Archiv časopisu Lesnická práce

Jaroslav Radvan

Článek navazuje na příspěvek z únorového čísla a dokončuje výčet nejdůležitějších pojmů týkajících se problematiky bezpečnosti práce.

Lumír Dobrovolný

Nepasečné hospodaření doposud není v lesnické teorii i praxi zcela ujasněným pojmem a snad právě proto může jeho uplatňování vzbuzovat u části lesnické veřejnosti určitou skepsi. Že k tomu při vysoce odborném a odpovědném přístupu lesního hospodáře není důvod se mohli 6. října 2009 přesvědčit účastníci tradiční podzimní exkurze pořádané pobočkou ČLS Pro Silva Bohemica.

Tentokrát jsme při svých „přírodě blízkých“ toulkách zavítali do nižších lužních poloh na revír Kolín (LS Nymburk, LČR, s.p.).

Zdejší smíšené listnaté porosty jsou zajímavé nejen svojí výběrnou strukturou a nepaseč-ným způsobem obhospodařování, ale i historií a jiným účelovým posláním. Účastníkům exkurze se tak naskytla jedinečná příležitost zhlédnout v praxi principy tzv. multifunkčního obhospodařování lesů.

Rolí průvodců se ujali lesní správce Miroslav Němeček a místní revírník Petr Hotovec.

Letošní zima s vydatnou sněhovou nadílkou způsobila v některých lesních oblastech poměrně rozsáhlé škody, postiženy jsou především borové porosty. Na vině byl i průběh počasí, kdy došlo k dešťovým srážkám, které na stromech zmrzly, a na ně napadal čerstvý sníh. Položili jsme vlastníkům lesů, kteří byli kalamitou postiženi, několik otázek týkajících se rozsahu škod i jejich odstraňování, jedna otázka směřovala také na MZe k možnosti získání dotací na obnovu lesního potenciálu po kalamitách.

Rozhovor s Janem Hřebačkou, ředitelem Správy KRNAP

Krkonošský národní park (KRNAP) byl vyhlášen v roce 1963 a je naším nejstarším národním parkem, který se zároveň rozkládá v nejvyšší nadmořské výšce.

Území parku a jeho ochranné zóny se rozprostírají na ploše 55 tisíc hektarů. Lesní ekosystémy pokrývají 83 % plochy KRNAP a 35 % plochy ochranného pásma a zasahují od nejnižších poloh okolo 450 m n. m. po klečové porosty v nadmořských výškách vyšších než 1300 m n. m. Hlavním cílem péče o lesní ekosystémy je záchrana a obnova biodiverzity lesních ekosystémů, obnova stability lesních porostů a postupné omezování zásahů člověka.

Imisní poškození horských ekosystémů z posledních desetiletí 20. století postupně odeznívá, ale jeho důsledky budou na území parku patrné ještě dlouho. O postupných přeměnách porostů nevhodné skladby, o specifikách pěstebních opatření horských lesů Krkonoš, hospodaření správy parku a dalších tématech jsme hovořili s Janem Hřebačkou, ředitelem Správy KRNAP.

Lesy České republiky 1. 2. 2010 zahájily zadávací řízení k veřejné zakázce s názvem Provádění lesnických činností s prodejem dříví „při pni“. Veřejná zakázka je rozdělena na 108 částí (smluvních územních jednotek). Na každou část bude uzavřena samostatná smlouva s jedním uchazečem, a to na dobu od jednoho roku až do deseti let s účinností od 1. ledna 2011. Uveřejněna byla kvalifikační dokumentace veřejné zakázky, podle níž bude vybráno na každou jednotku 7 firem, které se po složení jistiny zúčastní soutěže, kde by měla být dle dostupných informací jediným hodnoceným kritériem cena.

Redakce Lesnické práce přináší k tendrům Lesů ČR názory a stanoviska.

Vážení čtenáři,

současná doba, jak nám deklarují politici, je dobou nebývalých možností, ovšem jak dodávají sociologové, i dobou určité nejistoty. Jedno s druhým pak souvisí, jak poznáváme my všichni. Dotýká se to ve značné míře i lesnictví, i když nám zúčastněným připadá, například při projednávání NLP II, že možností ubývá a nejistota geometrickou řadou narůstá. V celém komplexu aspektů lesnictví a lesního hospodářství se dané vlivy současného období dotýkají i dvou oblastí, jako je lesnické univerzitní vzdělávání a lesnická věda. I zde jsou značné možnosti, ale i dosti výrazné nejistoty. Donedávna byly možnosti vysokých škol poměrně značné, financování podle počtu studentů umožnilo vytvořit podmínky pro dobrý rozpočet řady univerzit a fakult – příležitosti v oblasti atraktivních studijních programů a jejich optimalizace rozhodně nechyběly. Do tohoto stavu zasáhl současný faktor nejistoty – při klesajícím počtu studentů klesá i dotace na „hlavu“ při financování studijních oborů. Dalo by se říci, že úbytek příležitosti v oblasti kvantity studia bude možno nahradit zvýšeným výkonem v oblasti vědecké činnosti, prostředky na výzkum však klesají rovněž. V této souvislosti je možno zaslechnout hlasy, zda není velkým luxusem existence dvou lesnických (a dřevařských) fakult v malé České republice.