Archiv časopisu Lesnická práce

Anketa LP

Úspěšnost zalesňování jako jedné z klíčových lesnických činností je ovlivněna mnoha faktory - od klimatických podmínek, přes kvalitu sadebního materiálu po provedení výsadby. Zeptali jsme se proto zástupců soukromých vlastníků a státních správců lesů, na jejich zkušenosti se zalesňováním. Prvních polovina dotazů byla směřována k dlouhodobému vývoji, druhá polovina dotazů se vztahuje  k letošnímu roku.

Vladimír Foltánek

Pokles nočních teplot ve dnech 3. až 10. května 2011 dosáhl místy až -8°C a projevil se nejen omrznutím právě čerstvě rašících buků, modřínů a jiných dřevin na některých nepříznivých expozicích v lesních porostech, ale způsobil nemalé škody zejména na produkci sadebního materiálu lesních dřevin v lesních školkách. Předcházejících několik velmi teplých dní (kolem 1. května) způsobilo razantní nástup a průběh rozvinutí pupenů, růst listů, jehlic i letorostů u sadebního materiálu na produkčních plochách lesních školek. Ve dnech následných, kdy přes den teplota dosahovala až +10 a více stupňů, avšak v noci klesala dokonce až na -8°C, jemná nezdřevnatělá buněčná pletiva nebyla schopna mrazům odolat a byla značně poškozena či odumřela.

Rozhovor s Milošem Jírovským, náměstkem Sekce přímých plateb a rozvoje venkova

Plocha lesních pozemků v České republice se díky zakládání lesů na zemědělské půdě neustále mírně zvyšuje. Zalesnění nevyužitých zemědělských půd je v České republice dlouhodobě podporováno. Do roku 2003 byly dotace poskytovány pouze z národních finančních zdrojů, od roku 2004 bylo zalesňování podporováno především z evropských finančních zdrojů – z Horizontálního plánu rozvoje venkova ČR pro období 2004–2006 a od roku 2007 je financováno z Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013. Dotace z Programu rozvoje venkova administruje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Na vývoj zájmu o tyto dotace od roku 2007, nejčastější chyby při podávání žádosti či důvody možných sankcí jsme se zeptali náměstka Sekce přímých plateb a rozvoje venkova ze SZIF Miloše Jírovského.

Miloš Jírovský

Dotace na zalesnění zemědělské půdy je poskytována v rámci Programu rozvoje venkova a je hrazena z EAFRD (European Agruciltural Fund for Rural Development). Vyplácena je Státním zemědělským intervenčním fondem. Předkládaný článek shrnuje podmínky poskytnutí dotace a hlavní zásady žádosti o dotaci.

Tomáš Rothröckl, Martin Škorpík, Petr Vančura

Národní park Podyjí byl vyhlášen v roce 1991; jeho rozloha je cca 6 300 ha. Hlavním motivem ochrany je nesmírně cenné území se zachovalým hlubokým údolím řeky Dyje s přilehlým komplexem s velkým podílem přírodě blízkých nebo přirozených lesů. Spolu s rakouským Nationalparkem Thayatal tvoří v evropském kontextu významné bilaterální chráněné území, které je považováno za dobrý příklad přeshraniční spolupráce v územní ochraně přírody. Jaké jsou tedy hodnoty území a kam směřuje péče o náš nejmenší národní park? Naším cílem je podat alespoň základní informaci.

Rozhovor s Tomášem Rothröcklem, ředitelem Správy Národního parku Podyjí

Národní park Podyjí slaví 1. července 20 let od svého vyhlášení. Stejně dlouho v jeho čele stojí Tomáš Rothröckl. O tom, jaké byly uplynulé dvě desetiletí v čele nejmenšího národního parku v České republice, o chystaném plánu péče či o spolupráci se sousedícím rakouským národním parkem jsme si povídali s Tomášem Rothröcklem na Správě Národního parku Podyjí ve Znojmě.

Rozhovor s Jiřím Novákem

O odvolání Jiřího Nováka, bývalého ředitele KRNAP a Lesů ČR z postu náměstka MZe, se mluvilo již delší dobu. 20. června 2011 jej ministr Fuksa skutečně odvolal. Podle jediných informací, které MZe sdělilo, souvisí odvolání Jiřího Nováka s tím, že se chce MZe více zaměřit na sociální a environmentální funkce lesů. Stává se tak již tradicí, že změny postů Jiřího Nováka provázejí „komická“ zdůvodnění.

Jiřího Nováka jsme požádali v rozhovoru o názor na jeho odvolání, zhodnocení jeho působení na MZe či vnímání současné ekonomické situace v lesnicko-dřevařském sektoru.

Rok 1991 byl nejvýznamnějším rokem v historii českých národních parků. V březnu 1991 vyšla ve Sbírce zákonů tři vládní nařízení, kterými byly zřízeny Národní park Podyjí, Národní park Šumava a přehlášen od roku 1963 existující Krkonošský národní park. Následně od 1. července 1991 byly zřízeny Správa Národního parku Podyjí a Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. V roce 1991 se také plnohodnotně rozběhly přípravy na vyhlášení Národního parku České Švýcarsko.