Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 11/00

INVENTARIZACE JEDLE BĚLOKORÉ V SUCHÉM ŽLEBU V MORAVSKÉM KRASU

Ing. Ivana Tomášková - Fakulta lesnická a dřevařská MZLU Brno

Suchý žleb se nachází v severní části Moravského krasu a je součástí NPR Vývěry Punkvy. Spolu s Pustým žlebem patří mezi turisticky atraktivní místa, ale zároveň spolu tvoří nejcennější jádro rezervace. Kaňonovitý charakter Suchého žlebu omezil lesnické zásahy v minulosti, což se pozitivně odrazilo zejména v druhové skladbě lesa.

K PŘÍČINÁM NADMĚRNÉHO HYNUTÍ BOROVICE ČERNÉ

Doc. RNDr. Ing. Jaroslav Urban, CSc.

Borovice černá (Pinus nigra Arn.) je v ČR jednou z nejhojnějších cizích dřevin pěstovaných nejen v intravilánu měst a obcí, ale i ve volné krajině a v lesích. Vyniká estetickým tvarem koruny, ztepilým růstem, dlouhými tmavě zelenými jehlicemi a řadou dalších ušlechtilých vlastností, pro které je velmi ceněna v sadovnictví a krajinářství. V roce 2000 bylo na mnoha lokalitách v ČR zjištěno náhlé zhoršení jejího zdravotního stavu, které se projevilo zpomalením až zastavením růstu, zkrácením jehlic a předčasným hynutím částí korun nebo celých dřevin. Příznaky chřadnutí a odumírání byly pozorovány zejména na mladých a středně starých borovicích kultivovaných pro okrasné účely a řidčeji také na středně starých a starších borovicích v lesních porostech. Postiženy byly jak dřeviny solitérní, tak dřeviny v různě početných či zahuštěných stejnorodých a smíšených skupinách s jinými druhy jehličnanů nebo listnáči. Dřeviny podléhaly onemocnění vždy jen pomístně (nikoliv plošně), a to nejvíce koncem jarního období a začátkem léta.

NÁRODNÍ PARKY Z JINÉHO KONCE

Karel Kaňák

Průměrný občan a právě tak průměrný lesník mohou dost těžko pochopit, proč by měl být v národních parcích les, který si člověk přivlastnil, jako celou přírodu za účelem zisku, ponechán přírodě a zdivočet. Chápe to jako plýtvání hodnotami, které NÁM příroda poskytuje. Že třeba při holoseči vymírá ohromné množství druhů rostlin a živočichů, kteří jsou lesním prostředím chráněni, už nikoho z nich tolik nezajímá ani to, že les, založený na holině, má sníženou produkci v první generaci na 60 % původní produkce a návrat do stavu před holosečí se odhaduje na období 1500-1700 let.

NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA OHROŽEN

Ing. Jan Zeman, CSc.

Zelená střecha Evropy Šumava má řadu přívlastků. Nejvíce snad sedí zádumčivá. Kolují o ní legendy, často odlišné od skutečnosti. Původní prales protnutý jen solnou stezkou pokrýval Šumavu pouze do 13. století. Pak byl sekyrou stále více zatlačován. Zemědělské vesnice v 18. století pronikly i do vysokých poloh Šumavy, nejvýše položená Bučina nad 1000 m n. m. Své stimulovaly plavební kanály, sklárny. Máme na Šumavě třetí nejstarší přírodní rezervaci Boubínský prales, ale také památníky Poslední medvěd, Poslední vlk. Kromě lesů je Šumava známa svými četnými rašeliništi - slatěmi a osmi jezery - plesy. Třetina slatí ale skončila pod vodami Lipenské přehrady, rozlohu řady dalších zmenšuje expanze smrku.

OBHOSPODAŘOVÁNÍ MALÝCH LESNÍCH MAJETKŮ - III.

Doc. Ing. Zdeněk Bluďovský, DrSc.

Historie snahy o zvyšování odborné úrovně hospodaření v lesích je v podstatě totožná s historií prosazování veřejného zájmu v lesním hospodářství. Sledujeme-li tento proces pozorněji zjistíme, že v něm postupně nabývá na významu snaha podpořit lesní majetky menšího rozsahu.

OBNOVA LESA VE SMRKOVÉM STUPNI HRUBÉHO JESENÍKU

Redakce

Seminář na toto téma uspořádala ve dnech 8.-9. září v Jeseníkách Česká lesnická společnost, pobočka PRO SILVA BOHEMICA, Lesy ČR, s. p., Lesní správa Jeseník a Jesenická lesnická společnost. Obhospodařování horských lesů je obecně obtížné, přičemž každé pohoří má své zvláštnosti, které nelze opomenout. Tvrdé klimatické podmínky, na živiny chudé geologické podloží, členitá geomorfologie území a další vlivy se výrazně podílejí na úspěšnosti či neúspěšnosti stabilizace a obnovy horských lesních ekosystémů. Proto bylo cílem semináře na základě poznání ekologické situace a stavu lesa zhodnotit reálné možnosti a hledat východiska k racionálnímu nakládání s lesem vysokých horských poloh Jeseníků.

ROZLIŠOVÁNÍ DUBŮ A MOŽNOSTI UDRŽENÍ DRUHOVÉ ČISTOTY V LESNÍCH POROSTECH

Ing. Oldřich Hrdlička - Lesy ČR, Oblastní inspektorát Plzeň

Seminář pod tímto názvem se uskutečnil dne 12. září 2000 na Křivoklátě. Organizačně jej připravila pracovní skupina pro lesnické školkařství a semenářství České lesnické společnosti ve spolupráci s pobočkou České lesnické společnosti při Oblastním inspektorátu Křivoklát.

TIMBERJACK PŘEDSTAVIL NOVINKY NA VELETRHU METKO 2000

Ze Švédska a Finska Oto Lasák

Prodej Timberjacku firmě John Deere l Standardizace harvestorů a vyvážecích souprav l Dvě platformy - čtyři modely l Blesková distribuce náhradních dílů l Nepřetržitý vývoj l Jeřáby a hlavice od Waratah l Na veletrhu METKO tři novinky l Technologie TDS pro obnovitelné zdroje energie

SILVARIUM lesnicko-dřevařský internetový server - PENÍZE, KUBÍKY A PARAGRAFY NA INTERNETU

Ing. Jindřich Ekart

Ne, tento příspěvek nebude pojednávat o nelegálních těžbách dříví, i když mnohé oblasti naší republiky tento problém trápí. Tentokrát půjde o informace, které každý, kdo podniká nejen v lesnické a dřevařské branži, potřebuje stále častěji. Pro mnohé z nás je džungle nejrůznějších zákonů, vyhlášek a daní související s podnikáním v lese a následném zpracování dřeva a jeho prodeje téměř neproniknutelná. Ti odvážnější se snaží správné a aktuální informace vyčíst z nejrůznějších zdrojů, ale málokde je lze nalézt pohromadě.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.