Editorial 2/2008
Vážení čtenáři časopisu Lesnická práce,
teploty a srážky letošního ledna nápadně připomínají situaci začátku loňského roku, kdy mnohé porosty na nezamrzlých a podmáčených lokalitách neodolaly působení ničivých větrů. Příčiny devastace některých lokalit orkánem Kyrill spočívají v kombinaci mnoha faktorů
a pokud je to možné, měli bychom se z nich poučit. Za zamyšlení bezpochyby stojí i článek o možných příčinách kalamity ve Vysokých Tatrách v roce 2004 a možných východiscích dalšího směřování lesnictví v postižených oblastech tři roky po katastrofě (str. 27–29).
Dění okolo nás bývá často převáděno do řeči čísel.
Ta ve vztahu Lesy ČR – kalamita v roce 2007 nemluví příliš optimisticky. Extrémně nízký hospodářský výsledek bude pravděpodobně připsán na vrub některému z minulých vedení, a to bez snahy analyzovat, kde jsou jeho příčiny a kdo je za něj zodpovědný. O zlepšení současného hospodaření Lesů ČR by se měl snažit nový management. Ten představujeme na stránkách 6–8.
Nejen pro zalesňování kalamitních holin je významným limitujícím faktorem zvěř, resp. škody, které páchá na mladých porostech. V únorové Lesnické práci se i nadále věnujeme tématu škody zvěří. Hodnocení vlivu jelena siky na lesní ekosystémy v západních Čechách z pohledu výzkumu i praxe doplňuje pokračování tématu škod zvěří v Krušných horách. Zajímavé názory si můžete přečíst v anketě Lesnické práce (str. 17–19).
V novém pojetí se poprvé představuje rubrika Les
a veřejnost, kde budou články doplněny rozhovory se zajímavými osobnostmi, kterých se budeme ptát, jak vnímají stav českých lesů a lesnictví.
Závěrem mi dovolte, abych Vás, čtenáře časopisu Lesnická práce, požádal o reakce, podněty, příspěvky i kritiku, neboť kontakt se čtenáři je pro redakci podobně důležitý jako kontakt lesníka s lesem.
S pozdravem Lesu zdar.
Jan Příhoda
teploty a srážky letošního ledna nápadně připomínají situaci začátku loňského roku, kdy mnohé porosty na nezamrzlých a podmáčených lokalitách neodolaly působení ničivých větrů. Příčiny devastace některých lokalit orkánem Kyrill spočívají v kombinaci mnoha faktorů
a pokud je to možné, měli bychom se z nich poučit. Za zamyšlení bezpochyby stojí i článek o možných příčinách kalamity ve Vysokých Tatrách v roce 2004 a možných východiscích dalšího směřování lesnictví v postižených oblastech tři roky po katastrofě (str. 27–29).
Dění okolo nás bývá často převáděno do řeči čísel.
Ta ve vztahu Lesy ČR – kalamita v roce 2007 nemluví příliš optimisticky. Extrémně nízký hospodářský výsledek bude pravděpodobně připsán na vrub některému z minulých vedení, a to bez snahy analyzovat, kde jsou jeho příčiny a kdo je za něj zodpovědný. O zlepšení současného hospodaření Lesů ČR by se měl snažit nový management. Ten představujeme na stránkách 6–8.
Nejen pro zalesňování kalamitních holin je významným limitujícím faktorem zvěř, resp. škody, které páchá na mladých porostech. V únorové Lesnické práci se i nadále věnujeme tématu škody zvěří. Hodnocení vlivu jelena siky na lesní ekosystémy v západních Čechách z pohledu výzkumu i praxe doplňuje pokračování tématu škod zvěří v Krušných horách. Zajímavé názory si můžete přečíst v anketě Lesnické práce (str. 17–19).
V novém pojetí se poprvé představuje rubrika Les
a veřejnost, kde budou články doplněny rozhovory se zajímavými osobnostmi, kterých se budeme ptát, jak vnímají stav českých lesů a lesnictví.
Závěrem mi dovolte, abych Vás, čtenáře časopisu Lesnická práce, požádal o reakce, podněty, příspěvky i kritiku, neboť kontakt se čtenáři je pro redakci podobně důležitý jako kontakt lesníka s lesem.
S pozdravem Lesu zdar.
Jan Příhoda