Archiv časopisu Lesnická práce

4. března 2005 zveřejnily LČR výsledky výběrových řízení na uzavření Rámcové smlouvy na dodávky komplexních lesnických činností, smlouvy na provádění pěstebních činností a smlouvy na provádění těžebních činností v rámci jedné smluvní územní jednotky. 87 smluvních územních jednotek (SÚJ) představuje necelých 220 000 ha (cca 16 % porostní plochy LČR). Přípravy, průběh i výsledky výběrových řízení provází mnoho nejasností a pochybností. LČR zveřejnily pouze vítěze, ale nikoli pořadí dalších firem, jejich finanční nabídky ani bodové ohodnocení, veřejně není znám ani nabízený objem těžby na jednotlivých SÚJ. Nejasný je i další vývoj – postup LČR byl napaden u soudu i Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), ten navíc v předběžném opatření uložil LČR neuzavírat nové smlouvy se smluvními partnery. Firmy, které výběrová řízení vyhrály, nevědí, kolik dříví a za jakých podmínek budou obchodovat. Zatímco prezídium ČAPLH se k průběhu výběrových řízení postavilo ve svém stanovisku jednoznačně kriticky, postoj jednotlivých firem už tak jednotný není.

20. března 2005 tomu bylo právě 130 let od chvíle, kdy se v Určicích u Prostějova narodil prof. Josef Konšel, významná postava českého lesnictví, průkopník biologického pojetí pěstování lesů. V této souvislosti jsme položili několika osobnostem z lesnického výzkumu i praxe následující otázky.

Zdeněk Kadlus

Profesor Konšel svým biologickým ponětím pěstování či tvorby lesa nesporně předvídal dnešní trendy přírodě blízkého pěstování či obhospodařování lesa. Přitom neopomíjel ekonomická hlediska se zřetelem na socioekonomické podmínky své doby. Za nejvhodnější pro pěstování dubu označoval tvar středního lesa, dnes správně lesa sdruženého.

Vratislav Balcar

Na jaře r. 1990 byl v Jizerských horách založen výsadbový pokus s cílem testování dřevin vhodných pro obnovu lesů. V roce 1992 byly na pokusné plochy kalamitních holin vysazeny i olše zelená a borovice blatka jako dřeviny tolerantní k ekologickým stresům, vhodné pro vytvoření přípravných porostů pro výsadbu citlivějších cílových dřevin. Od olše zelené se očekával i meliorační účinek.

Do kultur olše a blatky byl v roce 1995 vysazen smrk ztepilý a buk lesní. Z výsledků testů se olše zelená jeví jako vhodnější přípravná dřevina pro výsadbu buku, borovice blatka jako vhodnější pro výsadbu smrku.

Richard Višňák

Osud jizerskohorských lesů z konce 20. století je obecně znám. Jeden z nejrozsáhlejších lesních komplexů v Čechách přestal během pouhých 10 let na své podstatné části existovat. K zániku lesa došlo podle různých odhadů na ploše 90–120 km2, převážně v centrální, nejvýše položené části Jizerských hor (JH). Příčiny a souvislosti této ekologické katastrofy jsou dnes již dobře popsány. Dnešní stav je výsledkem průniku přírodních, zejména stanovištních podmínek, historického vývoje lesů pod vlivem člověka, včetně imisní zátěže ve 2. polovině minulého století, a postupem řešení vzniklé situace v 80. letech.

Jiří Bílý

V období 2001 až 2002 proběhlo v mladých kulturách borovice lesní (Pinus sylvestris) v okolí města Tábora výzkumné šetření zaměřené na biologii druhů rodu Lophodermium – původců sypavkového onemocnění. Cílem výzkumu bylo zjistit přítomnost a četnost výskytu jednotlivých druhů, vyhodnotit jejich morfologické rozdíly – rozměry vřecek a askospor a stanovit dobu fruktifikace a sporulace perfektního stadia.

Karel Vančura

V závěru roku 2004 se v Korejské republice (Jižní Korea) konalo zasedání rozšířeného výboru IUFRO, který přijal některá závažná rozhodnutí. Ta budou v letošním kongresovém roce předložena mezinárodní radě a ovlivní činnost IUFRO do konce desetiletí. Při tajném hlasování bylo korejské hlavní město Soul vybráno z původních pěti uchazečů jako místo konání XXIII. kongresu IUFRO v roce 2010 a prof. Don Koo Lee z místní národní univerzity byl zvolen kandidátem na funkci prezidenta pro období 2006–2010. Tyto skutečnosti dokládají význam, který Korea přikládá lesnické problematice, a jsou i oceněním úspěchů, jichž tato země dosáhla v lesním hospodářství a lesnickém výzkumu. Vítězství korejské diplomacie bylo podpořeno ze strany vlády, lesnických, ale i dalších organizací. Snaha zviditelnit lesnictví země nejen v oblasti ASEAN (The Association of Southeast Asian Nations, Asociace zemí jihovýchodní Asie), ale i v celosvětovém měřítku se projevuje mj. podporou řešení globálních lesnických problémů, s nimiž má Korea vlastní zkušenosti. Následující řádky přinášejí základní informace o lesnictví této země, která se právem označuje jako „zelená“, neboť je zřejmě jednou z mála, kde kromě počtu obyvatel trvale roste i rozloha lesů.

Před více než deseti lety jsem se pokusil o zformulování novější koncepce ochrany lesa, která by kladla důraz na problém neustálého zhoršování zdravotního stavu lesa, rozvoj biologických disciplín a napomohla hledat účinnou nápravu (MRKVA 1993). Navrhoval jsem upřednostnit ekologické pojetí, soustředit se na celostní vnímání zdravotního stavu stromů (koncepce nemoci) a využít poznatky o stresu. Hlavní problém jsem viděl v chřadnutí lesa coby multifaktoriálním onemocnění a obraně proti němu. Onemocnění je nutno vnímat celistvě - od ztráty vitality přes kolonizaci a sukcesi nejrůznějších organismů až k úhynu. Nešlo však pouze o teoretický problém prosadit jakýsi komplexní přístup při hodnocení onemocnění stromů a lesa. Zásadní význam má opravdu účinné řešení ochrany zdravotního stavu lesa, resp. ochrany trvale udržitelného hospodaření v lese. Potřeba vyjádřit se znovu k problému pojetí ochrany lesa vznikla jako reakce na zaměření semináře „Moderní metody v ochraně lesa“, který se konal 24. 2. 2005 v Kostelci n. Černými lesy, a také za účelem nastartovat případnou diskusi o tom, jak byla ochrana lesa za uplynulé období účinná, popřípadě jak ji dále směrovat.

Přinášíme vám dva zahraniční pohledy na současnou situaci a budoucnost českých státních lesů. Zaslali nám je účastníci mezinárodního sympózia Moderní trendy a úspěšný management v podnicích státních lesů EU, které se konalo 19. 2. 2005 v budově MZe (viz LP 3/2005, str. 4) – Wolfgang Chaloupek z Rakouských státních lesů (OBf.) a finský obchodní analytik Mikko Jääskeläinen.

Vážení čtenáři,

v dubnovém čísle Lesnické práce vzpomínáme 130. výročí narození prof. Josefa Konšela. České lesnictví nemělo mnoho tak výrazných lesnických osobností, které by šíří svých vědomostí, tvorbou i trvalostí svých názorů a idejí sahaly tak významně až do současnosti. I když s úctou vzpomínám na osobnosti a významné specialisty, kteří mě ve své době učili na lesnické fakultě v Brně, z nichž někteří (jako prof. Zlatník, Doležal, Pelíšek a další) měli dokonce "své vlastní školy", tak osobnost s takovou šíří záběru nenalezneme. Jsem proto velice rád, že dnes redakce přichází se vzpomínkou na prof. Konšela a že tak přibližuje zejména mladší lesnické generaci jeho dílo a přesah do dnešní doby. Věřím, že u mnoha mladších kolegů to probudí zájem sáhnout do knihoven po některém z jeho děl a nechat se jím inspirovat.