Archiv časopisu Lesnická práce

Eliška Semorádová

Vliv posypové soli je jedním z významných negativních antropogenních faktorů, bohužel v posledních letech neprávem opomíjený. Poškození je závislé na intenzitě zimního solení, která souvisí s hustotou dopravy a z toho plynoucí nutností zajištění bezpečné sjízdnosti komunikací.

Vlastislav Jančařík, Jan Liška

Specifická pozornost otázkám zvyšujícího se nebezpečí šíření některých vážných chorob a škůdců lesních dřevin byla věnována již na semináři České lesnické společnosti (ČLS) “Nebezpeční škodliví biotičtí činitelé v lesním hospodářství a zemědělství (se zaměřením na karanténní opatření)” v rámci Setkání lesníků tří generací v dubnu 2001.

Libor Jankovský, Jakub Šmerda

Dvacáté století je reprezentováno obrovskou akcelerací nových vědních oborů, které záhy našly rozsáhlé uplatněním v řadě aplikovaných disciplín a staly se běžnou součástí každodenního života civilizace. Prudký rozvoj disciplín předstihl prognózy a mnohdy zaskaočil i odbornou veřejnost. Jednou z takových disciplín je molekulární biologie, která se rychle přesunula z laboratoří špičkových pracovišť do každodenního života.

Emanuel Kula

K atributům kvality vysokoškolské instituce se řadí úroveň pedagogického procesu a vědeckovýzkumné činnosti. Tyto aktivity musí být uplatňovány a rozvíjeny s cílem dosáhnout jejich vzájemného propojení, vyvážení, tolerance a finální syntézy, jakou je např. i vědecká výchova budoucích vědeckých pracovníků a specialistů v doktorských studijních programech.

Emilie Bednářová

V roce 2002 došlo k poškození asimilačního aparátu smrku ztepilého i pichlavého v Orlických horách. Nejvíce byly zasaženy nejmladší ročníky jehličí, které jsou na poškozování velmi citlivé.

Předsednictvo Sdružení lesních školkařů

Na základě dlouhodobých problémů a špatného stavu celého oboru lesního školkařství v České republice formulovalo předsednictvo Sdružení lesních školkařů ČR níže uvedené stanovisko, které bylo rozesláno ministru zemědělství ČR, ministru životního prostředí ČR a generálnímu řediteli LČR, s.p.

Jaromír Nikl

Chile má rozlohu 756 626 km2 a rozprostírá se asi 4300 km podél západního jihoamerického pobřeží o průměrné šířce 176 km. Ve směru od severu k jihu se táhnou přes celou Chile dvě horská pohoří. Na východě probíhají až 7000 m vysoké Andy, na západě až 2000 m vysoká Pobřežní Kordillera. Mezi nimi leží úrodné Podélné údolí - Valle Longitudinal a tvoří nejdůležitější území pro osídlení a hospodářství. Na jihu země se rozpouští souvislé pohoří na množství ostrovů rozdělených od sebe fjordovitými mořskými rameny. Chilská pohoří jsou tektonicky stále ještě neklidná. V zemi se nachází na 130 aktivních sopek.

Petr Čermák, Radomír Mrkva

Velcí živočichové, deklarovaní jako zvěř, do příslušných lesních ekosystémů nepochybně patří. Pokud se přikláníme k ekosystémovému chápání lesa, musí zde být nejen původní společenstva rostlin (producenti), ale i živočichů (konzumenti). Obě dvě skupiny však musí být ve vzájemném poměru, který nedovolí, aby konzumenti ohrozili přirozený vývoj producentů, jinak by potravně ohrozili sami sebe.