Archiv časopisu Lesnická práce

PŘÍNOS LHP A LHO PRO ROZVOJ LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

V rámci oslav 80. výročí založení Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity a její Lesnické a dřevařské fakulty uspořádal Ústav HÚL LDF a Česká lesnická společnost seminář na téma “Lesní hospodářské plány a lesní hospodářské osnovy a jejich přínos pro rozvoj lesního hospodářství”. Pro účastníky byl vydán sborník, který obsahoval tyto příspěvky:

CHOROBY A HMYZÍ ŠKŮDCI V LESNÍCH ŠKOLKÁCH

Jan Řezáč

Mediálním fenoménem ve vztahu k lesnictví jsou v letošním roce těžby dřeva v rozporu se zákonem, a to především v soukromých lesích. Zprávy o devastaci soukromých lesů v denním tisku naprosto převažují, až si toho všimli i v zahraničí a ptají se, co že se to v našich soukromých lesích děje, a český princip restitucí uvádějí jako odstrašující příklad cesty, kterou by se rozhodně neměli vydávat (např. v Polsku). Dochází tak k radikálnímu zpochybnění soukromého vlastnictví lesů, možná soukromého vlastnictví vůbec. To v zemi, kde ještě před nedávnem všechno patřilo všem a jen někteří to směli užívat, a úcta k soukromému vlastnictví je jen mělce zakořeněna. Před vstupem do Evropské unie jistě ne příliš lichotivá vizitka.

Ing. Jaromír Vašíček, CSc. - sekce lesního hospodářství Mze

Tento článek navazuje na referát, jenž jsem přednesl na Lesnickém fóru v loňském roce, kdy jsem se zabýval obecnými trendy, které pravděpodobně v nejbližší budoucnosti budou ovlivňovat lesní hospodářství (dále LH) v České republice. V dnešním příspěvku bych se rád zabýval vlastním lesním hospodářstvím a tím, jaké jsou představy o jeho budoucím vývoji. Chtěl bych zde komentovat a představit společné dílo skupiny lesníků, kteří se podíleli na vypracování “Koncepce lesnické politiky v období před vstupem České republiky do Evropské unie”.

Ing. František Kučera - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů

Co je obsahem vypracovaného návrhu novely zákona č. 172/91 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí? Stručně lze říci, že se jedná o odstranění nedostatků zákona, na které je poukazováno již od doby aplikace tohoto zákona do právní praxe. Novela se snaží odstranit následující nedostatky zákona:

I.           Zjednodušení a zpřesnění podmínek pro vydání pozemků, které obce získaly v rámci přídělového řízení po roce 1945.

II.           Oprava nesprávného znění § 2 odst. (3), který řeší tzv. právní nástupnictví zaniklých obcí.

III.           Umožnit na obce převod staveb účelových komunikací a dalších drobných staveb, které tvoří funkční celek

IV.           s předávanými pozemky.

V.           Umožnit obcím navrácení lesních pozemků, které jsou v současné době součástí národních parků.

Novelou se mají odstranit pochybnosti; nezakládají se žádné nové právní nároky; ty zde byly již dány zákonem č. 172/1991 Sb. Předložená novela má pouze upřesnit výklad toho, co vše obec vlastnila ke dni 31. 12. 1949 a odstranit pochybnosti při výkladu nabytí vlastnictví (zda byl rozhodující den převzetí přídělu, nebo vydání přídělové listiny). Novela nebude ani retroaktivní, nebude zakládat žádná práva zpětně ke dni 24. 5. 1991. Novela jen specifikuje původní zákon zásadou superfluum non nocet (nadbytečnost neškodí), zvláště v případě majetku obcí.

Redakce

Česká lesnická společnost a Karel Schwarzenberg, Lesní správa Orlík nad Vltavou, uspořádaly exkurzi po trase vycházek České lesnické jednoty z let 1899 a 1890 v orlických lesích, kde v letech 1866-1911 působil v různých funkcích (1880-1911 jako ředitel) Josef Bohdanecký. Akce byla zaměřena na ukázky vývoje porostů od roku 1899, jejichž stav byl popsán v textu “Průvodce k vycházce ČLJ v roce 1899”, a na současnou činnost Lesní správy Orlík n. V. s orientací na přírodě blízké hospodaření.

Prof. ing. Vladimír Simanov, CSc. - Fakulta lesnická a dřevařská MZLU Brno

Představa předmýtní, resp. výchovné těžby je vždy spojena s citlivým a šetrným těžebním zásahem, který se u části lesnické veřejnosti neslučuje s použitím víceoperačních těžebních strojů, které jsou někdy neprávem chápány jako symbol nešetrných exploatačních technologií. V souvislosti s nástupem harvesterových technologií do výchovných těžeb v jehličnatých porostech v ČR je proto nutné hledat odpověď na otázku, zda je použití harvesterových technologií výchovných těžeb v souladu s požadavky na šetrnost k lesnímu prostředí či nikoliv. Podívejme se tedy nezaujatě na teoretické předpoklady a praktické možnosti šetrnosti těžebních zásahů ve výchovných těžbách, a to zejména z pohledu vzájemného srovnání motomanuálních, resp. animálních technologií s technologiemi strojovými.

(Spolkové republice Německo, Rakousku, Polsku, Slovensku)
11. část - Lesotechnické meliorace a hrazení bystřin

Mgr. dr. ing. Martin Flora - FLD MZLU Brno

Lesní právo v Evropě se často zabývá také problematikou lesotechnických meliorací a hrazení bystřin. V této oblasti ovšem právní normy co do věcné působnosti často překračují hranice lesa jako pozemku charakterizovaného zejména typem trvalého porostu a vztahují se na celá povodí jako soubory pozemků charakterizované společným vodním režimem.

Prof. ing. Jaroslav Herynek, CSc. - Lesnická fakulta MZLU Brno

V návaznosti na předchozí článek se ještě jednou vrátíme ke katastrofálním povodním v roce 1997 (pozn. red.). Vzápětí po odeznění otřesných zážitků z průběhu a ničivých důsledků rozsáhlých povodní v červenci 1997 se ozvaly řady laických i odborných aktivit, které byly směrovány jak na zjištění příčin, tak i na další vývoj situace při návrzích opatření, zaměřených na minimalizaci důsledků podobných krizových situací, provázených oběťmi na životech, zdraví a majetcích fyzických i právnických subjektů v postižených oblastech.

Ing. Jiří Krešl, CSc. - Fakulta lesnická a dřevařská MZLU Brno

Máme-li hodnotit vliv lesa na utváření odtoku, posuďme nejprve vlastní proces utváření odtoku při přívalových a dlouhotrvajících deštích v malém povodí, jímž rozumíme (VEN TE CHOW) povodí s plochou, při níž jeho citlivost na deště s velkou intenzitou krátké doby trvání a na způsob obhospodařování půdy není potlačena charakteristikami průtočné kapacity koryta.