Archiv časopisu Lesnická práce

Prof. Ing. Radomír Mrkva, CSc. - Ústav ochrany lesa a myslivosti, FLD MZLU v Brně

Z pohledu ochrany lesa jsou škody působené zvěří stále jedním z největších současných problémů a to nejen pro zcela zjevné škody vzniklé znehodnocením nebo likvidací stromového inventáře (ohryz, loupání, okus a spásání semenáčů a výsadeb). Jsou to i nadměrné náklady, které je třeba věnovat na ochranu proti nim a navíc nepříliš zjevné škody ekologické. Za ně můžeme považovat skutečnost, že na vytváření nové generace lesa, která bude muset vzdorovat klimatickým změnám, se přirozená obnova podílí jen malou měrou. Zdá se, že i přes značnou popularizaci problému “globálního oteplování” a přes konkrétní důkazy, stále nevěříme, že tento fenomén je opravdu tady.

Republikový výbor České lesnické společnosti

V poslední době zesílily požadavky ochranářů a ekologů na omezení výskytu nepůvodních druhů dřevin v lesních porostech. Snaha zasahovat tímto způsobem do druhové skladby porostů je největší ve velkoplošných chráněných územích, zejména chráněných krajinných oblastech. Ve velkoplošných chráněných územích se nalézá téměř čtvrtina všech lesů v tomto státě. Klimaxová stadia lesních ekosystémů a z nich odvozené přirozené dřevinné skladby se staly často dogmaticky prosazovanými cíli pro požadované složení porostů. Jako argument pro tyto požadavky je nejčastěji uváděna ekologická stabilita lesních ekosystémů, která je podle ekologů nepůvodními dřevinami narušována.

RNDr. Petr Roth, CSc.

Podle tónu a obsahu diskusního příspěvku Ing. Řezáče z LP 2/2001 “Natura 2000 - ochrana přírody nebo trhu” se zdá, že tažení proti soustavě Natura 2000, typické pro některé státy EU, které “opomněly” své občany s touto významnou problematikou včas seznámit, bylo v České republice zahájeno ještě dávno předtím, nežli se vůbec dozvíme, zda a kdy doopravdy do EU vstoupíme. Nic proti polemice či diskusím, budou-li se týkat věcného obsahu problému a budou-li vycházet ze skutečného stavu. Citovaný příspěvek je bohužel z jiného soudku. Nemělo by smysl vyvracet či spíše uvádět na pravou míru vše, co je v článku uvedeno. Zastavme se proto jen u dvou myšlenek, které mohou zajímat jak lesnickou, tak i ostatní veřejnost.

Ing. Lubomír Šálek

V současné době probíhá velmi intenzivní diskuse o změnách v přístupu k lesu a lesnímu hospodářství a jedním z diskutovaných témat je možnost hospodaření výběrným způsobem. Z různých příspěvků lze odvodit několik zásad, kterými by se měl výběrný hospodářský způsob řídit. Co se týče dřevinné složky, vyplývá jeho praktická využitelnost pouze pro jedli a částečně pro smrk, chceme-li udržet žádoucí kvalitativní složení sortimentů. Přírodní podmínky omezují využití tohoto způsobu na 5. lesní vegetační stupeň (jedlobukový) s možností sestupu až do 3. lesního vegetačního stupně, pokud se tam jedle vyskytuje. Nakonec se všechno točí okolo jedle, protože je to jediná dřevina, které nejen že tento hospodářský způsob vyhovuje, ale která jej přímo vyžaduje.

Redakce

Již X. valná hromada Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů v České republice se uskutečnila 15. 3. 2001 v Rytířském sále zámku v Kostelci nad Černými lesy. Jednání probíhalo za účasti oficiálních hostů. Ministerstvo zemědělství ČR zastupoval ředitel odboru tvorby lesa, Ing. Miroslav Sloup, Ministerstvo životního prostředí ČR ředitel odboru ochrany lesa, Ing. Tomáš Staněk, CSc., za Lesy ČR, s. p., byl přítomen generální ředitel, Ing. Jiří Oliva a Ing. Ivan Mazánek, za Vojenské lesy a statky, s. p., ředitel, Ing. Jan Uher. Svaz měst a obcí zastupoval RNDr. Jiří Mašek, Českou jednotu lesnickou předseda, Ing. Jan Svoboda a Českou lesnickou společnost Ing. Štěpán Kalina. Valné hromady se také zúčastnil poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a předseda Českého svazu ochránců přírody RNDr. Libor Ambrozek.

Redakce

Předseda VV SVOL Ing. František Kučera se ve své zprávě zmínil o plnění základních bodů usnesení minulé valné hromady, kterými byly: prosazování priority vlastnických práv při legislativních úpravách dotýkajících lesního hospodářství a dokončení navracení lesních majetků. Věnoval se také problematice novely zákona o myslivosti a vývoji členské základny SVOL od minulé valné hromady.

Prof. Dr. Adolf Schlaghamerský - Fachbereich Forstwirtschaft Göttingen

Stoupající mzdy lesních dělníků, relativně nízké ceny dříví na trhu, omezené finanční prostředky lesních podniků a konkurence v prodeji dříví vyžadují od podniků nasazení nové těžební techniky, která svou vysokou produktivitou může příznivě ovlivnit ceny vyrobených dřevních sortimentů. Nové těžebně-dopravní stroje vyžadují nové způsoby organizace práce. Jako prvního zástupce ze skupiny víceoperačních strojů lze jmenovat harvestor. V našich podmínkách se využívá především k provádění probírek v mladých jehličnatých porostech, při nahodilých a předmýtních těžbách.

Ing. Ivana Tomášková - Fakulta lesnická a dřevařská, MZLU Brno

V tomto čísle vychází první ze série testů harvestorů, TIMBERJACK 870 B a VALMET 911, představitelů u nás dobře známých těžebních strojů. V následujících číslech vyjdou testy dalších značek harvestorů pro vytvoření ucelené představy i o strojích, na českém trhu neznámých (Skogsjan).

redakce

Ve dnech 6. a 7. února 2001 proběhla ve Štětí prezentace společnosti Norske Skog Štětí a. s., která si kladla za cíl podrobněji seznámit své dodavatele s vývojem firmy a zároveň s nimi prodiskutovat problematiku kvality dříví.

Ing. Jan Sádlík

V České republice vzniká první vzdělávací středisko, které bude vyučovat harvestorové technologie. Je jím Střední odborné učiliště lesnické (SOUL) ve Svobodě nad Úpou, jehož zřizovatelem je Ministerstvo zemědělství. Na počátku stála kompletní rekonstrukce budov a okolí. Dnes stojí na místě, dříve takřka neobyvatelných prostor, moderní komplex budov, skýtající svým učňům kompletní zázemí. Není v našich zeměpisných šířkách zrovna obvyklé, aby SOU měly moderně zařízené učebny, ubytování, jídelnu, konferenční sál, sportovní areál a například vlastní pistolovou střelnici. To vše je skutečností v SOUL ve Svobodě nad Úpou. Podívejme se však podrobněji na systém výuky a na to, co svým potencionálním učňům a odborné veřejnosti může nabídnout.