Šumavský jelen z ptačí perspektivy (III.)
V předchozích dvou číslech Světa myslivosti byly detailně popsány migrace a chování šumavských jelenů, vycházející ze sledování pomocí GPS telemetrie. V tomto třetím pokračování se zaměříme na šumavské laně.
Projekt sledování laní na Šumavě začal v r. 2006, tedy o rok později než u jelenů. Důvodem bylo, že jsme telemetrické obojky v r. 2005 dostali relativně pozdě a laně již nešlo imobilizovat vzhledem k pokročilému stádiu jejich březosti.
ODCHYT A ZNAČENÍ
Označování laní probíhalo stejně jako v případě jelenů v přezimovacích obůrkách. Při odchytu laní jsme se pokusili vyhnout se imobilizaci puškou a zkoušeli jsme je odchytávat do dřevěných boxů. To však nebylo příliš úspěšné (detaily v článku A. Jirsy a F. Leška ve Světě myslivosti č. 2/2008), takže jsme většinu laní nakonec imobilizovali puškou. Výběr konkrétních kusů byl volen tak, aby bylo přibližně pokryto celé věkové spektrum. Bližší informace o označených laních jsou v připojené tab. 1.
K dispozici jsme měli deset obojků, označeno bylo ale jen devět laní. Desátý obojek dostal jednoletý kolouch samičího pohlaví (2284 Izábel), který se chytil do dřevěného boxu.
V průběhu letošní zimy končila dvouletá životnost obojků a s tím současně i sběr dat. K datu vydání tohoto článku máme k dispozici úplné údaje od šesti laní, z toho u pěti z nich máme data za celé dva roky. Jedna laň (2288 Berta) během první zimy uhynula a data máme tedy jen jednoletá.
Počítáme s výměnou baterií v obojcích laní a s pokračováním sledování v dalších dvou letech. Jistě bude zajímavé sledovat změny, příp. tradiční chování v pohybové aktivitě zvěře související s jejím věkem.
MIGRACE A DOMOVSKÉ OKRSKY
První výsledky pohybové aktivity laní pro nás byly poměrně velkým překvapením. Zatímco laně na bavorské straně Šumavy se zdržovaly zatím vždy poblíž přezimovací obůrky (výzkumy M. Heuricha a kol.) a jejich domovský okrsek je v průměru 10 km2, migrace a domovské okrsky našich laní mají jiný charakter.
Část našich laní (v našem případě tři, tedy přesně polovina) se chovala podobně jako jejich bavorské „kolegyně“ a zůstávala v průběhu celých dvou let v blízkosti obůrek ve středních nadmořských výškách. Velikost domovského okrsku „usedlé“ laně byla podobná jako u laní na bavorské straně (v r. 2006 v průměru 14,5 km2, v r. 2007 8,5 km2). Vyšší hodnotu velikosti okrsku v r. 2006 způsobil pouze několikadenní „výlet“ jedné z laní (2282 Anežka). Druhá část laní, které lze označit za „migrující“, využívá ke svému životu území výrazně větší, a to v průměru 40 km2. Podrobné údaje jsou v tab. 2.
Srovnáme-li tato data s údaji týkajícími se jelenů („usedlíci“ v průměru 33 km2 a „migranti“ 80 km2), vidíme, že „usedlé“ i „migrující“ laně využívají území výrazně menší než srovnatelné skupiny jelenů.
Co se týče meziročního srovnání prostorové aktivity laní, podobně jako u jelenů u nich dochází k velké tradičnosti v chování. Hodnoty meziročního překryvu domovských okrsků jsou u laní ještě vyšší než u jelenů (téměř 90 %). Hodnotíme-li zvlášť „migranty“ a „usedlíky“, větší věrnost území je pochopitelně patrnější u „usedlíků“, a to téměř 95 %. Podrobnosti v tab. 2.
AKTIVITA LANÍ
O způsobu sledování aktivity zvěře jsme psali v minulém čísle časopisu. Data aktivity označených laní neukazují zatím nic neočekávaného, i když jejich podrobnější analýza nás teprve čeká. V ročním grafu aktivity (obr. 2) lze nicméně snadno vypozorovat změnu aktivity související s kladením koloucha a následnou péčí o něj v období na konci května a v červnu. Stejně jako u jelenů je i u laní zřetelné období pobytu v přezimovací obůrce, kde se vzhledem k dostatku potravy a klidu veškerá aktivita snižuje a ztrácí se i denní rytmus.
Na závěr série článků o šumavské jelení zvěři sledované „z ptačí perspektivy“ pomocí satelitních technologií bych rád znovu připomněl, že dosud zveřejněné výsledky vycházejí z průběžně získávaných dat, která neustále doplňujeme, protože projekt stále ještě běží. Publikované výsledky by se tedy mohly lišit od výsledků konečných.
Rád bych ještě uvedl na pravou míru jeden nedostatek z dubnového čísla časopisu. Fotografie jelenů s označením „Foto autor“, které byly připojeny k článku, mi poskytl kolega Marek Drha. Za neuvedení jeho autorství se omlouvám.
Autor pracuje na Správě NP a CHKO Šumava, v odboru zoologie sekce výzkumu a ochrany přírody.
Průběh projektu lze sledovat na internetových stránkách http://telemetrie.npsumava.cz