ÚVODNÍK

 

{mosimage}

00UVOD

ÚVODNÍK

Pavel Kříž

v době, kdy píši tento úvodník, skončily u nás na Vysočině žně, letos díky počasí značně opožděné. Zemědělci několika pojezdy vyspělé techniky změnili během velmi krátké doby pole k nepoznání. Kde ještě včera stálo obilí, je dnes oraniště. Málokde se však již dodržuje staré myslivecké pravidlo "poslední snop z pole - první klas do zásypu". Zásypy v mnoha honitbách ostatně už ani nemají, protože drobné zvěře je tak málo, že se je nevyplatí udržovat. Samozřejmě znám i honitby, kde se uvedeným pravidlem myslivci řídí, a je to patrné na stavech bažantí a zaječí zvěře. Co je to však platné, když tímto způsobem zvěři nepomůžeme rychle se zorientovat v terénu a překonat nástrahy intenzívně obdělávané krajiny?

Na jaře letošního roku byla zemědělcům poprvé dána možnost využívat dotace z agroenvironmentálních programů zajištěných finančními prostředky EU. Patří sem i zakládání a udržování biopásů širokých 6 - 12 m situovaných v polích tak, aby nevadily jejich obdělávání. Platba přes 10 tis. Kč/ha za zřízení plně pokrývá vynaložené prostředky. Měl jsem radost, když jsem nedávno viděl v Horní Libochové tyto biopásy tvořené směskou pohanky, prosa, ječmene, jarní pšenice či ovsa. Škoda jen, že kvůli suchu letos nevzešla kapusta. Myslivci oseli biopásy na 2 % výměry tamního zemědělského podniku, čímž pomohou zvěři až do zimy vytvořením vhodného krytu. Biopásy jsou současně trvalým zdrojem potravy pro zvěř. Nahradí se tak, ba dokonce předčí možnosti, které můžeme nabídnout klasickým přikrmováním. Biopásy navíc poslouží mnoha dalším živočichům a drobnému ptactvu. K možnostem agroenvironmentálních programů patří i tzv. pěstování meziplodin, což představuje osetí orné půdy po sklizni přezimujícími i vymrzajícími plodinami. Jde tedy nejen o ochranu půdy proti erozi, ale zejména o další zdroje potravy a kryt pro zvěř. Částka téměř 5 tis. Kč/ha znovu plně pokrývá náklady. Meziplodinami se v okolí Horní Libochové oseje přibližně 20 % výměry polí.

Stejný význam dosud mají dotace z programu Péče o krajinu, které využívají myslivci z několika honiteb kolem Milešína nedaleko Heřmanova. Tyto dotace jsou zaměřeny na podporu ustupujících populací původních živočišných druhů. Na Milešínsku jde o koroptev polní. V tomto smyslu je patrně již v příštím roce nebude možné čerpat, protože je nahrazují výše zmíněné dotace z agroenvironmentálních programů. Nabízejí se také možnosti na osetí políček pro spárkatou zvěř, např. z prostředků krajských úřadů v souvislosti s dotacemi v lesním hospodářství, čímž je vhodně doplněn soubor možností úprav krajiny.

To vše představuje obrovskou šanci pro myslivost. Při jejím využití lze očekávat obnovu stavů zejména drobné zvěře. V této souvislosti je nutné dodat, že se v dané oblasti přece jen vyskytl jeden "problém". Bylo to začátkem září při zkouškách loveckých psů z výkonu, kdy nastaly obtíže kvůli tomu, že se psi nedokázali rychle vyrovnat s četným výskytem drobné zvěře v honitbě Borovina Radňoves ...

Výše uvedené dotace sjednocují zájmy různých subjektů pod záměrem útlumu intenzivního zemědělského hospodaření.

Je pozoruhodné, že se myslivci této vynikající přiležitosti již neujali. Byli přitom dobře informováni, a to nejen z odborného tisku. Mnozí z nich jsou totiž také vlastníky půdy, další pracují v zemědělství. Jak je vidět z praxe, asi to samo o sobě nestačí. Zdá se, že zájem o tuto problematiku mají spíše mladí myslivci, kteří však velmi často nezískají potřebnou podporu vedení mysliveckých kolektivů.

Nutno dodat, že jsem také zaznamenal postoj jednoho zemědělského podniku, jenž považoval dotaci na biopásy za nízkou a požadoval od myslivců její doplnění na dvojnásobnou výši. Z finančních důvodů tak aktivita myslivců v tomto případě skončila. K řešení nepřispívají ani jednostranně sepsané smlouvy s drobnými vlastníky půdy-myslivci. Při vyřizování dotací přitom není složitá administrativa. Zemědělské agentury Ministerstva zemědělství ČR mají připraveny jednoduché tiskopisy s přístupně napsaným vysvětlením, které se vybaví mapami pozemků.

V souvislosti se zakládáním biopásů je nutné počítat s tím, že se náš zemědělec bude snažit splnit podmínky příslušného dotačního titulu vždy co nejjednodušeji a nejúčelněji. To však může vést k tomu, že biopásy budou zakládány v sousedství frekventovaných komunikací nebo v obilném lánu tak hustě vedle sebe, že nesplní účel, jejž od nich očekáváme. Následná kontrola však závady nezjistí a nárokové dotace budou vyplaceny ... I proto je potřeba úpravy krajiny se zemědělci předem projednat, aby byly co nejvíce respektovány potřeby zvěře. Termín podání požadavků na příští rok je již koncem října ...

Nabízejí se i další možnosti ovlivnění změn v krajině, o něž by se měli myslivci zajímat. Jde např. o zalesňování zemědělské půdy, které stát podporuje vysokými částkami. Tato opatření zcela jistě změní ráz naší krajiny.

Zamýšlíme-li se nad tím, jak dalece bychom mohli využít uvedené možnosti úprav krajiny ve prospěch zejména drobné zvěře, vyvstává závažná otázka: dokážeme my, myslivci, v dostatečné míře přesvědčit o správnosti popsaných opatření zemědělce? Naše současné aktivity jsou, jak známo, bohužel mizivé. Svědčí o tom třeba i redakční poznámka k článku Milady Fabelové o úhorech zveřejněném v časopise Myslivost č. 7/2004. Redakce Myslivosti poukazuje na to, že není možné, aby se úpravami krajiny ve spolupráci se státní správou, zemědělci a ochránci přírody zabývali pouze myslivci v oblasti chovu koroptve Křiby na Milešínsku. V kontrastu s tím se jeví odpověď na otázku, co nového v tomto směru přinesl seminář "Změny v krajině a zvěř", pořádaný v srpnu t. r. v Hranicích (podrobnější informace na str. 4 - 5 tohoto čísla Světa myslivosti - pozn. red.). Kromě referátu o činnosti myslivců z honitby Vlkov a okolí (Oblast chovu koroptve polní Křiby) téměř nikdo nepřednesl konkrétní nové příklady z praxe. Podobných akcí se navíc účastní sice nemalý, ale přesto omezený počet účastníků, přičemž seminářům často chybí terénní exkurze, na níž by bylo možné vše vidět v reálu. Závěry, pokud jsou vůbec nějaké přijaty, se přes zveřejnění v tisku neplní a až na výjimky se tématy konferencí či seminářů již dále nikdo nezabývá. Výjimkou z podobných akcí byl snad seminář pořádaný v Heřmanově v r. 2002.

A čas pomalu ubíhá. Myslivci v honitbách Borovina Radňoves, Vlkov a Březí ležících kolem Milešína pracují na úpravách krajiny již pátým rokem, přičemž využívají různých dotací, v současnosti i těch nových. Jejich kolegové z některých honiteb okresu Žďár nad Sázavou je již začínají postupně následovat. Ale co jinde? Nechápou snad ostatní myslivci nové možnosti, které nyní mohou využít? Jak tento problém řešit?

Dnes již nestačí zajišťovat pouze obvyklé a tradiční myslivecké činnosti. Aby myslivost obstála ve společnosti, měli by její provozovatelé spolupracovat s mnoha subjekty a zapojit se do aktivit, které se dotýkají myslivosti. Než se podaří činnosti v honitbách přeměnit podle požadavků současnosti (což může být a patrně někde i bude překvapivé), lze použít následující možnost: založit či iniciovat založení občanského sdružení, jež by se zabývalo činnostmi, jež svým rozsahem a zaměřením překračují možnosti vyplývající ze zájmů mysliveckého kolektivu. Aby byla tato nová organizace akceschopná, měli by být jejími členy i odborníci z navazujících oborů, kteří mohou současně působit i v jiných zájmových organizacích, odborných institucích apod. Prostřednictvím této organizace, v úzké spolupráci s myslivci, by se mohlo podařit zajistit i úkoly nezbytné pro rozvoj myslivosti. Patří k nim např. přednášková a popularizační činnost či pomoc při vypracování projektů na získání dotací, jen volně navazujících na myslivost. Občanské sdružení Milešínské Křiby založené v závěru loňského roku takto uskutečnilo letos v dubnu informační schůzku o agroenviromentálních dotacích pro zemědělce a myslivce tamního regionu. V polovině září se v okolí Milešína konala vycházka členů Genealogické a vlastivědné společnosti z Velkého Meziříčí. Začátkem října se v Milešíně uskuteční porada pracovníků státní správy ochrany přírody a myslivosti městských úřadů v působnosti kraje Vysočina spojená s terénní exkurzí. Na tento podzim se připravuje výsadba zeleně kolem polních cest a na příští rok jsou v plánu opatření ke zlepšení nedostatku vody v honitbě.

Podle mého názoru je důvodem současné nepříznivé situace fakt, že se přímo v honitbách na úrovni mysliveckých kolektivů málo poukazuje na nové možnosti, které mohou podpořit myslivost. Právě zde je nutné nabízet způsoby řešení některých problémů a současně je pomáhat řešit. Není v tom třeba hledat nic nového. Např. Českému svazu ochránců přírody se osvědčilo rozpracovat aktuální témata na jednotlivé programy, přičemž jsou sestaveny pracovní skupiny, jejichž garanti odpovídají za řešení, propagaci i finanční krytí příslušných projektů. Na začátku října se na Ministerstvo životního prostředí ČR (a podobně i na Ministerstvo zemědělství ČR) odevzdávají projekty do výběrového řízení k získání dotací na stanovené oblasti podpory činnosti občanských sdružení. Občanské sdružení sice může podat projekt samostatně, ale je výhodné využít odborné pomoci ústředí organizace, jež podává připravené projekty najednou. V případě myslivosti by mělo patrně největší význam, pokud by se každý člen či myslivecké sdružení mohlo obrátit na takové garanty s žádostí o radu ohledně získání informací či přímo o pomoc při vypracování projektů. Je škoda, že tuto funkci již nyní nevykonávají okresní myslivecké spolky, jež znají svůj region a žadatelům jsou nejblíže.

Jsem rád, že mohu podpořit svůj názor na potřebu zapojení myslivců do řešení krajinných úprav citací části referátu prof. Hromase, který přednesl na již zmíněném semináři v Hranicích: "... všemi těmito problémy je nutno nejen se zabývat, ale také urychleně, a podtrhuji, urychleně je bez dlouhého otálení řešit ..."

Svět myslivosti na Facebooku