Archiv časopisu Lesnická práce

Richard Slabý, Luděk Šišák, Jan Bendl

115 zástupců jednotlivých členských organizací a institucí spolupracujících s EFI (European Forest Institute) se 14. září letošního roku sešlo na výroční konferenci, která se letos konala na okraji Holandska, v Kerkrade. A uplynulý rok rozhodně nebyl „běžným“ rokem v historii EFI. Již 12 zemí z různých částí Evropy podepsalo s Finskem dohodu (konvenci), čímž byl potvrzen nový statut EFI a institut se stal opravdovou mezinárodní organizací. Byl vybrán a potvrzen ředitel EFI (pokračuje pan Risto Päivinen) a byla potvrzena úloha Vědeckého poradního výboru.

Poslední původní les v Holandsku byl vytěžen v roce 1868, všechny nynější lesy jsou tak již dílem člověka. Teprve v současné době se doceňuje význam lesů pro jejich hodnotu v oblasti ochrany přírody a lesní oblasti jsou významnými součástmi národní ekologické sítě. Lesní hospodářství v Holandsku se snaží o vyšší atraktivitu lesů, jako prostředí pro divokou zvěř a pro člověka. Rekreace a produkce dřeva je však také důležitá, holandské lesy jsou multifunkční v pravém významu tohoto slova.

Eugen Král

Vývoj quebeckého lesnictví je zajímavý především tím, že se jedná o jednu z nejlesnatějších částí světa, která ovlivňuje život na celé naší zeměkouli. V celé provincii rostou snahy trvale zlepšovat stav lesů (např. přijetím nové strategie pro ochranu lesů, zejména před požáry), projevují se snahy o zvýšení počtu lesních hospodářských plánů (přes 500 nových elaborátů v posledních deseti letech). Byly sestaveny příručky pro obhospodařování lesů vlastníky (Guide des saines pratiques dęintervention apod.), dochází k posílení významu lesnického vzdělání. Co se tedy v posledních letech změnilo a jaké lesní hospodářství v provincii skutečně je, by měl ukázat tento článek.

Jiří Viewegh

V druhé polovině minulého století téměř všechno profesní rozhodování podléhalo ideologickým a politickým rozhodnutím a ani lesnictví se tomu nevyhnulo. Nejdříve proběhly rozsáhlé kampaně proti kapitalistické devastaci lesů holosečí s následným bezbřehým přebíráním zkušeností sovětských lesníků. Následovalo období, kdy byly zase větší holoseče propagovány. Z předcházejícího propagování přirozenější skladby dřevin se přešlo k nekritickému prosazování smrkových monokultur a vždy se našli vědečtí pracovníci, kteří se prostituovali době a vůbec jim nevadilo, že často propagovali to, co před nedávnem tvrdě odmítali a naopak. Jen málo lesníků si zachovalo a vždy hájilo svoji lesnickou čest. Mezi takové patřil Ing. Eduard Průša, CSc.

Jan Bercha, David Vaca

Ing. Jan Pinc, lesnický odborník a spisovatel, oslaví 100. narozeniny. Kolébku mu rodiče poprvé rozhoupali v Lišově u Hluboké nad Vltavou 8. prosince 1906. Za celé století se osud nejstaršího českého lesníka houpal někdy tak, jak chtěl pan Pinc sám, a někdy, jak chtěl někdo úplně jiný. Život je krásný a pan inženýr Pinc to dobře ví už sto let. Staré zlaté časy Rakouska, noblesní první republiku, marasmus let padesátých, to vše má pod kůží zapsáno.