Archiv časopisu Lesnická práce

Dušan Vavříček, Pavel Samec, Pavlína Šimková, Jindřich Neruda, Radomír Ulrich

Zhutnění půdy, způsobené opakovaným průjezdem těžebně dopravních strojů, má negativní následky produkční i vodohospodářské. Při opakovaných průjezdech v jedné stopě dochází k postupnému vytlačování půdy na okraje stopy a k jejímu zahloubení 15–50 cm především v závislosti na vlhkosti půdy. 

Oldřich Kajzar

Těžebně dopravní stroje (TDS) se v průběhu posledních let staly přirozenou součástí lesnické mechanizace v ČR. Zpočátku byla tato technologie provozním personálem téměř plošně odmítána jako technologie skandinávská, jež se do českých lesů nehodí, nebo jej dokonce poškozuje. Současné odborné poznatky a zkušenosti ukazují, že technologie jako taková má v LH ČR jednoznačně své pevné místo a její případné negativní vnímání je zapříčiněno nedostatečnou odbornou úrovní jak lesního personálu na straně plánování harvestorových těžeb, tak operátorů TDS na straně konkrétní realizace. V tomto článku bychom vám rádi přiblížili, co vše obnáší práce operátora TDS.

Jiří Oliva

Vichřice, která postihla celou Evropu ve dnech 18.–19. ledna 2007, nebyla z pohledu lesnické historie ničím výjimečným. Z pohledu lesnické ekonomiky a politiky měla však několik premiér, o kterých bude jistě na stránkách Lesnické práce ještě psáno. Vlastníci a správci lesů byli postiženi rozdílnou mírou. Situaci, která nastala u VLS, s. p., by však bylo možné studovat i jako společenský jev. Postup odpovědných pracovníků vedl k sérii mediálních nařčení, kontrol orgány státní správy lesů, ČIŽP a k dalším formám prověřování, aniž se kdo podrobně situací a hlavně podmínkami pro zpracování zabýval.

Ivailo Markoff, Sotir Gluschkov, Jiří Dvořák

Plně mechanizovaná těžba a soustřeďování dříví nebyla dosud v Bulharsku realizována, a to zejména z investičních důvodů. S členstvím Bulharska v Evropské unii od ledna roku 2007 se naskýtá možnost zlepšení investičních možností na trhu, který zahrnuje i lesní hospodářství. První studie založené na datech o lesním hospodářství v Bulharsku a zkušenostech z Evropské unie – především z Německa a České republiky – ukazují na optimistický vývoj stavu těžebně dopravních technologií i v této zemi.

Petr Müller

Příspěvek vychází z diplomové práce, jejímž cílem bylo provést analýzu současného stavu lanovkového soustřeďování dříví v podmínkách francouzských Alp a částečně i celé Francie, posoudit podmínky pro lanovkové soustřeďování dříví a zhodnotit ekonomické i mimoekonomické přínosy lesních lanovek pracujících ve francouzských Alpách i ostatních regionech Francie. Mezi dílčí cíle pak patří analýza lanovkového soustřeďování dříví na vybraných pracovištích se zaměřením na šetření základních konstrukčních a technicko-ekonomických parametrů. Dalším dílčím cílem bylo na základě analýzy současného stavu lanovkového soustřeďování dříví vypracovat návrhy a doporučení pro subjekty činné v lanovkovém soustřeďování dříví.

Miroslav Sloup

V předchozích článcích byly předkládány výsledky provedené studie. V závěrečné části uvádíme navrhovaná doporučení vyplývající z výsledků studie „Šetření vlivu zvěře na lesní ekosystém Krušných hor“.

Martin Šenfeldr

V nejvyšších polohách Hrubého Jeseníku byla v minulosti vysázena borovice kleč za účelem zvednutí a zabezpečení horní hranice lesa a za účelem zamezení nežádoucí eroze půdy, která byla mimo jiné způsobena tehdejší intenzivní pastvou v těchto vrcholových polohách. V posledních desetiletích není přítomnost kleče odbornou ochranářskou veřejností přijímána a existují snahy o její výraznou redukci. Z lesnického hlediska je postoj k redukci kleče spíše zdrženlivý. Ve snaze najít kompromisní řešení jak pro ochranu přírody, tak i pro lesní hospodářství, je nutné shromažďovat co nejvíce informací. Předkládaný příspěvek se proto zabývá hodnocením stavu klečových porostů v NPR Praděd, zejména pak hodnocením růstových charakteristik, zdravotního stavu a přirozenou reprodukční schopností.

Eva Kajzarová

O vzniku lesní pedagogiky (LP) jste se již mohli dočíst jak v Lesnické práci, tak v jiných odborných časopisech. I přes poměrně vysokou úroveň našich aktivit ve srovnání s provozováním LP např. v Rakousku, Německu či Polsku se ovšem stále jedná o oblast, která si vyžaduje mnohá vylepšení, nastavení směru a koordinace včetně legislativních zajištění. LP je zatím zejména o dobrovolnosti a osobním zapálení lidí, kteří se veřejnosti v tomto směru věnují. To ovšem vyvolává nutnost vzájemné komunikace, výměny zkušeností a pomoci všech organizací provozující LP. Neměla by pochopitelně chybět ani podpora státu. Pro ten by měla environmentální výchova představovat jeden z aktuálních prioritních zájmů.