Archiv časopisu Lesnická práce

Dušan Utinek

11. dubna proběhl ve Křtinách seminář Lužní lesy – obhospodařování z pohledu udržitelného rozvoje. Pořadatelem byla MZLU v Brně, fakulta lesnická a dřevařská.
Oblast soutoku řek Moravy a Dyje (dále jen Soutok), na kterou byla většina příspěvků zaměřena, je unikátním územím nejen podle laického pohledu, ale toto území je také zařazeno do soustavy NATURA 2000 jako evropsky významná lokalita a ptačí oblast s výskytem rozmanité flóry a fauny v komplexu zachovalých lužních lesů. Řadu rostlinných a zejména živočišných druhů běžný návštěvník nespatří. Některé půdní a vodní organismy ani nejsou okem viditelné, ale to neznamená, že neexistují a při péči o toto území nemusí být přihlíženo k potřebám jejich zachování. A to byl zásadní metodický nedostatek tohoto semináře v zaměření
většiny příspěvků.

Emanuel Kula

Dlouhodobé působení antropogenních imisí provázené rozpadem lesních ekosystémů v horských oblastech Krušných hor, Jizerských hor, Krkonoš aj. je všeobecně známou skutečností. Založení porostů náhradních dřevin přispělo k zachování určité stability především ostatních funkcí lesa. Odsířením zdrojů dochází k významnému snížení zátěže oxidem siřičitým v ovzduší, na který reagují dřeviny poklesem obsahu síry v asimilačních orgánech. Lesy České republiky, s. p., a další vlastníci lesa v Krušných horách reagovali na probíhající změny intenzivní a cílenou přeměnou porostů náhradních dřevin s uplatněním smrku, buku, jedle a javoru klenu. Současně je využíváno kompenzačního vápnění k revitalizaci půdního prostředí, které se stalo předmětem mnoha diskusí, a to jak z hlediska jeho účinnosti na půdní prostředí, tak dopadu na půdní faunu.

František Kaňok

Lesní závody LČR poskytují referenční údaje, které mohou sloužit pro srovnání hospodaření s jinými lesními majetky. Pro každého lesníka a dobrého hospodáře je zcela zřejmé, že hospodářský výsledek nemůže být dosažen na úkor stavu lesa a plnění jeho funkcí. Pro stabilitu lesních majetků bude i nadále rozhodující, aby tyto byly schopny  „přežít“ z vlastních zdrojů. Cílem příspěvku je ukázat na trendu vývoje za delší časové období, jak se změna v ekonomickém prostředí – ceny dříví, kurz měny, inflace, cena práce, odráží v úrovni hodnot ekonomických parametrů diferenciální renty a jaké možnosti má vlastník lesa k jejich řešení. Je přitom podstatné, aby žádná z funkcí lesa ekonomická, ekologická a sociální – nebyla na úkor druhé zvýhodňována.

Tomáš Badal

Po vstupu našeho státu do Evropské unie je zahraniční obchod České republiky souhrnem „vnitrounijního“ obchodu (tzn. obchodu se členskými státy EU) a obchodu se třetími zeměmi. Kromě změn týkajících se daňové evidence vymezuje vstup do EU i nové formy statistického sledování obchodu se zbožím mezi jednotlivými členskými státy.
Statistika zahraničního obchodu je založena na dvou systémech sběru dat: Intrastat sleduje pohyb zboží uvnitř Společenství a Extrastat sleduje obchod s nečlenskými státy EU. Celkový vývoz se tak skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí a celkový dovoz se skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze třetích zemí. Aby byla možná mezinárodní srovnatelnost, dochází ke sjednocení metodik statistiky zahraničního obchodu.

Jan Zasadil

V lesním porostu 126 B15/7 v lokalitě „Blana“ mezi obcemi Munice a Zahájí, vzdáleném vzdušnou čarou 5 km od zámku Hluboká nad Vltavou a pouhých 2,6 km od náměstí města Zliv, bylo objeveno neznámé množství dehtovité látky. Nachází se ve dvou štolách vzniklých v minulosti těžbou žáruvzdorných jílů a o velikosti tohoto „dědictví minulosti“ můžeme zatím pouze spekulovat.

Jan Řezáč

Ve dnech 29. a 30. dubna uspořádala Nadace dřevo pro život ve spolupráci s Lesy ČR, s. p., Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů a Krkonošskou poradenskou, o. p. s., úvodní seminář pro lesní pedagogy zaměřený na prohloubení znalostí a porozumění problematice školní reformy, jež se začíná rozbíhat na základních školách. Seminář se uskutečnil v Informačním středisku LČR na Křivoklátě a vedli jej lektoři Petr Sobotka a Richard Turek.

Ľudmila Marušáková

S cieľom odovzdať tradície lesníctva ďalším generáciám a priblížiť svoju prácu, pripravili slovenskí lesníci tento rok už druhý ročník Lesníckych dní. Prostredníctvom rôznych podujatí prebiehajúcich v jednotlivých regiónoch Slovenska chcú lesníci vzbudiť záujem verejnosti o les a prírodu, úctu k životu a motivovať najmä mladých ĺudík zodpovednému správaniu voči životnému prostrediu. V dňoch od 22. apríla, kedy si pripomínáme Deň Zeme, až do 1. májamali milovníci prírody možnosť zapojiť sa do rôznorodých aktivíta podujatí, které pripravili lesníci na celom Slovensku.