Archiv časopisu Lesnická práce

Libor Jankovský

V letních a podzimních měsících roku 2002 se ve zvýšené míře projevila skvrnitost listů hrušní způsobená rzí jalovcovou, resp. rzí hrušňovou Gymnosporangium sabinae (Dickson) Winter. Jde o dvoubytnou rez, jejíž teliální stadium se tvoří v jarních měsících na jalovcích. Přestože z lesnického hlediska nejde o významného patogena, z hlediska parkových výsadeb jde o nápadnou chorobu na obou alternujících hostitelích. Neevropští zástupci rodu Gymnosporangium jsou podle zákona 147/1996 považováni za karanténní škodlivé organismy.

Petr Pražan

Pilařský průmysl v ČR prochází od začátku 90. let zásadními změnami. V první fázi došlo především ke změně vlastníků. Tato změna se hlavně u firem privatizovaných ve velké privatizaci nadále vyvíjí a směřuje ke koncentraci vlastnických práv. Postupně se zvyšující se otevřeností české ekonomiky a vstupem zahraničního kapitálu do českého pilařského průmyslu došlo také k vyrovnání cenových relací pilařské kulatiny na zahraniční úroveň kolem roku 1998. Rychlejší postup v cenovém vyrovnání na zahraniční úroveň proběhl u řeziva. Tento vývoj byl doprovázen poklesem spotřeby řeziva v tuzemsku a výraznou orientací exportu řeziva na oblast západní Evropy, především v důsledku poklesu stavební výroby u nás.

Stanislav Konvička

Průmyslové dříví se zpracovává zejména dvěma postupy - pilařským, produkujícím řezivo a aglomerované stavební materiály, a chemickým, produkujícím zejména polotovary pro papírenskou výrobu. Obě technologie dosáhly nejen vysokého stupně technologické dokonalosti, ale i vzájemné nezávislosti, byť základní surovina jako produkt lesního hospodářství pochází z jednoho zdroje.

Zdeněk Bluďovský

Surové dříví se stává ve světovém měřítku významnou strategickou surovinou. Děje se tak v souvislosti s rozšířením poznání o vyčerpatelnosti neobnovitelných zásob energetických a surovinových zdrojů, s rozvojem informovanosti o příznivých vlastnostech dřeva, s pokračujícím rozšiřováním okruhu spotřebitelů, projevujících zájem o užívání původních přírodních materiálů a odmítajících jejich masovou záměnu výrobky z plastů, a v neposlední řadě také s ohledem na stále početnější část občanské komunity, považující oprávněně použití dřeva v interiérech či exteriérech budov i v jiných oblastech za významný krok ke zlepšování svého životního prostředí.

Milan Košulič

V roce 2000 se v Německu konalo kolokvium s názvem v nadpisu tohoto článku. Asi 300 účastníků z lesnické a pilařské branže čekalo na jasnou odpověď. Nedočkali se. Mluvilo se spíše jen o stanoviscích, resp. subjektivních postojích k problému těch či oněch oborových zástupců. Pro aktuálnost věci i v ČR si dovoluji k námětu vyjádřit vlastní názor.

Vladimír Švihla

Jak již bylo v Lesnické práci uvedeno (LP 4/2003, str. 37), uspořádaly letos v únoru CHKO Český kras, Komise pro mimoprodukční funkce lesa OLH ČAZV a Národní lesnický komitét seminář “Problematika ponechání vybraných lokalit lesů samovolnému vývoji”. V tomto článku chci uvést stručné výtahy z hlavních příspěvků (příspěvek Ing. Krečmera uvádíme v upravené podobě celý, pozn. red.).

Motto: “Nejde o připravenost. Nechme to být a sledujme, co to dělá. Ekosystém se do přirozeného stavu dostane sám”.

Vladimír Krečmer

Odpověď MVDr. J. Bláhy na otázku LP (5/2003, str. 233), zda je nepřirozený lesní ekosystém připraven na to, aby jádrová zóna (bezbariérová) pokrývala do 3–5 let 30–40% plochy NP Šumava.