Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 5/99

AKTUALITY Z DOMOVA

NADACE PRO LES A VODU

V časopise Lesnická práce jsem se dočetl o založení nadace, která se má zabývat vztahem mezi lesem a ochranou pramenných oblastí. Považuji obsah připravované činnosti nadace za velmi důležitý a chtěl bych k její činnosti přispět svým námětem. Rád bych jako pracovník, který žije a pracuje v lesích Šumavy již 45 let, upozornil, že v důsledku rozsáhlého žíru kůrovce došlo na velkých plochách (cca 2000 ha) k odumření lesů a tento postup nadále v I. zónách NP Šumava pokračuje. Tento vývoj ovlivňuje nyní již nejen samotnou existenci lesa, ale nutně se projevuje i na vodním režimu v pramenných oblastech. Chtěl bych připomenout, že na Šumavě a v jejím podhůří mohou povodně způsobit značné škody. Z dob svého působení se pamatuji, že v r. 1954 při povodni zahynula v Černém Kříži ve vodách Studené Vltavy manželka hajného Cikána.

AKTUALITY ZE SVĚTA

PEFC - PANEVROPSKÝ SYSTÉM CERTIFIKACE

25.-28. 3. 1999 se uskutečnil ve španělské Segovii interní seminář Panevropské certifikace lesů (Pan European Forest Certification - PEFC), jehož se zúčastnili zástupci 13 států Evropské unie, dále pak zástupci ČR a Slovinska a jako pozorovatelé i představitelé USA, Kanady, Austrálie a Malajsie. PEFC je evropská iniciativa, jejímž hlavním cílem je ustanovit mezinárodně důvěryhodný certifikační systém, který by zastřešoval iniciativy certifikace lesů vytvářené v různých zemích a umožnil tak jejich vzájemné uznávání. PEFC definuje základní požadavky certifikace a zakládá organizační uspořádání na Panevropské a národních úrovních. Zabývá se také ověřováním řetězce producent - spotřebitel (Chain of Custody) a nabízí používání společného loga pro označování certifikovaných produktů. PEFC vznikl z iniciativy finských, německých, francouzských, norských, rakouských a švédských vlastníků lesa na začátku srpna 1998.

DAROVAT ŽIVOT

Každý lesník či myslivec jistě ví, jaký význam mají tato dvě slova

Ing. Jan Zasadil, lesní správce, LS Český Krumlov

Sedím na posedu a čekám na zvěř, kterou chci dnes ulovit. Mám ji dobře obeznanou, takže jdu na jistotu. Je svěží ráno (či vlahý večer), slunce probleskává nad vrcholky stromů na obzoru (nebo se za nimi za hlasitého zpěvu posledního kosa ukládá ke spánku) a na paseku vychází opatrná zvěř. Prohlížím budoucí úlovek dalekohledem a čekám až se nic netušící jelen, srnec či divočák postaví pěkně "na široko" a rána bude jistá. Ve vhodném okamžiku sahám po pušce, ruka však nedokončí pohyb, neuchopí chladnou zbraň, hlavou probleskla myšlenka - proč vlastně?? A tak puška zůstává v rohu posedu, zvěř dál bere pašu a ani netuší, jak blízko byl konec jejího života. Vychutnávám sílící sluneční paprsky, které se zrcadlí v ranní rose na trávě i pavučinách (nebo krvavé kadeře červánků na večerním nebi) a po nějaké době potichu opouštím posed. Každý myslivec jistě zažil ten pěkný pocit, kdy přestože nic neulovil i když mohl (nebo právě proto?), vychutnal naplno krásu přírodní scenérie (pokaždé nové) a vnitřně spokojen a bohatší se vracel domů. Daroval život.

OSMÁ VALNÁ HROMADA SDRUŽENÍ VLASTNÍKŮ OBECNÍCH A SOUKROMÝCH LESŮ

Připravila redakce (redakčně kráceno a upraveno)

Dne 9. března 1999 se konala v Pelhřimově osmá valná hromada Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Zprávu o činnosti SVOL přednesl předseda výkonného výboru ing. František Kučera. Hlavními tématy jednání byly novely právních norem v lesnictví, navracení majetku obcím a restituentům, prodej státní půdy, mezinárodní aktivity SVOL, aktuální problémy myslivosti a obchod se dřevem. Dále následovala vystoupení hostů a diskuse. V odpolední části přítomní slyšeli zprávu o plnění usnesení 7. valné hromady, zprávu o hospodaření SVOL a návrh rozpočtu na rok 1999, zprávu o stavu členské základny, návrh akcí SVOL na rok 1999. Na závěr delegáti valné hromady přijali usnesení. Jako hosté se jednání zúčastnili ing. J. Vašíček, CSc., vrchní ředitel sekce lesního hospodářství MZe, ing. M. Chytrý, ředitel odboru lesnické politiky MZe, ing. F. Dohnal, předseda Svazu měst a obcí, ing. V. Šebek, předseda Lesnického sdružení, ing. B. Jakubec, správní ředitel s. p. LČR, dr. P. Jindřichovský, vedoucí majetkoprávního odboru s. p. LČR, ing. J. Běle, poradce ministra ŽP, ing. J. Grůza, poslanec PS ČR, a další.

BUDOUCNOST ZAČALA V MINULOSTI

Rozhovor s ing. Zdeňkem Domesem

Jan Řezáč

Hospodářstvím České republiky otřásá strukturální krize. Ministři sociálnědemokratické vlády se přou o různé koncepce revitalizačních programů na záchranu zastaralého českého průmyslu. Zvyšuje se nezaměstnanost a s ní sociální napětí ve společnosti. V této situaci působí jako zpráva z jiného světa konstatování, že "lesní hospodářství v současné době představuje poměrně stabilizovaný sektor národního hospodářství a přispívá spolu s navazujícími zpracovatelskými obory k rozvoji venkova vytvářením pracovních příležitostí, zejména v oblastech s jejich nedostatkem" (in: Zpráva vlády o stavu české společnosti). Na otázku po pravdivosti tohoto tvrzení se těžko hledá jednoznačná odpověď. Proto jsme jako podnět k zamyšlení připravili rozhovor s ing. Zdeňkem Domesem, spolutvůrcem transformace lesního hospodářství z počátku 90. let.

ZPŮSOBY HOSPODAŘENÍ VE VYSOKOKMENNÉM LESE - I.

Prof. ing. Zdeněk Poleno, CSc. - Lesnická fakulta ČZU Praha

V posledním desetiletí se v lesním hospodářství objevila řada nových či staronových pojmů a výrazů, kterým v důsledku prohlubujícího se poznání povahy přírodních procesů přiřazujeme další významy, obsahy a interpretace. Dochází tak někdy ke značnému "zmatení jazyků", kdy si pod jedním termínem představujeme velmi rozdílné věci a vlastně si ve vzájemných diskusích nerozumíme. Cítíme proto nutnost začít pracovat na terminologickém ujasňování a zpřesňování odborných lesnických pojmů a definic tak, aby odpovídaly duchu doby a stupni lidského poznání. Proto se redakce po dohodě s prof. ing. Zdeňkem Polenem rozhodla přetisknout na pokračování tento článek, zabývající se systematikou hospodářských způsobů ve vysokokmenném lese. Příspěvek původně vyšel v časopise Lesnictví (44, 1998 (12): 561-575).

DODATKY TYPOLOGICKÉHO HODNOCENÍ K OBLASTNÍM PLÁNŮM ROZVOJE LESŮ

Ing. Eduard Průša, CSc.

V rámci nového zákona č. 289/95 Sb. o lesích, jsem uvítal vyhlášku MZe č. 83/1996 o vypracování OPRL (OPRL) a o vymezení HS. Tato vyhláška je satisfakcí za vyhl. 13/1978, jejímž výsledkem bylo holosečné hospodářství a nové monokultury smrku a borovice. Vyhláška 83/1996 staví lesnictví na zásady přírodě bližšímu hospodaření v mnoha ohledech. Je to zejména diferencovaný hospodářský způsob a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. OPRL mají zhodnotit všechny podklady a poznatky pro konkrétní přírodní lesní oblast (PLO). Výstupem jsou základní hospodářská doporučení, nezbytná pro odvození závazných ustanovení LHP.

HOSPODAŘENÍ V LESÍCH KLÁŠTERA SCHLÄGL

Ing. Jaroslav Zezula - s. p. Lesy ČR, Hradec Králové

V posledních letech se v souvislosti s přírodě bližším hospodařením v lesích často hovoří o tzv. "metodě cílových tlouštěk". Tato metoda byla diskutována i mezi lesníky v naší republice. Při diskusích docházelo k různým výkladům, při nichž byla metoda velmi rozdílně interpretována. Evropské i tuzemské zdroje informací se vždy v souvislosti s touto metodou odkazovaly na lesní majetek kláštera Schlägl v Rakousku. Proto jsme si společně s několika dalšími kolegy z podniku Lesy ČR, s.p., dohodli návštěvu tohoto majetku.

NAPLŇOVÁNÍ ETÁTU OBNOVNÍ TĚŽBY PŘI PŘECHODU K JEMNĚJŠÍM ZPŮSOBŮM OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESA

Milan Košulič st.

Opouštění lesa věkových tříd je spojeno se zjemňováním hospodářských způsobů. To vyžaduje aspoň na části porostní plochy snížení intenzity obnovní těžby. Především by mělo docházet stále více k ústupu od holosečí. Takové tendence se chvályhodně uplatňují. Článek je o tom, jaké problémy mohou vznikat při ústupu od holosečí a do jaké míry vůbec je lze opouštět, když dosud mají oporu přímo v lesním zákoně a přitom zejména po loňských záplavách jsou naopak mnohými striktně odmítány. A to při umísťování obnovních těžeb v rámci celé výrobní jednotky (LHC), což zdůrazňuji.

KLASIFIKACE RIZIKA POLOMŮ - WINDARC

Ing. Vladimír Lekeš, Mgr. Ivo Dandul Help forest, s. r. o.

V Lesnické práci 7-8/1997 byly publikovány první praktické výsledky projektu, který řeší ohrožení lesních porostů větrem. V roce 1998 byla dokončena práce na syntéze výsledků předešlých let a na mezinárodní konferenci IUFRO ve finském Joensuu (Wind and Other Abiotic Risks to Forests, 10.-14. 8. 1998) jsme prezentovali námi vytvořenou klasifikaci rizika polomů - WINDARC.