pozemků, které změnily majitele, takže konečná výměra obory 5 ha byla uznána v r. 1999. Menší část obory tvoří lesní pozemky se smíšeným porostem buku, smrku, modřínu a břízy, na části jsou pastviny a ovocný sad.
Kmenový stav daňčí zvěře je 15 kusů. První daňci byli do obory dovezeni z aklimatizační obůrky Mysliveckého sdružení Svinary (původ z Maďarska), další později z obor Židlochovice, Klokočka a Kněžičky. Dobrý genetický původ zvěře přinesl ovoce v podobě dvou „bronzových“, jednoho „stříbrného“ a jednoho „zlatého“ daňka.
V příštím čísle: oborní chovy Jihomoravského kraje.