Staré zlaté časy
Zdivočelá kočka
Poblíže Mladé Boleslavi jest 300 let starý mlýn Rožátovský, jehož minulost obestřena jest z velké části rouškou tajemství. Již valná sešlost mlýna poutá svým ponurým vzhledem oko každého cizince. Jizera tvoří zde dva ostrůvky, a to menší přilehající ku mlýnu a větší honosící se vábnou romantikou. Louku uprostřed tohoto ostrova „zdobí“ úplně zpustlý pavilonek, který by mnoho mohl vyprávěti o lepších dávno zašlých dobách, kdy mlýn býval střediskem živého ruchu. Staré, hustým křovím porostlé stromy lemují tu břehy Jizery, romantiku tohoto malebného koutu zvyšujíce. Pochmurnému vzhledu nemálo síly dodává též kolna, kdysi za skladiště slouživší, která zubem času ohlodána, tíhou stáří v sutiny se hroutí. Ku mlýnu hlavnímu, kterého se dnes již jen částečně užívá, druží se na zmíněném menším ostrůvku úplně sešlý povodník, do něhož pro nebezpečí noha lidská bojí se vkročiti. Denně v pozdních hodinách večerních pozoroval mlynář, pan Matoušek, z dálky z chatrného povodníku vycházející tajuplné zvíře velikosti vydry, které opatrně se plížíc, dvorem zmizelo vždy v temnu skal za mlýnem se rozkládajících.