Úvodník 6/2013

Vážení čtenáři Lesnické práce,

z pohledu tradiční ochrany lesa je možno několik posledních let označit jako období spíše příznivé. Je zaznamenáván trend snižování výskytu většiny škodlivých faktorů, nedochází k rozsáhlým větrným disturbancím, kůrovcové těžby klesají a nedochází k přemnožení ostatních kalamitních škůdců (např. listožravého hmyzu). Přestože se kůrovcové těžby v posledních letech celorepublikově snižují, stále je evidován zvýšený, místy až kalamitní stav (zejména v prostoru severní Moravy a Slezska). V roce 2012, kdy již třetím rokem evidujeme jejich výrazný pokles, je celorepublikový průměr stále na více než trojnásobku hodnoty odpovídající základnímu stavu.

Více než 90 % evidovaného objemu poškození biotickými činiteli (mimo poškození zvěří, které je zcela zásadní, ale není srovnatelně evidenčně podchyceno) náleží škodám na jehličnanech (smrku) a je působeno podkorním hmyzem. Dominantní roli v tomto poškození tvoří hmota napadená lýkožroutem smrkovým (Ips typographus) a lýkožroutem severským (Ips duplicatus), zbytek připadá na ostatní kůrovce na smrku, především lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalcographus), případně též lýkožrouta menšího (Ips amitinus).

Vznik poslední kůrovcové kalamity je možno datovat již do roku 2003, kdy byly lesy velkoplošně oslabeny extrémním suchem. Následně se v tomto ohledu velmi negativně projevily větrné kalamity (2007 – orkán Kyrill, 2008 – vichřice Emma a Ivan) a relativně mírné zimy (2006/2007, 2007/2008 a 2008/2009). Díky příznivému průběhu počasí na jaře a v létě roku 2011 byla zvýšena odolnost lesních porostů, což se také projevilo sníženým výskytem kůrovcových stromů zjištěným při rekognoskačních letech v roce 2011 a v Čechách i 2012. V roce 2011 bylo dokonce evidováno pouze jediné rojení lýkožrouta smrkového pro založení nové generace. Nicméně teplý a suchý podzim roku 2011, následná mírná zima s malou sněhovou pokrývkou a průběh počasí ve vegetační sezóně 2012 (vysoké, resp. extrémní letní teploty, silné sucho ve východní polovině státu), dávají předpoklad k možnému zvratu příznivé situace v dalším období. Příznaky této změny mohou být patrné z geografického rozložení kůrovcových těžeb v roce 2012. I přes rozsáhlá obranná opatření došlo v nižších a středních polohách severní Moravy a Slezska k výraznému zhoršení kůrovcové situace. Pouze v kraji Moravskoslezském činil objem kůrovcových těžeb více než třetinu celorepublikového objemu a spolu s krajem Olomouckým je zde evidována více než polovina tohoto množství. Zdejší nepříznivou situaci prohlubuje plošné chřadnutí a odumírání smrkových porostů, jež pramení z dlouhotrvajícího období častých přísušků (v roce 2012 zde byl srážkový deficit v rámci celého „smrkového území“ největší) a následného rozsáhlého napadení václavkami (Armillaria spp.), které postihuje smrky všeho stáří od mlazin po mýtní porosty. Napadení kůrovci je zde z velké části až druhotné a tíživou situaci vyřeší pravděpodobně až celková přeměna druhové skladby lesních porostů stanovištně vhodnými původními dřevinami. Kromě l. smrkového (l. menšího a l. lesklého) se zde významně prosazuje také l. severský, na jehož vrub připadá v Moravskoslezském kraji 40 % smrkového kůrovcového dříví a současně 80 % celorepublikově evidovaného kůrovcového dříví napadeného tímto druhem. Výskyt všech nejvýznamnějších smrkových druhů kůrovců je v této oblasti zpravidla společný jak z hlediska území, tak také v rámci jednotlivých napadených stromů.

V souvislosti se vznikem rozsáhlých holin k zalesnění (z důvodů popsaných výše) již několik let pozvolně narůstá evidované poškození výsadeb klikorohem borovým.

Výskyt listožravého hmyzu, a to jak v jehličnatých, tak i listnatých porostech, již přibližně 15 let vykazuje nejnižší hodnoty a celkově se nachází v pokračující latenci. Ani pro tento rok není očekávána výrazná změna této situace. Překvapivé a plošně omezené žíry motýlích a blanokřídlých škůdců, jakož i  slabší rojení chroustů nelze vyloučit. Vzhledem k převažujícímu vývojovému stadiu chroustů bude letos v oblastech jejich škodlivého výskytu docházet k poškozování sazenic žírem ponrav.

V posledním roce se výrazně zvýšil objem václavkového dříví, a to zejména v předmětné oblasti severní Moravy a Slezska. Výskyt ostatních houbových patogenů zůstává celkově zhruba ve stejném složení i objemu, nicméně v poslední době je zvýšená pozornost věnována rozsahu napadení smrků pichlavých v Krušných horách sypavkami (Lophodermium piceae) a kloubnatkou smrkovou (Gemmamyces piceae), odumírání jasanů (zejména výskyt Chalara fraxinea), odumírání olší (vliv Phytophthora alni) a prosychání borovic (výskyt Sphaeropsis sapinea).

Lze očekávat, že dosavadní chod počasí prostřednictvím dlouhé a mírné zimy a navazujícího chladnějšího a deštivého jara podpoří vitalitu lesních porostů, což je žádoucí zejména v prostoru Moravy a Slezska. Pokud tedy v následujících letních měsících nedojde ke zvratu povětrnostní situace, je také výhled „v ochraně lesa“ pro tento rok převážně příznivý. Je však otázkou, jak se dále projeví vliv sucha uplynulých let. Příznivější stav by se tak mohl zvrátit. Je zřejmé, že i v tomto roce bude v ochraně lesa hrát problematika „boje“ s podkorním hmyzem velmi důležitou roli, zejména pak ve východní polovině státu. O podrobnostech ochrany lesa v této části republiky a na sousedícím území se mohou čtenáři dovědět více v sérii článků tohoto čísla Lesnické práce.

Lesní ochranná služba je prostřednictvím celého spektra své činnosti připravena napomáhat vlastníkům a uživatelům lesů v péči o trvalé zlepšování situace v ochraně lesa v českých zemích.

Lesu zdar!