Archiv časopisu Lesnická práce

Milan Košulič st.

Podle většinového názoru lesníků není možné způsobem hospodaření výrazněji omezit škody větrem o síle vichřice až orkánu (viz např. anketa v LP 3/2007). Ale orkán Kyrill, stejně jako každá velká větrná kalamita, by se měl stát silným podnětem k rozhodnutím začít více měnit způsoby hospodaření, aby frekvence a rozsah větrných kalamit v lesích aspoň klesaly. Pokusím se vysvětlit, jakými opatřeními toho lze dosáhnout.

Petr Šrůtka, Oto Nakládal, Jan Liška

Od počátku tohoto roku se množí nálezy a následné dotazy na poradenskou službu v ochraně lesa, týkající se masového výskytu velkých černých mšic, sajících na kůře a větvích jedle ojíněné (Abies concolor), popřípadě na dalších druzích introdukovaných jedlí (jedle obrovské – Abies grandis). S postupujícím jarem se počet lokalit s nadměrnou přítomností mšic množí a narůstají i problémy s jejich výskytem (početné kolonie produkují velké množství lepkavého sekretu – medovice). Tato medovice skrápí jak jehličí kolonizovaných jedlí, tak i povrch půdy a předměty pod průmětem koruny.

Jiří Dvořák, Václav Malík

Fakulta lesnická a environmentální v Praze uspořádala dne 4. 4. 2007 ve spolupráci se Školním lesním podnikem v Kostelci n. Č. l. druhý ročník konference na téma „Moderní těžebně-dopravní technologie a mechanizované zpracování těžebních zbytků“. Téma bylo zaměřeno především na mechanizaci do prvních probírkových zásahů. Při předváděcí akci tak mohli hosté vidět malý pásový harvestor, malé vyvážecí traktory a železného koně.

Josef Šperl, Petr Kahuda

Na základě rozhodnutí MŽP ze dne 15. 2. 1995 s účinností od 1. 1. 1996 převzal NP Šumava výkon rybářského práva od Českého rybářského svazu v následujících šesti rybářských revírech: Studená Vltava, Řasnice, Teplá Vltava, Křemelná, Vydra, Vchynicko-tetovský kanál o celkové délce toku 101 kilometrů. Rozloha těchto revírů je celkem 49 hektarů. Posláním rybářství v NP Šumava je návrat k vyrovnanému přírodnímu společenstvu vodního prostředí, které bude moci nadále existovat bez intervence člověka, a bude svojí jedinečností těšit a překvapovat návštěvníky Šumavy. Cílem současného rybářského obhospodařování zmíněných revírů je přiblížení se tomuto stavu – tj. v první řadě dosažení dostatečného zastoupení a zejména vyrovnané populační struktury všech původních druhů ryb.

Radomír Klvač, Jaroslav Simon

Lesy v povodí řeky Amazonky tvoří nejrozsáhlejší komplex tropických lesů na zemi. Je překvapující, že 85 % deštných lesů zde zůstává zatím nedotčeno, přestože ročně dochází z důvodů nelegálních těžeb, požárů a odlesnění k devastaci cca 20 tisíc km2 lesa. Nelegální těžby zde dosahují 80 % celkových těžeb a pouze zhruba 5 % je realizováno v souladu se zásadami FSC. Hospodářsko–úpravnické principy na úrovni jisté analogie evropsky známých provozních inventarizací se uplatňují zhruba na 10 % území Amazonie. Jako příklad společností, které uvedené principy uplatňují, může sloužit společnost CIKEL se sídlem v Belému (stát Para, Brazílie), kde jsme měli možnost se s uvedenou oblastí seznámit.

Milan Hron, Tomáš Duda, Michal Rezek

Zvyšující se tlak na využívání těžebních zbytků k energetickým účelům vyvolává nejen v České republice diskusi o jeho možnostech a limitech. Následující text přináší stručné informace o tom, jak je tato problematika řešena v Českém standardu FSC (dále jen Standard) a v lesích s certifikátem FSC.

Veronika Hubíková, Oto Lasák

Vojenské lesy a statky, s. p., slavnostně otevřely své první infocentrum určené návštěvníkům oblasti Máchova jezera a bývalého vojenského prostoru Ralsko. Slavnostního zahájení se zúčastnil generální ředitel VLS J. Vojáček, ředitel mimoňské divize J. Janota a celá řada významných hostů včetně zástupců státní správy.

Alice Bučková

Střední lesnická škola v Hranicích se stala v roce 2004 jediným školícím centrem pro lesní pedagogiku v České republice. Navázala tím na dlouholetou tradici práce s dětmi a mládeží ve volnočasových aktivitách. Přibližování lesnického hospodaření občanům prostřednictvím jarních pochůzek po školním polesí, provázení po školním arboretu prožitkovou metodou, výstavy přírodnin pro školy a veřejnost byly samozřejmou součástí environmentálního působení již od 80. let minulého století. Celá řada vyučujících se dlouhá léta věnovala činnostem s dětmi a mládeží, ať už se jednalo o myslivecké kroužky, skautské i jiné aktivity v přírodě a samozřejmě hlavně v lese.