Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 2/08

Úvodník 2/2008

Vážení čtenáři,
v listopadu loňského roku ministr zemědělství Petr Gandalovič poprvé uvedl na veřejnosti záměr privatizovat část státních lesů. Tím odstartovala lavina nejrůznějších rozhovorů a polemik nejen s hlavním představitelem resortu, ale i s osobami více či méně zainteresovanými. V této „mediální smršti“ jsem zaznamenal vyjádření pana ministra, že navrhne vládě zákon o státním vlastnictví, který umožní prodej lesů do soukromého vlastnictví. Do jaké míry jde o první nápad, či jak dalece je již myšlenka rozpracována, můžeme pouze spekulovat. Rozhodně bychom se jí však měli věnovat se vší vážností a o jejích dopadech a přínosech otevřeně a věcně diskutovat. Jsem proto velmi rád, že vás mohu v dnešním úvodníku seznámit s postojem nestátních vlastníků, kterých se navrhované změny dotýkají více, než se na první pohled zdá, a jež by mohly přinést řešení některých letitých problémů.


Editorial 2/2008

Vážení čtenáři časopisu Lesnická práce,

teploty a srážky letošního ledna nápadně připomínají situaci začátku loňského roku, kdy mnohé porosty na nezamrzlých a podmáčených lokalitách neodolaly působení ničivých větrů. Příčiny devastace některých lokalit orkánem Kyrill spočívají v kombinaci mnoha faktorů
a pokud je to možné, měli bychom se z nich poučit. Za zamyšlení bezpochyby stojí i článek o možných příčinách kalamity ve Vysokých Tatrách v roce 2004 a možných východiscích dalšího směřování lesnictví v postižených oblastech tři roky po katastrofě (str. 27–29).


Staronový děkan staronové fakulty

Lesnické vysoké školství se do Prahy vrátilo v roce 1990. Od té doby prošla lesnická fakulta mnoha personálními i organizačními změnami. Vznikající „symbióza“ mezi obory lesnickými a ekologickými skončila v roce 2007. Rozdělení Fakulty lesnické a environmentální na dvě nové fakulty bylo rychlé a pro mnoho lidí i nečekané. Jak vnímá tento krok a další problémy lesnického školství Vilém Podrázský, člověk, který stál v čele původní fakulty a řídí i novou Lesnickou a dřevařskou fakultu?

Obnova managementu LČR v roce 2008

Lesy ČR vstoupily do roku 2008 s novým managementem. Pod vedením Jiřího Nováka, kterého jsme prostřednictvím rozhovoru představili v LP 1/2008, se tým pěti manažerů pokusí stabilizovat situaci státního podniku Lesy ČR. Ředitele jednotlivých úseků, jejich pracovní náplň a střednědobé vize představujeme v tomto článku.

Šetření vlivu zvěře na lesní ekosystém Krušných hor – II.

Miroslav Sloup

V minulém čísle Lesnicpé práce jsme upozornili na některé výsledky studie týkající se obnovy lesa a škod způsobených zvěří na lesních porostech. V tomto článku uveřejňujeme výsledky hodnocení současné úrovně managementu jelení zvěře.
Management jelení zvěře je analyzován na území 86 honiteb (částečně Ústeckého a částečně Karlovarského kraje) o celkové rozloze 130,4 tis. ha, z toho 89,5 tis. ha lesa. Mimo vlastního šetření byla využita i rozsáhlá literatura zabývající se obdobným problémem a ankety mezi lesníky a myslivci.

Jelen sika - škody ve vybraných honitbách Plzeňska

Jan Dvořák, Petr Čermák

Na konci osmdesátých let, v letech devadesátých a na začátku 21. století se v plzeňském a karlovarském regionu výrazně zvýšily početní stavy jelena siky. Jedná se jak o honitby, ve kterých je v současnosti jelen sika normován, tak o honitby, kde má tento druh zvěře normované stavy stanoveny. Z lesnického hlediska jsou hlavním problémem extrémní škody působené na lesních porostech. Lesy ČR vyhlásily na podzim roku 2004 grantový úkol, mezi jehož cíle spadá analýza početních stavů jelena siky ve vybraných honitbách regionu Plzeň–sever, zhodnocení škod na lesních porostech a návrh adekvátních opatření, směřujících ke snížení výše škod bez rozdílu vlastnictví honiteb. Dílčí výsledky řešení tohoto projektu přináší následující příspěvek.

Pěstování lesa pod tlakem jelena siky

Miroslav Červený

Již několik desetiletí upozorňují lesníci v oblasti manětínských lesů na nerovnováhu mezi zvěří a lesem. Dosavadní dlouhodobé snahy o řešení problému na straně myslivosti nevedly z různých důvodů k výraznějšímu posunu. Jako lesníci zatím jen licitujeme o počtech zvěře a vykazujeme škody. Odškrtáváme z hospodářského plánu předepsané prořezávky, probírky a paseky. Ochranu proti zvěři bereme jen jako vynakládání značných prostředků na oplocování a nátěry. Přesto se domnívám, že jako lesní personál můžeme pro les udělat více než jen z posedů po nocích regulovat stavy spárkaté zvěře. Svým příspěvkem, pohledem lesníka „nemyslivce“, bych chtěl upozornit na to, že i lesnickými prostředky můžeme tuto nerovnováhu zmenšovat.

Škody zvěří v českých lesích

Anketa Lesnické práce

Problematika škod zvěří je ovlivňována mnoha faktory. Zásadní otázkou, na které se zatím zainteresované strany, zejména myslivci, majitelé lesů a státní správa myslivosti nedohodly, je, zda je zvěř v českých lesích skutečně přemnožená. Z mnoha studií je zřejmé, že v budoucnosti bude nutné posuzovat vyvážený stav zvěře a lesních porostů podle jiných, spolehlivějších kritérií než doposud. I proto lze očekávat nutné změny v myslivecké a lesnické legislativě. Na tato témata jsme se zeptali v anketě Lesnické práce.

Chřadnutí olší postižených Phytophthora alni a povodněmi

Veronika Strnadová, Karel Černý

Současné chřadnutí břehových porostů olší se stává významným fytopatologickým, vodohospodářským a místy i krajinářským problémem. Faktorů, které mohou způsobit poškození či odumření olší, jsou desítky, pro běžnou praxi má ovšem význam zejména určení klíčových faktorů účastnících se chřadnutí, pochopení mechanismu jejich účinku a definování jejich vzájemných vztahů.

Půdní kondicionery a lesnické rekultivace devastovaných ploch

Pavel Bulíř

Půdní kondicionery (PK) jsou všechny látky přírodní nebo syntetické povahy, které vedle základních živin obsahují řadu jiných prospěšných substancí – např. stimulátory, vitamíny, fytohormony, stopové prvky, hydrogely apod., čímž zlepšují chemické, fyzikální a biologické vlastnosti půd a tak podporují růst a výnos rostlin, zejména na extrémních stanovištích.