Archiv časopisu Lesnická práce

Jan Řezáč

Vážení čtenáři,

otevíráte poslední stránky Lesnické práce v tomto tisíciletí. Zamyšlení nad tím, jaké bude české lesnictví v příštím tisíciletí jsme otiskli v prvním čísle tohoto ročníku. V tomto ohledu se žádné převratné změny neočekávají, spíše postupný vývoj - nakonec lesu spíše svědčí evoluce než revoluce. To jenom my lidé stále někam spěcháme a převracíme svět vzhůru nohama. Franz Kafka kdysi napsal, že všechny lidské strasti plynou ze dvou jejich hříchů - pýchy (nedostatku pokory) a netrpělivosti. Boj s nimi je základním rozměrem v procesu stávání se Člověkem. To nám každoročně v čase vánočním (a velikonočním) připomíná příběh syna člověka Ježíše Krista.

KONCEPCE UCELENÉHO KRAJINNÉHO PLÁNOVÁNÍ

SYMPOSIUM INTERPRAEVENT 2000

Před 33 lety byla ve Villachu v Korutanech ustavena mezinárodní společnost Interpraevent, která si dala za úkol soustřeďovat z celého světa a šířit nejnovější poznatky a zkušenosti o vzniku, sanacích a prevenci povodňových škod po katastrofách způsobovaných záplavami se zrychlenou erozí v bystřinných povodích, pády skal, sesuvy svahů, pohyby suťových proudů, a lavinami. Ve dnech 26.-30. června 2000 bylo připraveno touto společností již 9. symposium s účastí 425 odborníků, mezi nimiž bylo 58 z mimoevropských zemí, nejvíce z Japonska. V rámci jednání bylo předneseno 36 přednášek v tematických skupinách, na něž navazovala diskuse.

Ing. Vladimír Krečmer, CSc. - Národní lesnický komitét

Národní lesnický komitét (NLK) spolu s Centrem pro otázky životního prostředí Karlovy Univerzity (CUK) si dovolily pozvat výrazné osobnosti sféry vědecké i správní, odborné i politické k rozpravě o strategii v nakládání s lesy, které náš platný lesní zákon prohlásil za národní bohatství, jež je současně nezastupitelnou složkou životního prostředí. Domníváme se, že jde o závažné otázky veřejného zájmu na lesích a tedy nikoli jen o záležitosti lesnictví jako odbornosti, která zajišťuje chod lesního hospodářství. Proto zveřejňujeme úvodní slovo Ing. Vladimíra Krečmera, CSc. a diskusi, kterou zachytil Ing. Bohuslav Vinš, CSc.

Ing. Bohuslav Vinš, CSc. - Národní lesnický komitét

Ve čtvrtek 26. října 2000 se v oboře Březka uskutečnilo setkání zástupců státní správy z resortů ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí, s. p. Lesy ČR, pedagogických sborů univerzit, lesnického výzkumu, institucí ochrany přírody a nevládních organizací. Setkání zorganizoval Národní lesnický komitét a Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy ve spolupráci s VÚLHM Jíloviště-Strnady v rámci projektu Rozvojového programu OSN (UNDP) “Trvale udržitelný rozvoj České republiky - vytváření podmínek”. Diskuse byla cílena především na strategii zacházení s lesy, a to s přihlédnutím k řešení submodulu 2A8 “Komplexní funkce lesa - strategie trvale udržitelného rozvoje lesních ekosystémů”.

Ing. Josef Vojáček - Lesy ČR, s. p., Hradec Králové

Informační systém (IS) podniku tvoří základnu pro vyhodnocování a zpracování informací vznikajících v procesu výroby ve všech jeho fázích a na základě těchto informací jsou prováděna strategická, ale i operativní rozhodnutí nutná k řízení podniku. Stejný informační systém pak poskytuje údaje k vyhodnocení těchto rozhodnutí a poskytuje tak cennou zpětnou informační vazbu. Implementace a používání moderního a výkonného informačního systému je předpokladem ke zvyšování produktivity práce. V tomto článku bych rád nastínil filosofii a postup budování takového systému, tak jak je v současné době realizován podnikem Lesy České republiky, s. p. (LČR).

1. část: Základní pojmy, nakládání s pozemky

Ing. et Ing. Milan Janásek, CSc., auditor, daňový poradce a soudní znalec v oboru oceňování podniků a v oceňování lesních pozemků a porostů, sdružení Silva audit

Jak známo z historie, daně patří od nepaměti k hlavním nástrojům, které umožňují a zajišťují fungování státu. Daň je povinná platba vybíraná orgány státní moci od subjektů (fyzických a právnických osob) v dosahu jejich působnosti. Charakteristickým znakem daní je mimoekonomické donucení, jimž si státní moc prosazuje svůj podíl na důchodech a majetku podřízených subjektů. V latinském pojmu tributum se ozývá vztah mezi vítězem a poraženým, v termínu donum zase souhlas těch, kteří měli daň platit. V termínech duty (angl.), impot (franc.), imposto (ital.) je vyjádřena myšlenka povinnosti poddaných. Jistě přiléhavý je i staročeský název berně. Vždy se jednalo a bude jednat o přerozdělení příjmů dosažených fyzickými osobami (občany) a podnikatelskými subjekty ve prospěch státu.

Dr. Ing. Miroslav Kubů - znalec se specializací na oceňování lesů

Každoročně v čase předvánočním dochází ke krádežím vánočních stromků. Ačkoliv je v současné době v ČR jmenováno 560 znalců se specializací na oceňování lesů, mívají poškození vlastníci značné problémy získat znalce, který by byl schopen ocenit druh škody, pro který neexistuje v oceňovací vyhlášce žádný vzorec. To potvrzuje moji domněnku, že až příliš mnoho osob, zabývajících se oceňováním lesů, si výkon znalecké činnosti zjednodušilo na pouhé vložení údajů převzatých z LHP či LHO do počítače, kdy zadání vyřeší a posudek vytiskne znalecký software.

Ing. Petr Fabiánek, Jitka Hejdová - VÚLHM Jíloviště-Strnady

Stav lesa se v České republice hodnotí pozemním šetřením již od roku 1986 na monitoračních plochách I. úrovně mezinárodního kooperativního programu Evropské hospodářské komise zkráceně označovaného jako ICP Forests, který se zabývá sledováním a vyhodnocováním vlivu znečištění ovzduší na lesy. V současné době se pravidelné šetření v ČR provádí na 100 monitoračních plochách nadnárodní sítě 16x16 km a na vybraných 200 plochách národní sítě 8x8 km schematicky rozmístěných po celém území ČR rovnoměrně podle lesnatosti.

Ondřej Ivanek - VÚLHM Jíloviště-Strnady, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Isoenzymy řadíme, podobně jako např. DNA, do skupiny tzv. molekulárních genetických markerů. Jedná se o genetické znaky na molekulární úrovni, které lze na rozdíl od běžných, vizuálních morfologických znaků identifikovat v různých vývojových a věkových stadiích organismu - zde lesních dřevin - a v jeho různých částech, tj. v pupenech, listech, semenech, atd. Isoenzymy jsou tedy různé molekulární formy enzymů, jejichž syntéza v buňce je geneticky kódována strukturou DNA. Výskyt a poměrné zastoupení isoenzymů může být podobně jako jiné genetické znaky selektován vlivem prostředí, avšak přímý vliv tohoto prostředí je v tomto směru minimální.