Archiv časopisu Lesnická práce

Ing. Vladislav Badalík - Agentura projektů obnovy lesa, LČR, s. p., Teplice
Ing. Jan Řezáč - LČR, s. p., Hradec Králové

Vápnění lesních půd jako nástroj zmírnění antropogenních vlivů na lesní porosty prošlo v posledních desetiletích značně rozporuplným vývojem od nekritického očekávání jednoznačně kladných výsledků až po téměř naprosté zatracení, když se tyto výsledky nedostavily. Po určitém oslabení diskuse v 90. letech se v poslední době opět začíná uvažovat o využití vápnění k ochraně lesních půd. Nebude proto na škodu podívat se, jaký postoj v této věci zaujali naši sousedé v Německu.

Ing. Jan Materna, CSc.

Z různých diskusí i publikovaných názorů je zřejmé, že existuje velmi různorodé názorové spektrum na účelnost, užitečnost a míru rizika spojenou s použitím vápenatých materiálů v lesních porostech. Je zřejmé i to, že je i velmi různá míra informovanosti o tomto zásahu do lesních ekosystémů, pokud jde o jeho cíle a prostředky. Je proto užitečné načrtnout některé rysy vývoje v porovnání se současným poznáním a vymezit to, co lze podle starších informací od současných postupů očekávat, co lze řešit.

Ing. Jiří Kalčík - Ústav půdní biologie AV ČR

Fosfor (P) patří mezi základní biogenní prvky (C, H, O, N, S) nezbytné pro všechny organismy. Hraje významnou roli při transformaci energie. Bez fosforu nemohou růst rostliny ani živočichové. V rostlinách je nutný pro přenos dědičných vlastností, dělení buněk a fotosyntézu. V organismech jsou nukleové kyseliny mezičlánkem látkové výměny, u obratlovců jsou fosfáty součástí kostry. Na rozdíl od agroekosystémů, v nichž se nedostatek fosforu kompenzuje pravidelným hnojením, závisí v lesních ekosystémech uvolňování fosforu potřebného k růstu lesních dřevin na biochemickém cyklu fosforu uvnitř ekosystému. Rozhodujícím článkem tohoto cyklu je rychlost dekompozice (rozkladu) a mineralizace (převedení na minerální formu) organických sloučenin fosforu z opadu a aktivita mykorhizních hub. Nejvýznamnějšími zásobníky fosforu v lesních půdách jsou vrstva opadu a humusový horizont.

Jakub Hruška1, Emil Cienciala2, Pavel Moravčík2, Tomáš Navrátil1, Jan Hofmeister1
1 - Český geologický ústav, Klárov 3, 118 21 Praha 1,
2 - IFER, 254 01 Jílové u Prahy

Dlouhodobá acidifikace a nutriční degradace lesních půd se ukazuje jako hlavní faktor, který bude limitovat lesní hospodářství v mnoha oblastech ČR v blízké budoucnosti. Vláda ČR proto usnesením č. 532 ze dne 31. 5. 2000 pověřila Ministerstvo životního prostředí, aby ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem financí vypracovalo studii “Návrh komplexního a systémového řešení směřujícího k zastavení degradace lesních půd pod vlivem imisí”.

Ing. Jan Sebera - Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky, FLD MZLU v Brně

Současný stav našich lesů odpovídá historicky podmíněnému vývoji, kdy za určitých specifických podmínek své doby došlo k poměrně výraznému ovlivnění původně přirozených lesních ekosystémů. Navzdory dlouhodobému vlivu antropogenních zásahů jsou nynější lesní porosty vesměs nejzachovalejší přírodní složkou krajiny. Přesto se však vzrůstající požadavky společnosti na plnění mimoprodukčních funkcí lesa dostávají do stále ostřejšího rozporu s funkcemi ekonomickými.

Ing. Vladislav Ferkl - Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany lesa

Na lesnickém úseku Klokočná (polesí Říčany, LZ Konopiště, LČR s. p., Hradec Králové) pokračoval ve dnech 14. června a 6. září letošního roku svou druhou a třetí částí seminář, pořádaný Ministerstvem životního prostředí k “přírodě blízkému způsobu obhospodařování lesů v provozních podmínkách intenzivně využívané krajiny”. Tohoto třídílného cyklu informací a provozních ukázek k popularizaci ekologických způsobů obhospodařování lesů se zúčastnilo rekordních 516 odborníků z oblasti lesního hospodářství a ochrany přírody, tj. v průměru 172 osob na každý díl semináře.

Ing. Jiří Šindelář, CSc. - VÚLHM Jíloviště - Strnady

Podíl buku lesního v druhové skladbě lesních porostů byl lesním hospodářstvím během posledních asi dvou století snížen z původních přibližně 40 % na současných 6 %. Podle dlouhodobého výhledového programu úprav se má podíl této dřeviny postupně zvyšovat asi na trojnásobek současného stavu.

Ing. Jan Hřebačka - Správa Krkonošského národního parku

V roce 1992 byl zahájen projekt nizozemské nadace Face nazvaný “Obnova lesních ekosystémů v Krkonošském národním parku”. Spolupráce mezi Nizozemskem a Českou republikou byla původně smluvně zavázána na 20 let prováděcí fáze projektu. Během tohoto období se mělo zalesnit 16 tis. hektarů lesa. Původní prognózy týkající se plošného odumírání lesů, podle kterých se projekt sestavoval, se naštěstí nevyplnily a zdravotní stav krkonošských lesů se začal postupně vylepšovat. Tím se snížil plošný rozsah projektu, ale jeho význam postupem času vzrůstal.

Ing. Pavel Filip - ředitel Lesního úřadu Děčín

Další kroky odborné exkurze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) do Bádensko-Württemberska v letošním roce vedly do městských lesů ve Freiburgu.

Ing. Jiří Dvořák - Lesnická fakulta ČZU v Praze

Pilový řetěz je součástí řezací části jednomužných motorových pil (JMP) společně s vodicí lištou a řetězkou. Od volby samotného řetězu a důsledné údržby celé této části se odvíjí spotřeba paliva, kvalita mazání, fyzická náročnost práce i její bezpečnost.