Archiv časopisu Lesnická práce

Jozef Vakula, Andrej Gubka, Juraj Galko, Andrej Kunca, Christo Nikolov

Výskyt lykožrúta severského bol na Slovensku definitívne potvrdený v 90tych rokoch 20. storočia. V roku 1996 bol odchytený jeden exemplár do lapača vo Zvolene (Brutovský). Následne, na základe výskytu tohto druhu v okolitých krajinách bol realizovaný podrobnejší monitoring v rokoch 1997, 1998 a 1999 (Turčáni), ktorý preukázal dominanciu výskytu lykožrúta severského v prihraničných regiónoch Slovenska. Prvý pravdepodobný písomný doklad o jeho objavení máme však už z roku 1920 z lokality „Liborča“ (Roubal, 1941), čo je pravdepodobne Ľuborča, nachádzajúca sa asi 12 km severovýchodne od Trenčína.

Každoročný monitoring  na Slovensku prebieha od roku 2001, s použitím odparníka ID - Ecolure (Fytofarm, s.r.o.). Tento účinný odparník bol zaregistrovaný na Slovensku v roku 2000 na základe terénnych testov realizovaných v okolí Čadce (Brutovský).

Wojciech Grodzki

Lýkožrout severský Ips duplicatus (Sahlb.) nepatří v Polsku mezi primární kambiofágy, ačkoli se jeho výskyt prakticky shoduje s výskytem smrku. V posledních desetiletích se však význam tohoto kůrovce v lesních porostech mění.

Vít Šrámek, Radek Novotný

Půda patří mezi základní součásti lesního ekosystému. Zajišťuje výživu, vodní režim i mechanickou stabilitu lesních porostů. Je dobře známo, že narušení půdních vlastností může vést k výrazně negativnímu ovlivnění lesa z hlediska zdravotního stavu i produkce a v extrémních případech i k celkové degradaci lesních ekosystémů na jiný typ rostlinných společenstev. Lesní hospodářství počítá s dlouhodobou udržitelností půdních vlastností – v případě chemických vlastností půdy tedy s tím, že živiny a další prvky, které jsou z lesa v rámci dlouhodobého produkčního cyklu odnášeny, mohou být doplňovány zvětráváním, případně vstupy z vnějšího prostředí (např. spadem se srážkami).

Vítězslava Pešková, František Soukup

Již od 90. let minulého století zaznamenává LOS citelný nárůst poškození především smrkových porostů v regionu severní Moravy a Slezska. Stále se zvyšující rozloha chřadnoucích porostů vedla Lesy České republiky, s. p., Grantovou službu LČR k vypsání projektu s cílem určit komplex příčin poškození a vypracovat návrh na revitalizaci zdejších lesů.

Výzkum se uskutečnil v letech 2006–2009. Na vybraných plochách na LS Jablunkov byla sledována i aktivita biotických škodlivých činitelů – podkorního hmyzu a dřevokazných hub a hodnocena úroveň mykorhiz. Výsledky šetření ukázaly, že působení biotických škodlivých činitelů (především pak václavky a kůrovců) zde lze považovat za jeden z rozhodujících faktorů podílejících se na prosychání smrkových porostů.

Jan Lubojacký

Z pohledu ochrany lesa patří oblast severní Moravy a Slezska v rámci Česka mezi nejproblematičtější území. Chronické chřadnutí zdejších smrčin v posledních letech je zapříčiněno komplexem abiotických, biotických a antropogenních činitelů, jež se různou měrou podílejí na dalším prohlubování nepříznivého stavu. V následujícím přehledu je zhodnoceno působení škodlivých činitelů na smrkové porosty v rámci Moravskoslezského kraje od roku 2002 do současnosti.

V jednotlivých letech sledovaného období zpravidla převažovalo poškození lesních porostů činiteli abiotickými nad biotickými. Nejvýznamnější nárůsty nahodilých těžeb byly zaznamenány v letech 2003, 2007, 2008 a 2010, kdy došlo ke kumulaci poškození smrkových porostů větrem a podkorním hmyzem za současného spolupůsobení výrazných přísušků a vysokých teplot během vegetační sezóny.

Jaroslav Holuša

Původně se lýkožrout severský (Ips duplicatus) vyskytoval nejblíže střední Evropy v Bělověžském pralese v současném severním Polsku. Odtud začal lýkožrout severský expandovat na jih do uměle založených smrčin v nížinách a pahorkatinách. To vysvětluje umístění těžiště rozšíření v České republice právě na severovýchodě území. Těžiště výskytu je sice stále vázáno na Moravu, ale od roku 2005 se početně vyskytuje i na Českomoravské vrchovině a dále se šíří do východní a severní a jižní části středních Čech.

Anketa Lesnické práce

- Můžete popsat současný zdravotní stav smrkových porostů na obhospodařovaném majetku (včetně zastopení smrku, vývoje stavu smrkových porostů v čase)?

- Jaká ochranná a obranná opatření jsou realizována proti lýkožroutu severskému (i jejich intenzita) a s jakým výsledkem?

- Můžete ve stručnosti charakterizovat pěstební opatření v odumírajících smrkových porostech (s diferenciací dle věku) a nástin dalšího postupu v ohrožených nebo již odumírajících porostech?

Ve dnech 25.–26. 4. se v Lipníku nad Bečvou uskutečnil seminář, který shrnoval poznatky o vlivu lýkožrouta severského a dalších faktorů na velkoplošné chřadnutí smrkových porostů nejen v oblasti severní Moravy.
Seminář byl pořádán Vojenskými lesy a statky ČR, s. p. a Českou lesnickou společností. První den byl vyhrazen na prezentaci příspěvků s odpoledním výjezdem do VVP Libavá na střelnici Velká Střelná s ukázkou vojenské techniky a večerním přátelským posezením a diskusí. Ve druhém dni proběhla odborná exkurze do chřadnoucích smrkových porostů LS Vítkov LČR a LS Libavá VLS ČR, divize Lipník nad Bečvou.

Rozhovor s Jiřím Janotou, ředitelem Vojenských lesů a statků ČR, s.p.

Severní Morava se stává pro lesníky synonymem pro velkoplošné odumírání smrkových porostů. Své o tom ví zaměstnanci Vojenských lesů a statků ČR, s.p., divize Lipník nad Bečvou, pro něž se stalo provozní řešení odumírání smrčin každodenním chlebem. Jiřímu Janotovi, řediteli Vojenských lesů a statků ČR, s.p., jsme zaslali otázky týkající se současné situace a možných řešení.

Rozhovor s Pavlem Indrou, ředitelem úseku lesního a vodního hospodářství Lesů ČR, s. p.

Lesy České republiky prošly po zrušeném výběrovém řízení na generálního ředitele organizačními změnami na úrovni vrcholového managementu. Lesnickou problematiku má nyní ve své pravomoci ředitel úseku lesního a vodního hospodářství, kterého jsme se v rozhovoru zeptali na důvody organizačních změn a přesunů kompetencí, změny ve výběrových řízeních na lesnické činnosti pro rok 2014+, situaci v pěstování a ochraně lesa nebo průběh pronájmů honiteb.