Archiv časopisu Lesnická práce

Vladimír Čížek

V LP 12/2006 v článku “Jak budeme pěstovat rychle rostoucí dřeviny?“ došel J. Staněk k názoru, že v našich podmínkách lze efektivně pěstovat topoly pouze do nadmořské výšky 400–450 m. Uvedená informace má však omezenou platnost, vztahuje se pouze na nejčastěji u nás pěstované hybridní klony Populus x euroamericana. Z výsledků dosavadního dlouhodobého výzkumu prováděného ve výzkumné stanici Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v Kunovicích je zřejmé, že druhy a klony topolů nabízejí mnohem širší možnosti pěstebního využití.

Po letošním lednovém orkánu jsme se znovu mohli přesvědčit, že vítr je povětrnostním faktorem, který ze všech abiotických vlivů v našich středoevropských podmínkách působí na stav lesních porostů nejvýrazněji a nejčastěji. V loňském roce jsme naopak měli možnost si připomenout, jak rozsáhlé a významné škody v lesích mohou vznikat také v důsledku sněhových polomů a námrazy. Během zimy 2005/2006 škodily sníh a námraza v nemalé míře i v Orlických horách. Obdobná sněhová kalamita postihla Orlické hory naposledy v průběhu zimy 1966/67, následně i v zimě 1967/68, tedy před téměř 40 lety. Shrnutí nejdůležitějších praktických pěstebních poznatků, vzešlých z loňské likvidace sněhem zaviněné kalamity v lesích na majetku Kristiny Colloredo-Mansfeldové (LHC Colloredo Opočno) je ústředním námětem tohoto příspěvku.

Drahomír Ingr         

Jedním z abiotických činitelů poškozujících lesní porosty na Českomoravské vrchovině je námraza. Škody zejména v zimních obdobích let 1995-96 a 1996-97 dosáhly nebývalého rozsahu. Nejvíce byly poškozeny lesní porosty v jižní a jihovýchodní části Vysočiny (PLO 16 - Českomoravská vrchovina). Nebudu se zde zabývat příčinami vzniku námrazy, ale jejím dopadem na lesní hospodářské plánování při vyhotovení LHP pro LHC Lesy Města Jihlavy.

Jan Liška, František Soukup

Na podzim minulého roku (ve dnech 9.–11. 10. 2006) se uskutečnilo již tradiční „trojstranné setkání“ pracovníků lesnických výzkumných ústavů Česka, Slovenska a Polska, zabývajících se ochranou lesa. Setkání tentokrát proběhlo na území Slovenska a jeho hlavní náplní byla problematika chřadnutí a odumírání („rozpadu“) horských smrkových porostů, zejména v chráněných územích. Jde o velmi závažné téma, a to v celém regionu střední Evropy, přičemž jednou z nejohroženějších středoevropských oblastí jsou právě hornatiny Západních Karpat, kde jsou rychlým rozpadem v současnosti ohroženy stovky, či spíše tisíce hektarů smrčin.

Jan Bercha, Anežka Pavlišová

Posláním státního podniku nemůže být jen vlastní hospodářská činnost. Za úkol má také zvyšovat prestiž lesnictví vůbec jako disciplíny v očích veřejnosti. Největší správce lesů v České republice se cítí zavázán předávat informace o lesním ekosystému a práci lidí s ním.

Energeticky využitelná biomasa v podobě těžebních zbytků je nejsnáze dosažitelným a nejvíce racionálním zdrojem energie, kterým se může lesnictví podílet na zvýšení podílu využívání obnovitelných zdrojů energie. Zpracování těžebních zbytků hned třemi způsoby realizují na Lesní správě Telč, kde redakce navštívila lesního správce Vladimíra Dolejského, jenž nám velmi ochotně a fundovaně zodpověděl naše dotazy.

{mosimage}

00POL

Mapa souborů a podsouborů lesních typů u LČR

Libor Šešulka, Martin Hamák, Miroslav Mikeska

Lesy České republiky, s. p., (dále jen LČR) od lesních hospodářských plánů s platností od 1. 1. 1998 systematicky vytvářejí upravený typologický systém charakterizující přírodní podmínky obhospodařovaných stanovišť, který je od počátku označen názvem „Mapa souborů a podsouborů lesních typů (SPLT)“. Systém vychází ze stávající lesnicko-typologické klasifikace ÚHÚL. Každoročně LČR podepisují s ÚHÚL dohodu o zpracování SPLT pro daný ročník LHP.