SVĚTOVÝ TRH S DŘEVAŘSKÝMI PRODUKTY V ROCE 2000
Konalo se 57. zasedání Dřevařského výboru EHK OSN
Redakce
Dřevařský výbor (DV) Evropské hospodářské komise OSN (EHK) pořádal 27.-30. září v Ženevě své 57. zasedání, jehož se zúčastnili zástupci z Rakouska, Běloruska, Belgie, Kanady, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Gruzie, Německa, Maďarska, Irska, Itálie, Lotyšska, Litvy, Holandska, Norska, Polska, Portugalska, Rumunska, Ruské federace, Slovenska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Turecka, Ukrajiny, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a USA. Dále se zasedání zúčastnily: Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO), Světová organizace pro obchod (WTO), Mezinárodní středisko pro obchod (UNCTAD/WTO), Evropská konfederace dřevozpracujícího průmyslu (CEI/BOIS), Evropská zemědělská konfederace (CEA), Evropská federace průmyslu překližek (FEIC), Evropský lesnický institut (EFI), Evropská federace desek (EPF), Mezinárodní svaz organizací lesnického výzkumu (IUFRO), Svaz pro pěstování lesů jižní Evropy (USSE), Světová obchodní rada pro trvale udržitelný rozvoj (WBCSD), Světový fond na ochranu přírody (WWF).
Dřevařský výbor konstatoval, že významné objemy dřeva jako suroviny se staly v 90. letech předmětem mezinárodního obchodu a jsou často dopravovány na velké vzdálenosti. Rozhodujícími trhy z hlediska produkce i spotřeby jsou Evropa, Severní Amerika, Japonsko, Čína a země jihovýchodní Asie. Rychle pokračuje globalizace podnikání v tomto oboru: společnosti se zvětšují (a to sloučeními a akvizicemi) a jsou více multinacionální, aby lépe obstály v soutěžení v globálním měřítku. Často se totiž v importujících zemích projevují tlaky na snížení cen kulatiny. Za těchto podmínek je těžké se vyvarovat nerovnováze mezi tržní silou malých soukromých vlastníků lesů a nákupci dřeva.
Hrubý domácí produkt v západní Evropě v r. 1999 vzrostl o 2,6 % oproti r. 1998 a v Severní Americe o 3,8 %. Obava ze zpomalení růstu doprovázeného finančním zmatkem uvedená na zasedání Dřevařského výboru v září 1998 se nenaplnila, částečně v důsledku rozvážných monetárních politických opatření. Konjunktura v USA pokračuje, v r. 2000 se očekává růst asi o 3,75 %, v Evropě v rozmezí 2,5-2,7 %, v Japonsku kolem 1,0 %.
Mnohé země s tranzitivní ekonomikou zaznamenaly pokles růstu HDP v 2. pol. r. 1998, který se prohloubil v 1. pol. r. 1999. Mezi zeměmi a regiony jsou velké rozdíly, s trvale velice slabým výkonem v jihovýchodní Evropě. Pro střední a východní Evropu se očekává růst kolem 1,5 %, ale pro jihovýchodní Evropu uvádí prognóza pokles DPH ve více zemích. Pro Rusko je počítáno s růstem o 0,5 %.
JEHLIČNATÉ DŘEVO
Výroba jehličnatého řeziva v Evropě by měla v r. 2000 vzrůst na 87 mil. m3, spotřeba by měla činit asi 81 mil. m3. Export dosáhne asi 37,5 mil. m3. Import stagnuje na přibližně 30 mil. m3. Ruský trh s jehličnatým řezivem byl ovlivněn v r. 1998 ekonomickou krizí. V r. 1999 se zde spotřeba řeziva snížila o 13 %, v r. 2000 by se měla zvýšit o 19 %. Přes pokračující pokles výroby v r. 1999 o 4 % (na 14,6 mil. m3) ruský export řeziva stoupnul o 18 %. Očekává se, že v r. 2000 dojde k oživení ruské spotřeby, výroby a exportu řeziva. Přestože se během prvního pololetí roku 1999 průměrná exportní cena ruské kulatiny snížila o 37 %, měla by její produkce stoupnout na 38,5 mil. m3. Spotřeba jehličnatého řeziva v USA se v r. 1999 přiblížila 125 mil. m3, zejména vzhledem k obrovským požadavkům na nové domky a velkým opravám a přestavbám. V r. 2000 se bude stavět asi 1,8 mil. jednotek a spotřeba řeziva dosáhne 126,2 mil. m3. Většina řeziva dováženého do USA je z Kanady, která uvažuje se zvýšením exportu na 48,9 mil. m3 (částečně ovlivněno i velkou poptávkou z Japonska). Vzhledem ke stoupající poptávce po řezivu v Severní Americe vzrostly ceny v polovině roku 1999 k téměř rekordní úrovni. V evropských zemích, kde zásoby na pilách byly nižší, vzrostly ceny také, ale ne tak strmě a ne ve všech zemích. I když vlastníci lesů považovali vzrůst cen kulatiny za dostačující, někteří vlastníci pil měli problémy vytvořit přiměřený zisk.
LISTNATÉ DŘEVO
Spotřeba listnatého řeziva v Evropě se v r. 1999 zvýšila o 2 % (na 16,7 mil. m3), v r. 2000 se očekává zvýšení o další 1 %, což potvrzuje konec dlouhodobého poklesu. Výroba by se měla v r. 2000 pohybovat kolem 14 mil. m3. Export dosáhne 4,8 mil. m3, import 7,6 mil. m3. Import tropického dřeva do Evropy by měl být relativně stabilní, přestože v Asii došlo k měnové devalvaci. V tropických zemích byl omezen export kulatiny v důsledku podpory trvale udržitelného obhospodařování lesů. Protože Japonsko jako největší světový dovozce tropického dřeva snížilo poptávku (v důsledku tlaku světových ekologických hnutí na mezinárodní ochranu tropických lesů a lepší využití jejich přírodního bohatství), zvýšila se v těchto zemích produkce výrobků s vyšší přidanou hodnotou (např. nábytku), což vedlo ke strukturálním změnám v obchodu s tropickým dřevem. Některé tropické země dále vyvíjejí certifikační systémy, aby vyhověly požadavkům evropských obchodníků. Po rekordních úrovních by se mohla spotřeba a výroba listnatého řeziva v USA snížit na 31,5 mil. m3 a 32,9 mil. m3. Export dosahuje 4,1 mil. m3 a import 2,6 mil. m3. Ceny řeziva v posledních dvou letech rapidně stoupaly, ale v roce 1999 se opět snížily, což je trend i pro rok 2000.
VLÁKNINA, PALIVO A BUNIČINA
V 2. pol. r. 1998 světové ceny buničiny silně poklesly, vzhledem k slabé poptávce a vysokým skladovým zásobám. Výrobci zareagovali omezením výroby, takže začátkem r. 1999 se bilance na trhu obnovila a ceny začaly stoupat. V září 1999 cena dosáhla 540 USD/t s předpokládaným dalším růstem. Spotřeba vlákninového dřeva v Evropě v r. 1999 vzrostla na 185,8 mil. m3, v r. 2000 se očekává 188,5 mil. m3. Zvýšení se předpokládá pro jehličnatou vlákninu, dřevní odpad a štěpky, malý pokles by měl nastat u listnaté vlákniny. Evropský import vlákniny v r. 1999 činil 34,2 mil. m3, v r. 2000 se očekává 34,5 mil. m3. V roce 1998 import do Evropy představoval 18 % spotřeby. Nárůst importu očekávají Švédsko, Finsko a Francie, pokles pak Portugalsko. Hlavními evropskými exportéry jsou Česká republika, Estonsko, Francie, Německo a Litva. Rusko v r. 1999 exportovalo 12,8 mil. m3 vlákniny, v r. 2000 by to mělo být asi 12,4 mil. m3. Severoamerický export vlákniny, většinou do Japonska, by měl v r. 2000 činit 13,2 mil. m3. Spotřeba vlákniny v USA v r. 1999 činila 242,7 mil. m3, v r. 2000 se předpokládá růst na 244 mil. m3. Ruská spotřeba vlákniny v roce 1999 činila 10,7 mil. m3, v r. 2000 se očekává 15,7 mil. m3. I přes potíže v monitorování množství dřeva pro energetické účely, je jasné, že se palivo znovu stává významným produktem v mnoha částech světa. Vzestup cen topných olejů, diskuse o změnách klimatu a realizace protokolu z Kjóta mohou přispět ke stimulaci užívání dřeva pro energetické účely.
AGLOMEROVANÉ MATERIÁLY
Spotřeba desek na bázi dřeva (dřevotřískové desky, překližky a dřevovláknité desky) v Evropě stoupla v r. 1999 o 0,3 % na 45,4 mil. m3, v r. 2000 se počítá s růstem o 1,9 %. V prvním pololetí r. 1999 byla poptávka slabá. Rostly skladové zásoby dřevotřískových desek, což vedlo ke snížení cen. Narůstají výrobní kapacity MDF desek a dřevotřískových desek. Tento trend vzbuzuje obavy z nadměrných kapacit. Výroba dřevotřískových desek by v Evropě v r. 2000 měla činit 33,4 mil. m3, překližek 3,8 mil. m3. Spotřeba dřevovláknitých desek dosáhne 7,1 mil. m3. Přestože spotřeba rapidně vzrůstá, nadměrné kapacity představují stále trvající problém. V Ruské federaci došlo v r. 1999 ke zvýšení spotřeby desek na bázi dřeva o 13,2 %, v r. 2000 se předpokládá zvýšení o 18,2 % na 3,2 mil. m3. Očekává se, že podstatně stoupne i export o 13,5 % a dosáhne objemu 1,3 mil. m3.
V Severní Americe stoupla v r. 1999 spotřeba desek na bázi dřeva o 1,2 % na 52,6 mil. m3, a to po významné expanzi o 7,4 % v r. 1998. Pro rok 2000 se uvádí pokles o 2,2 %. Očekává se, že výroba dřevotřískových desek, kromě OSB desek, stoupne v r. 2000 o 4,7 % na 10,7 mil. m3. V Kanadě zvýší některé modernizační projekty kapacitu o 1 mil. m3. Výroba OSB desek by měla dosáhnout 17,6 mil. m3. Ceny silně kolísaly. Stoupání v prvních dvou čtvrtletích r. 1999 vystřídal pokles ve třetím čtvrtletí. Tento trend bude v tomto rychle rostoucím průmyslu pokračovat. Překližky v Severní Americe nyní představují 49 % trhu se strukturálními deskami. Očekává se, že v Kanadě se bude výroba stabilizovat na 1,8 mil. m3 a export významně poroste. V USA by měla výroba poklesnout o 2,8 % na 16,8 mil. m3. Předpokládá se, že výroba dřevovláknitých desek v Severní Americe stoupne na 7,9 mil. m3. Výroba tvrdých a izolačních desek by měla poněkud klesnout, ale rapidně vzroste výroba MDF desek a dosáhne 3,4 mil. m3.
CERTIFIKOVANÉ LESNÍ PRODUKTY
Od posledního zasedání výboru se plocha certifikované lesní půdy zvětšila, zvláště v Evropě, i když ne všechno dřevo vytěžené z certifikovaných lesů je prodáváno jako certifikované lesní produkty, neboť chybí poptávka spotřebitele. Větší poptávka po certifikovaných lesních produktech je od maloobchodních nákupčích v zemích dovážejících dřevo. V USA je obchod z certifikovanými lesními produkty rozšířen více, vzhledem k ochotě spotřebitelů (i architektů a stavitelů) zaplatit vyšší cenu za výrobky z nich.
Zasedání DV také probralo otázku poptávky na trhu v budoucnu a otázku věrohodnosti a praktičnosti certifikace. Soutěžení mezi certifikačními systémy by mohlo poškodit image certifikovaných lesních produktů. Certifikace je častěji užívána jako "nástroj marketingu". Země orientované na import, jako jsou např. Anglie a Holandsko, stále více vyžadují certifikaci dovážených lesních produktů. I když mnohé společnosti nabízející certifikované lesní produkty nejsou na trhu řádně odměněny, ospravedlňují investici do certifikace expanzí na trhu, hájením zájmů životního prostředí, podpořením image, vytvářením věrohodnosti vůči spotřebitelům a vývojem strategických marketingových sítí. Vlády v regionu EHK považují zapojení do certifikace za prostředek k informování veřejnosti o trvale udržitelném hospodaření v lesích a využití dřeva. Zástupci některých vlád zdůraznili nezbytnost pokračování volných mezinárodních trhů s lesními produkty.
Podle materiálů poskytnutých Ministerstvem zemědělství, sekcí lesního hospodářství, připravila redakce