Archiv časopisu Svět myslivosti

Číslo 2 (2009)

Úvodník 2/2009

Jan Vávra

Vážení čtenáři,
nemusíme provádět bůhví jak hlubokou analýzu českých médií, abychom zjistili, že obraz myslivce a myslivosti obecně – jak je předkládán naší veřejnosti – je negativní. Důvodů je samozřejmě více – jsou jednak tzv. objektivní, ale i subjektivní.

Desátý rok na obrazovce

Ing. David Vaca, Ph.D., a Ing. Dalibor Pačes

Prorazit do televizního vysílání s pořadem zaměřeným na myslivost není nic jednoduchého a udržet se v ní je ještě těžší. Určitě by o tom mohli vyprávět tvůrci cyklu Tisíc let české myslivosti, který aktuálně vysílá Česká televize. My jsme se pro únorové číslo Světa myslivosti rozhodli vyzpovídat členy slovenského štábu, který již desátým rokem vyrábí pořad Halali, televizní magazín o přírodě a lidech. Rozhovor se točil nejen kolem začátků a historie tohoto zajímavého pořadu, ale též kolem problematiky výběru a zpracování témat, názorů veřejnosti a v neposlední řadě i financování pořadu. Na naše otázky odpovídali Ľubomír Kľúčik a Ing. Alojz Kaššák.

Filmy o přírodě a lovu pro milióny diváků

Ing. David Vaca, Ph.D.

V rozhovoru s tvůrci magazínu Halali (str. 4-6) jsme nahlédli pod pokličku tvorby televizního pořadu pro myslivce, lesníky a ochránce přírody na Slovensku, tedy v podmínkách blízkých našim. V tomto článku se pro srovnání přeneseme přes moře a krátce se seznámíme s tvorbou pořadů u firmy Orion Multimedia, která působí v USA. To, co spojuje produkci našich a zahraničních televizí, je stejný pohled na přírodu a lov, čím se liší, jsou diametrálně odlišné podmínky, za nichž filmy vznikají. Zajímavé informace o Orion Multimedia nám při své návštěvě ČR poskytl prezident společnosti Chris Dorsey.

K problematice odstřelu živočichů, kteří nejsou zvěří

Ing. Zuzana Wudyová

V časopise Myslivost č. 2/2008 vyšel příspěvek Ing. Luďka Králíčka nazvaný „Jak řešit regulaci nepůvodních živočichů v honitbách?“ Článek se týkal § 42 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, týkajícího se možnosti odstřelu živočichů, kteří nejsou zvěří. Autor zmiňuje rozhodnutí odboru životního prostředí Městského úřadu Semily, jímž tento orgán vydal v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, souhlas s odstřelem živočichů, kteří nejsou zvěří (mýval severní, psík mývalovitý, norek americký, nutrie říční a toulavé kočky). Rozhodnutí se vztahuje na honební pozemky na tomto území. Zmíněné ustanovení zákona o myslivosti se nám tak může na první pohled zdát jako jednoduché a vítané řešení problematiky odstřelu živočichů, kteří nejsou zvěří. Pomocí něho by se mohly regulovat např. stavy zavlečených druhů živočichů, kteří nejsou v naší přírodě žádoucí. Tak tomu však bohužel není, je to právě naopak …

Příčiny kolísání stavů zajíce polního v honitbě MS Postoupky-Hradisko v letech 1998–2007

Doc. Ing. Ladislav Zelinka, PhD., a Ludvík Karásek

V honitbě Mysliveckého sdružení Postoupky-Hradicko (okr. Kroměříž) byl stejně jako v jiných honitbách v ČR od poloviny 70. let minulého století zaznamenáván úbytek zajíce polního. Příčin je celá řada a jsou v zásadě známé. Jednou z nich je nevhodná věková a pohlavní struktura populace zajíců. Pro ověření tohoto předpokladu byl v honitbě v letech 1998–2002 a 2006 proveden průzkum u zajíců ulovených na podzimních honech. I přes krátkou časový úsek byly získány zajímavé poznatky, které lze využít při hospodaření se zaječí zvěří v následujícím období.

Nový prales pod Ještědem – příklad nevraživosti některých myslivců

Doc. Ing. Jiří Kamler, Ph.D., a Ing. Kamil Turek

V závěru loňského roku proběhly tiskem zprávy o konfliktu mezi ekologickým sdružením Čmelák a myslivci z honitby na Ještědu v souvislosti s lesnickým hospodařením na Ještědském hřebeni. Důvodem sporu kupodivu nejsou obvyklé problémy se škodami působenými zvěří na lesních porostech, a zajímavé též je, že jeho iniciátory byli myslivci. Sdružení Čmelák, které je vlastníkem několika hektarů lesa, se totiž rozhodlo nezabývat se škodami působenými zvěří a své pozemky s výsadbami oplotilo. A právě plot je důvodem sporu, protože podle myslivců výrazně omezuje chov mufloní zvěře v dané oblasti.

Potrava srnčí zvěře na Šumavě

Mgr. Miroslava Barančeková, Ph.D., Mgr. Jarmila Krojerová, Ph.D. a Mgr. Pavel Šustr, Ph.D.

V několika loňských číslech Světa myslivosti (3, 4 a 5/2008) měli čtenáři možnost seznámit se s výsledky výzkumu volně žijících kopytníků na Šumavě. Uveřejněné příspěvky obsahovaly především poznatky získané pomocí GPS telemetrie jelena lesního a jeden z příspěvků byl zaměřen na složení potravy jelení zvěře, což se sleduje v rámci telemetrického projektu. Společně s jelenem lesním je telemetricky sledován také srnec obecný (Svět myslivosti č. 1/2009) a pozornost je věnována i složení jeho potravy v průběhu roku. Protože je srnčí zvěř řazena k potravním specialistům a její potravu tvoří z velké části dřeviny, je zájem o ni úzce spjat také s řešením problematiky poškozování lesních porostů a jejich obnovy.

K některým negativním faktorům ovlivňujícím zdravotní stav srnčí zvěře

Pavel Scherer

Na srnčí zvěř působí řada negativních faktorů, které způsobují jak přímé ztráty (úhyn), tak zhoršení zdravotního stavu a tím i kvality zvěře včetně trofejí. V tomto článku chci připomenout nebezpečnost některých parazitů a též vliv nevhodné potravy, způsobující u zvěře poruchy zažívání. Úspěšný chov srnčí zvěře spojený s produkcí kvalitních trofejí závisí na celé řadě faktorů, rozhodující však je vždy dobrý zdravotní stav zvěře.

„Dvorní dodavatel“ raritních srnčích trofejí

Ing. Dalibor Pačes

Řeč je o Bohumíru Douchovi z Chrasti u Chrudimi, 75letém myslivci tělem i duší, který nám od prvního ročníku soutěže Rarita roku do redakce pravidelně zasílá fotografie abnormálních srnčích parůžků. Ale aby nedošlo k mýlce – sám tolik raritních srnců neulovil. Jen jej natolik zaujala naše soutěž, že nelituje času a neúnavně vyhledává raritní srnčí trofeje mezi svými mysliveckými kolegy, kamarády a známými nejen v okrese Chrudim. Při rozhovoru nad pečlivě vedenými loveckými kronikami a alby, díky nimž má přehled o raritních srncích ulovených v posledních 40 letech v honitbě, ve které působí, zavzpomínal i na své myslivecké začátky.

Tvorba paruk u jelenovitých

Prof. Jiří Bubeník

Tvorba paroží a jeho mineralizace je řízena samčím pohlavním hormonem testosteronem (Svět myslivosti č. 7/2002). Zatímco nízká hladina testosteronu v krvi podporuje růst kostních tkání, jeho vysoká hladina způsobuje zvápenatění chrupavek, čímž se růst kostí zastaví. Proto většina jelenovitých roní paroží na jaře, v době, kdy mají nízkou hladinu testosteronu. Mineralizace a vytloukání probíhá před říjí, kdy koncentrace testosteronu v krvi prudce stoupá. Normální jarní hladina testosteronu stimuluje přiměřený růst všech tkání nutných k tvorbě parohu (lýčí, cévy, nervy, chrupavka a kost). Růst parohu je jedním z nejrychlejších růstových procesů. U jelena wapiti nebo soba paroh denně vyroste až o 2 cm.