Levické poľovnícke dni 2008
Doc. ing. Pavel Hell, CSc., doc. ing. Jaroslav Slamečka, CSc.
Jako součást letošních Levických poľovníckych dní, které se konaly ve dnech 4.–13. dubna pod záštitou prezidenta Slovenské republiky a ministryně zemědělství, proběhl kromě mezinárodního filmového festivalu snímků s tematikou myslivosti a přírody a myslivecko-ochranářské výstavy také odborný seminář s mezinárodní účastí na téma „Místo myslivosti ve společnosti, myslivecká legislativa a kultura“.
V úvodu semináře vystoupili pracovníci Ministerstva zemědělství SR a stručně seznámili přítomné s návrhem nového slovenského zákona o myslivosti a se změnami, které přináší. Nový zákon je rozhodně ekologičtejší a vychází mimo jiné z předpokladu transformace Slovenského poľovníckeho zväzu (SPZ) na Slovenskú poľovnícku komoru, jež by převzala do své kompetence některé úkony státní správy, jako např. vydávání loveckých lístků. Každý držitel loveckého lístku by se měl povinně stát členem komory.
ODBORNÝ SEMINÁŘ
Hlavní referát semináře na téma Místo myslivosti ve společnosti, myslivecká etika, morálka a disciplína na Slovensku, zpracovaný doc. ing. P. Hellem, CSc., a doc. ing. J. Slamečkou, CSc., se nesl ve velmi kritickém duchu. Autoři v něm poukázali na mnohé nešvary, které se na Slovensku rozmohly zvláště po politické změně po r. 1989. Tyto nešvary dosud přetrvávají a kazí pověst myslivců a myslivosti všeobecně. Autoři zdůraznili potřebu dát myslivosti určitou duchovní náplň. Zmínili se také o filozofii myslivosti při obhajobě její existence a akceptování v moderní společnosti, přičemž připomněli princip kompenzační mortality (ubírání přírůstku zvěře s ohledem udržení rovnováhy v populaci – pozn. red.; Katchreuter 1984, 1994).
Prezident CIC ing. Dieter Schramm v referátu Myslivecká legislativa se zřetelem na biodiverzitu, ochranu přírody a etiku myslivosti ve státech EU vyzdvihl vhodné formy argumentace při obhajování myslivosti zejména vůči nevládním pseudoochranářským organizacím a připomněl, že myslivci se musí vyvarovat všeho, co může kazit jejich veřejný obraz.
Hodnotný referát na téma Myslivost jako evropské kulturní dědictví přednesla dr. S. Schwenková z technické univerzity v Mnichově.
O současné situaci myslivecké kultury a etiky v ČR referoval prof. ing. J. Hromas, CSc., na stejné téma vystoupil za Slovensko ing. M. Číž a za Maďarsko L. Székely.
Doc. RNDr. ing. J. Minďáš, Ph.D., a D. Rosenberger hovořili o dobře se rozvíjejíci myslivecké kultuře v honitbách státního podniku Lesy Slovenské republiky. Bohužel stále více honiteb se dostává do pronájmu různým novodobým „zbohatlíkům“, proti čemuž se státní lesy nedokáží bránit.
Velmi zajímavý byl referát JUDr. L. Hannikera, který se věnoval legislativě a dosavadním výsledkům boje s pytláctvím na Slovensku.
Opomenuta nezůstala ani oblast mysliveckých tradic, zvyků a obyčejů na Slovensku v minulosti i v současnosti, o čemž hovořili prof. ing. P. Garaj, CSc., a PaedDr. I. Šuba.
Referát na téma Obory, farmy a bažantnice z pohledu etiky chovu a lovu přednesli prof. ing. J. Ciberej a ing. D. Krajniak.
Tématu přikrmování volně žijící zvěře z pohledu myslivecké etiky věnovali pozornost doc. MVDr. D. Rajský, Ph.D., dr. M. Vodňanský a ing. M. Rajský. Odsoudili zejména zneužívaní návnadového přikrmování divočáků k odstřelu ostatní spárkaté zvěře.
HODNOCENÍ ŠPIČKOVÝCH TROFEJÍ
Ad hoc vytvořená komise CIC pod vedením prof. ing. Nino Ninova, Ph.D., z Bulharska ohodnotila celkem osm jeleních, 20 daňčích, 11 mufloních a 14 srnčích trofejí a kromě toho také deset zbraní prasete divokého, jednu trofej siky Dybowského, jednu medvědí a dvě liščí lebky. Komise striktně rozlišovala trofejovou zvěř z volné přírody a z oborních chovů.
Nejsilnější hodnocená trofej jelena lesního – 251,24 b. CIC – pocházela z jedné z obor v Rakousku. V pořadí druhého nejsilnějšího jelena (220,51 b. CIC) ulovil v loňské říji v honitbě Neporadza-Mitice (okr. Trenčín) F. Múdry.
Z dvaceti daňčích trofejí bylo osm získáno v oborních chovech. Nejsilnější lopaty mají hodnotu 216,99 b. CIC. Daňka ulovil ing. J. Halámek v prosinci loňského roku v oboře Topolka (okr. Uherské Hradiště). Nejsilnější daňčí trofej z volné honitby (214,76 b. CIC) patří lovci ing. L. Sedmákovi a pochází z honitby Petrovec (okr. Poltár, Slovensko).
Dvě mufloní trofeje jsou také výsledkem oborního chovu. Silnější dosáhla bodové hodnoty 222,70 b. CIC. Berana ulovil letos v lednu v oboře Vojnice (okr. Nové Zámky, Slovesko) ing. J. Štefánik. Nejsilnějším mufloním toulcům z volné honitby bylo naměřeno 222,10 b. CIC (honitba Hradištnica, okr. Prievidza, Slovensko, lovec M. Šramka).
Nejsilnějším hodnoceným srnčím parůžkům velmi ušlechtilého tvaru přiřkla komise 210,00 b. CIC, čímž se staly druhou nejsilnější trofejí na Slovensku. Srnce ulovil loni v srpnu R. Vrba v honitbě Cerovo (okr. Krupina). Jen málo za touto rekordní trofejí zaostaly parůžky pocházející z honitby Sedlice (okr. Prešov, Slovensko) lovce D. Štofana: 192,58 b. CIC. Komise také neoficiálně hodnotila anglickou trofej T. Troubridge, jež dosáhla neuvěřitelných 273,73 b. CIC! Vypreparovaná lebka srnce je však krátká a velmi široká, s abnormálně vyvinutými pučnicemi. Na takto mimořádně „hmotnatou“ lebku by jistě bylo zapotřebí odečíst více než 90 g, jak předepisuje směrnice CIC. Podobných srnců s abnormálním tvarem lebky bylo v Anglii již uloveno více (Svět myslivosti č. 1, 2/2008 – pozn. red.). Doc. Hell vyslovil hypotézu, že jde o genetickou mutaci lebky latifrontalis (širokočelost).
Nejsilnější zbraně prasete divokého byly ohodnoceny 130,70 b. CIC. Kňour byl uloven prof. J. Ciberejem letos v lednu na Muránské planině (okr. Revúca, Slovensko). Ješte další dvě trofeje překročily hranici 130 b. CIC.
Trofej siky Dybowského (414,10 b. CIC) pochází z jelena uloveného loni v dubnu dr. L. Fockem v oboře Volský Žlab (okr. Havlíčkův Brod).
Obě dvě lebky lišky obecné dosáhly shodně 25,22 b. CIC. Lebka medvěda černého, uloveného I. Šubou u Bajkalského jezera, získala 57,55 b. CIC.
FILMOVÝ FESTIVAL
I letošní ročník mezinárodního filmového festivalu s názvem Hubertlov – Levice 2008 přinesl řadu velmi hodnotných amatérských snímků. Prvenství v kategorii Domácí video – filmové začátky získal film „Medvědi“ T. Beracka, druhý skončil snímek „Sitnianská dolina“ I. Beňoviče a třetí film „Na procházce přírodou“ M. Kurice ml.
V kategorii Příroda a zvěř zvítězil D. Krajniak se snímkem „Jelení píseň“ před J. Vicianem („S objektivem ve Velické dolině“) a autorskou dvojicí P. Šikula a M. Vizváry („Život v malokarkatském lese“).
V kategorii Naučně-metodický a dokumentární film si prvenství odnesl P. Barabáš za snímek „Vysoké Tatry – divočina zamrzlá v čase“. Druhé místo obsadil snímek o svišti horském „Upovídaný spáč“, natočený v produkci Slovenského muzea ochrany přírody a jeskyňářství v Liptovském Mikuláši. Třetí skončil film českého autora Z. Kouřila „Svatováclavský jelen“.
Autoři vítězných snímků byli odměněni hodnotnými cenami.
PROGRAM PRO MLÁDEŽ
Myslivci levického okresu velmi intenzivně pracují s mládeží, o čemž se mohli přesvědčit všichni, kteří navštívili výstavu „Myslivost a příroda“. Příkladnou spolupráci ocenili zejména zahraniční hosté, kteří přiznali, že podobné aktivity jim doma schází. S dětmi se na výstavě ochotně vyfotografoval i slovenský prezident Ivan Gašparovič společně s prezidentem CIC Dieterem Schrammem. D. Schramm byl zjištěnými poznatky o práci s mládeží tak nadšený, že doporučil okresní organizaci SPZ Levice ucházet se o udělení ceny CIC za kulturu.
Mládež prokazovala svůj vztah k přírodě ve dvou soutěžích, a to ve výtvarné tvorbě (kresby a malby zvěře, zvířat a rostlin) a literární tvorbě (povídky z přírody). Obě soutěže, dotované hodnotnými cenami, byly rozděleny do tří věkových kategorií.
Program pro děti byl letos obohacen o zábavně-soutěžní odpoledne na nádvoří levického hradu, nazvané „Děti a myslivci pod hradem“. Na uspořádání akce se podíleli pracovníci Lesů SR, s. p.
Je potěšitelné, že po vzoru Levických poľovníckych dní se regionální myslivecké slavnosti začaly konat i jinde na Slovensku, jako např. na Kysucích, v Zemplíně či na středním Pováží. Semínko, zaseté ve prospěch myslivosti a přírody v Levicích, úspěšně klíčí po celém Slovensku.
Jako součást letošních Levických poľovníckych dní, které se konaly ve dnech 4.–13. dubna pod záštitou prezidenta Slovenské republiky a ministryně zemědělství, proběhl kromě mezinárodního filmového festivalu snímků s tematikou myslivosti a přírody a myslivecko-ochranářské výstavy také odborný seminář s mezinárodní účastí na téma „Místo myslivosti ve společnosti, myslivecká legislativa a kultura“.
V úvodu semináře vystoupili pracovníci Ministerstva zemědělství SR a stručně seznámili přítomné s návrhem nového slovenského zákona o myslivosti a se změnami, které přináší. Nový zákon je rozhodně ekologičtejší a vychází mimo jiné z předpokladu transformace Slovenského poľovníckeho zväzu (SPZ) na Slovenskú poľovnícku komoru, jež by převzala do své kompetence některé úkony státní správy, jako např. vydávání loveckých lístků. Každý držitel loveckého lístku by se měl povinně stát členem komory.
ODBORNÝ SEMINÁŘ
Hlavní referát semináře na téma Místo myslivosti ve společnosti, myslivecká etika, morálka a disciplína na Slovensku, zpracovaný doc. ing. P. Hellem, CSc., a doc. ing. J. Slamečkou, CSc., se nesl ve velmi kritickém duchu. Autoři v něm poukázali na mnohé nešvary, které se na Slovensku rozmohly zvláště po politické změně po r. 1989. Tyto nešvary dosud přetrvávají a kazí pověst myslivců a myslivosti všeobecně. Autoři zdůraznili potřebu dát myslivosti určitou duchovní náplň. Zmínili se také o filozofii myslivosti při obhajobě její existence a akceptování v moderní společnosti, přičemž připomněli princip kompenzační mortality (ubírání přírůstku zvěře s ohledem udržení rovnováhy v populaci – pozn. red.; Katchreuter 1984, 1994).
Prezident CIC ing. Dieter Schramm v referátu Myslivecká legislativa se zřetelem na biodiverzitu, ochranu přírody a etiku myslivosti ve státech EU vyzdvihl vhodné formy argumentace při obhajování myslivosti zejména vůči nevládním pseudoochranářským organizacím a připomněl, že myslivci se musí vyvarovat všeho, co může kazit jejich veřejný obraz.
Hodnotný referát na téma Myslivost jako evropské kulturní dědictví přednesla dr. S. Schwenková z technické univerzity v Mnichově.
O současné situaci myslivecké kultury a etiky v ČR referoval prof. ing. J. Hromas, CSc., na stejné téma vystoupil za Slovensko ing. M. Číž a za Maďarsko L. Székely.
Doc. RNDr. ing. J. Minďáš, Ph.D., a D. Rosenberger hovořili o dobře se rozvíjejíci myslivecké kultuře v honitbách státního podniku Lesy Slovenské republiky. Bohužel stále více honiteb se dostává do pronájmu různým novodobým „zbohatlíkům“, proti čemuž se státní lesy nedokáží bránit.
Velmi zajímavý byl referát JUDr. L. Hannikera, který se věnoval legislativě a dosavadním výsledkům boje s pytláctvím na Slovensku.
Opomenuta nezůstala ani oblast mysliveckých tradic, zvyků a obyčejů na Slovensku v minulosti i v současnosti, o čemž hovořili prof. ing. P. Garaj, CSc., a PaedDr. I. Šuba.
Referát na téma Obory, farmy a bažantnice z pohledu etiky chovu a lovu přednesli prof. ing. J. Ciberej a ing. D. Krajniak.
Tématu přikrmování volně žijící zvěře z pohledu myslivecké etiky věnovali pozornost doc. MVDr. D. Rajský, Ph.D., dr. M. Vodňanský a ing. M. Rajský. Odsoudili zejména zneužívaní návnadového přikrmování divočáků k odstřelu ostatní spárkaté zvěře.
HODNOCENÍ ŠPIČKOVÝCH TROFEJÍ
Ad hoc vytvořená komise CIC pod vedením prof. ing. Nino Ninova, Ph.D., z Bulharska ohodnotila celkem osm jeleních, 20 daňčích, 11 mufloních a 14 srnčích trofejí a kromě toho také deset zbraní prasete divokého, jednu trofej siky Dybowského, jednu medvědí a dvě liščí lebky. Komise striktně rozlišovala trofejovou zvěř z volné přírody a z oborních chovů.
Nejsilnější hodnocená trofej jelena lesního – 251,24 b. CIC – pocházela z jedné z obor v Rakousku. V pořadí druhého nejsilnějšího jelena (220,51 b. CIC) ulovil v loňské říji v honitbě Neporadza-Mitice (okr. Trenčín) F. Múdry.
Z dvaceti daňčích trofejí bylo osm získáno v oborních chovech. Nejsilnější lopaty mají hodnotu 216,99 b. CIC. Daňka ulovil ing. J. Halámek v prosinci loňského roku v oboře Topolka (okr. Uherské Hradiště). Nejsilnější daňčí trofej z volné honitby (214,76 b. CIC) patří lovci ing. L. Sedmákovi a pochází z honitby Petrovec (okr. Poltár, Slovensko).
Dvě mufloní trofeje jsou také výsledkem oborního chovu. Silnější dosáhla bodové hodnoty 222,70 b. CIC. Berana ulovil letos v lednu v oboře Vojnice (okr. Nové Zámky, Slovesko) ing. J. Štefánik. Nejsilnějším mufloním toulcům z volné honitby bylo naměřeno 222,10 b. CIC (honitba Hradištnica, okr. Prievidza, Slovensko, lovec M. Šramka).
Nejsilnějším hodnoceným srnčím parůžkům velmi ušlechtilého tvaru přiřkla komise 210,00 b. CIC, čímž se staly druhou nejsilnější trofejí na Slovensku. Srnce ulovil loni v srpnu R. Vrba v honitbě Cerovo (okr. Krupina). Jen málo za touto rekordní trofejí zaostaly parůžky pocházející z honitby Sedlice (okr. Prešov, Slovensko) lovce D. Štofana: 192,58 b. CIC. Komise také neoficiálně hodnotila anglickou trofej T. Troubridge, jež dosáhla neuvěřitelných 273,73 b. CIC! Vypreparovaná lebka srnce je však krátká a velmi široká, s abnormálně vyvinutými pučnicemi. Na takto mimořádně „hmotnatou“ lebku by jistě bylo zapotřebí odečíst více než 90 g, jak předepisuje směrnice CIC. Podobných srnců s abnormálním tvarem lebky bylo v Anglii již uloveno více (Svět myslivosti č. 1, 2/2008 – pozn. red.). Doc. Hell vyslovil hypotézu, že jde o genetickou mutaci lebky latifrontalis (širokočelost).
Nejsilnější zbraně prasete divokého byly ohodnoceny 130,70 b. CIC. Kňour byl uloven prof. J. Ciberejem letos v lednu na Muránské planině (okr. Revúca, Slovensko). Ješte další dvě trofeje překročily hranici 130 b. CIC.
Trofej siky Dybowského (414,10 b. CIC) pochází z jelena uloveného loni v dubnu dr. L. Fockem v oboře Volský Žlab (okr. Havlíčkův Brod).
Obě dvě lebky lišky obecné dosáhly shodně 25,22 b. CIC. Lebka medvěda černého, uloveného I. Šubou u Bajkalského jezera, získala 57,55 b. CIC.
FILMOVÝ FESTIVAL
I letošní ročník mezinárodního filmového festivalu s názvem Hubertlov – Levice 2008 přinesl řadu velmi hodnotných amatérských snímků. Prvenství v kategorii Domácí video – filmové začátky získal film „Medvědi“ T. Beracka, druhý skončil snímek „Sitnianská dolina“ I. Beňoviče a třetí film „Na procházce přírodou“ M. Kurice ml.
V kategorii Příroda a zvěř zvítězil D. Krajniak se snímkem „Jelení píseň“ před J. Vicianem („S objektivem ve Velické dolině“) a autorskou dvojicí P. Šikula a M. Vizváry („Život v malokarkatském lese“).
V kategorii Naučně-metodický a dokumentární film si prvenství odnesl P. Barabáš za snímek „Vysoké Tatry – divočina zamrzlá v čase“. Druhé místo obsadil snímek o svišti horském „Upovídaný spáč“, natočený v produkci Slovenského muzea ochrany přírody a jeskyňářství v Liptovském Mikuláši. Třetí skončil film českého autora Z. Kouřila „Svatováclavský jelen“.
Autoři vítězných snímků byli odměněni hodnotnými cenami.
PROGRAM PRO MLÁDEŽ
Myslivci levického okresu velmi intenzivně pracují s mládeží, o čemž se mohli přesvědčit všichni, kteří navštívili výstavu „Myslivost a příroda“. Příkladnou spolupráci ocenili zejména zahraniční hosté, kteří přiznali, že podobné aktivity jim doma schází. S dětmi se na výstavě ochotně vyfotografoval i slovenský prezident Ivan Gašparovič společně s prezidentem CIC Dieterem Schrammem. D. Schramm byl zjištěnými poznatky o práci s mládeží tak nadšený, že doporučil okresní organizaci SPZ Levice ucházet se o udělení ceny CIC za kulturu.
Mládež prokazovala svůj vztah k přírodě ve dvou soutěžích, a to ve výtvarné tvorbě (kresby a malby zvěře, zvířat a rostlin) a literární tvorbě (povídky z přírody). Obě soutěže, dotované hodnotnými cenami, byly rozděleny do tří věkových kategorií.
Program pro děti byl letos obohacen o zábavně-soutěžní odpoledne na nádvoří levického hradu, nazvané „Děti a myslivci pod hradem“. Na uspořádání akce se podíleli pracovníci Lesů SR, s. p.
Je potěšitelné, že po vzoru Levických poľovníckych dní se regionální myslivecké slavnosti začaly konat i jinde na Slovensku, jako např. na Kysucích, v Zemplíně či na středním Pováží. Semínko, zaseté ve prospěch myslivosti a přírody v Levicích, úspěšně klíčí po celém Slovensku.