Archiv časopisu Lesnická práce

Dr. Ing. Dušan Vavříček - Lesnická a dřevařská fakulta MZLU Brno, Ústav geologie a pedologie

Na konci 80. a začátkem 90. let, kdy vrcholilo trvalé působení imisí v ČR byla realizována různá opatření, předpokládající úspěšné vypěstování zajištěné kultury. Mimo letecky prováděné celoplošné povrchové vápnění se v imisních oblastech používalo bodové přihnojování tabletovanými hnojivy především smrkových kultur. Při dřívějším přihnojování, kdy hnojivo bylo aplikováno přímo na půdní povrch, docházelo k neefektivnímu využívání hnojiv, především nežádoucím rozvojem bylinné vegetace (trav), a tím i ke zvyšování nákladů na pěstební činnost (ožínání). Pracnější, ale z hlediska konečného efektu hospodárnější, se jevilo individuální hnojení jednotlivých sazenic tabletami s širokou škálou základních živin, které se aplikovaly přímo do půdy. Konečné výsledky však byly někdy výrazně protichůdné.

Ing. Zdeněk Vaněk - revír Poněšice, Lesy České republiky, s. p., LS Hluboká nad Vltavou

Zájmy člověka jako myslivce a lesního hospodáře byly odjakživa v rozporu. V minulosti byl tento rozpor řešen různě, pokud však převládnul jeden zájem nad druhým, docházelo ke škodám ať už na lese, nebo na zvěři. O škodách zvěří, zvláště jelení, na lesních porostech, jejich příčinách a důsledcích bylo již napsáno mnoho. Přesto chci právě o této oblasti podat informaci proto, že praxe prokázala možnost souladu obou zájmů, a to dokonce v podmínkách oborního chovu, konkrétně v oboře Poněšice.

Ing. Ivo Vicena, CSc.

Velká námraza v zimě r. 1995/1996 způsobila v našich lesích 2,4 mil. m3 polomů. Rozsah polomů a vysoká pracnost při jejich zpracování způsobila lesníkům mnoho starostí. Po čtyřech letech můžeme zhodnotit, že polomy byly včas zpracovány, dřevo zachráněno před znehodnocením a nedošlo k rozmnožení kůrovců. Tato kalamita nebyla první. Již dříve námraza způsobila kalamity, např. v letech 1911, 1924, 1927, 1930, 1966, 1974. Bude proto účelné vznik těchto kalamit a jejich vliv na lesy blíže rozebrat.

Ing. Vlastislav Jančařík, CSc. - VÚLHM Jíloviště-Strnady

Korní nekrózy lesních dřevin nepatří u nás k příliš sledovaným a studovaným houbovým chorobám a pozornost nebyla věnována ani korním nekrózám buku, nebo jen zcela ojediněle, v učebnicích lesnické fytopatologie (Příhoda 1959, Černý 1976, Příhoda 1955 Ochrana přírody). Proto není dostatečně známý ani výskyt a rozsah poškození bukových porostů, zejména mlazin, ani současný hospodářský význam těchto chorob.

Ing. Alojz Cicák, CSc., RNDr. Ivan Mihál, CSc. - Ústav ekológie lesa SAV, Štúrova 2, 960 53 Zvolen, Slovenská republika

Buk má na Slovensku najvyššie zastúpenie (30,3 %) zo všetkých drevín. Lesohospodársky a krajinno-ekologický význam bučín je nesporný. Zvlášť výrazne ho vnímame v súčasnosti, kedy aj v týchto porastoch zaznamenávame zvýšený výskyt nekrotického ochorenia tracheomykózneho typu. Problematika nekrotického ochorenia buka bola na Slovensku opisovaná už v minulosti, pričom sa zdôrazňovali zhubné prejavy ochorenia v starších porastoch (Štefančík 1961, 1967; Štefančík, Leontovyč 1966). Až s odstupom 20 rokov sa začína tejto problematike venovať zvýšená pozornosť (Surovec, Novotný 1985, Surovec 1992).

Blahoslava Vytisková - Lesnická fakulta ČZU Praha

Při začleňování České republiky do evropských struktur mohou získat naše odborná pracoviště příležitost zapojit se do výzkumu problematiky společné evropským zemím. Nástrojem pro sladění výzkumu členských států Evropské unie (EU) je “Rámcový program pro výzkum, technologický vývoj a demonstrační programy” při Evropské komisi. Ten se zároveň zabývá i odstraňováním nedostatků evropského vědeckého a technického výzkumu a finančním zajišťováním jednotlivých projektů.

Redakce

Česká lesnická společnost a Lesy ČR, s. p., Oblastní inspektorát Brandýs n. L., Lesní správa Nymburk uspořádaly dne 27. dubna celostátní exkurzi Po stopách vycházky lesníků v roce 1896 na panství Poděbradském. Za účasti asi 60 lesníků z celé republiky exkurzi zahájil lesní správce Ing. Miroslav Němeček. V první části, která se konala v sále kulturního domu v Libici nad Cidlinou, zaznělo několik referátů. Ing. Ivan Hula (LČR OI Brandýs n. L.) hovořil o historii osídlení Libice n. C., vývoji majetkové držby lesa a hospodaření v lesích Poděbradského panství před rokem 1896. Ing. Eduard Průša stručně přiblížil přírodní poměry zdejších lesních porostů. Ing. Vladimír Bylinský poukázal na problémy péče o Národní přírodní rezervaci Libický luh. Ve druhé části exkurze se uskutečnila pochůzka Libickým luhem.

Martin Bubeníček - COMPEKON, s. r. o.

Pro řadu organizací je obchodní činnost hlavním aspektem podnikání. Většina výrobních podniků, nebo i organizací poskytujících služby, má vlastní obchodní oddělení. Obecně platí, že vyrobené zboží, potažmo nabízené služby, je nutné dobře a efektivně prodat. Efektivně v mnohých případech znamená s co nejmenšími náklady. Je již dávno pryč doba, kdy se o prodej “někdo postaral”. V současné době je nutné mít vhodné nástroje, které budou v maximální míře podporovat prodejní aktivity jednotlivých organizací.

Ing. František Kučera, předseda VV SVOL
Ing. Zdeněk Petřík, místopředseda VV SVOL

Členská základna SVOL se od svého vzniku v roce 1992, kdy měla 89 členů hospodařících na 88 tis. ha lesních porostů, dynamicky rozvíjí. Dnes má 361 členů, zastupujících celkem 692 vlastníků na ploše 253 tis. ha lesa, což je nárůst členů téměř osminásobný. Tato četnost již vede k samovolnému sdružování členů SVOL v rámci oblastí, více méně neřízenému, a spíše vycházejícímu z osobních kontaktů v té či jiné části naší republiky. Takto již dobře funguje po řadu let místní sdružení “Sušice - Šumava”, v současné době vzniká oblast kolem města Olomouc, k trvalému setkávání dochází i ve východočeské oblasti, především z iniciativy měst Litomyšl, Vysoké Mýto a nebo v severomoravské části kolem města Vsetín nebo Ostrava. Tento výčet však zdaleka nepředstavuje všechny skupiny.

Ing. Jiří Oliva,
generální ředitel s. p. Lesy ČR

Vážený kolego,

úvodem mé odpovědi na Váš otevřený dopis dovolte, abych uvedl několik orientačních čísel, která pomohou k lepšímu pochopení jednoznačně existujícího problému zaměstnanosti absolventů lesnických škol.

1. Naše lesnické školy, střední i vysoké, produkují ročně cca 500 absolventů. Je to zhruba pětinásobek počtu, který může naše lesní hospodářství absorbovat.

2. Z osmi středních a vysokých lesnických škol produkuje SLŠ Hranice cca 20 % všech absolventů.

3. Lesy ČR hospodaří na 55 % výměry lesů v ČR a protože větší část odborných pracovníků, potřebných k zajištění všech činností působí v dodavatelských firmách, mohou LČR ovlivnit počet přijímaných absolventů do provozu cca z 11 %. LČR potřebují k doplnění personálního počtu ročně 50-60 pracovníků.

4. LČR zaměstnávají dnes 168 adjunktů, což je v průměru dva na jednu lesní správu.