Archiv časopisu Lesnická práce

(Spolkové republice Německo, Rakousku, Polsku, Slovensku)

16. část - Sdružování vlastníků lesa

Mgr. Dr. Ing. Martin Flora - FLD MZLU Brno

Za účelem racionalizace hospodaření v lesích lesnická politika a lesní právo jako její nástroj podporují sdružování drobných vlastníků lesa do větších útvarů, které mají nejrůznější právní formu a jednotliví vlastníci v nich hospodaří společně. Sdružování je jak v zájmu státu, neboť mj. usnadňuje kontrolu, zjednodušuje výkon státní správy a šetří peněžní prostředky, tak v zájmu samotných vlastníků, neboť jim mj. zajišťuje pravidelnější výnos a zjednodušuje hospodaření.

Ing. Ladislav Šimerda - s. p. Lesy ČR, Hradec Králové

Tradice hospodaření v malém lese, kterým označujeme hospodaření v drobných lesních majetcích, má v České republice dlouhodobé historické kořeny. Jeho rozmach lze zaznamenat zejména po r. 1918, a to po I. pozemkové reformě r. 1919 a přídělovém zákoně r. 1920. V r. 1930 je v Čechách a na Moravě evidováno celkem již 219 470 soukromých vlastníků lesa, v r. 1940 při povinném sdružování vlastníků lesa s výměrou do 575 ha do lesních společenstev se toto ustanovení týkalo 161 460 vlastníků s celkovou výměrou 478 151 ha lesa (průměr do 3 ha).

Ing. Jan Kubík

Zemský lesní řád pro Čechy (1754) nařizoval, aby vrchnosti zaměstnávaly v lesní službě jen zkušené lesníky. Nařízení ministerstva zemědělství a hornictví č. 63/1850 ř. z. zavedlo povinné státní zkoušky pro lesní hospodáře, které opravňovaly k samostatnému vedení lesních majetků. Lesní zákon č. 250/1852 ř. z. (§ 22) poskytl legislativní podklad pro povinné ustanovení lesních hospodářů s potřebnou kvalifikací, přičemž velikost majetku, pro něž by tato povinnost platila, měla být určena navazujícími zemskými právními předpisy. Na Moravě byla tato velikost lesního majetku stanovena (1873) na 1000 jiter (575 ha), ve Slezsku (1907) na 500 ha, v Čechách byla stanovena - pro lesy obecní od r. 1893, pro lesy soukromé od r. 1911 - velikost 700 ha. Nařízeními ministerstva orby (1889, 1903) byly dále upřesněny okolnosti státních zkoušek pro soukromou a státní službu. Nařízení z r. 1903 bylo nahrazeno až zákonem č. 166/1960 Sb., který stanovil povinnost složit zkoušku pro odborné lesní hospodáře jako podmínku pro výkon řady provozních i správních funkcí, vyjmenovaných ve vyhlášce č. 17/1961 Sb. Odborné zkoušky byly potom zrušeny zákonem č. 96/1977 Sb., odborná správa nestátních lesů (s konkrétně stanovenými úkoly) byla však zachována.

Alois Martinec, odborný lesní hospodář, Prakšice

Často byla našimi předními politiky v posledním desetiletí vyslovována věta: “Co bylo ukradeno, musí být vráceno.” Jak to vlastně bylo s obecními lesy a lesy drobných vlastníků?

Ing. Marek Netolička - Městské lesy Valašské Meziříčí

Ve svém příspěvku bych se chtěl dotknout několika oblastí, které mají podle mého soudu znatelný vliv na odbyt dřevní hmoty u soukromých a obecních lesních majetků. Kvalitní odbyt dřevní hmoty je “krví” rozvoje lesního majetku, za předpokladu proporcionálního užívání zisků, dosažených právě z prodeje dřevní hmoty. Za hlavní podmínky pro dosažení dobrého odbytu a tím i příjmů lesního majetku, lze považovat zejména: 1. vypěstování kvalitního dříví, 2. dobrou dopravní síť, 3. dobré odbytové poměry. K těmto podmínkám lze dále přičíst také obchodní zdatnost vlastníka, či jeho správce lesního majetku.

Ing. Zdeněk Petřík - Městské lesy Hradec Králové

Rada města Hradec Králové dne 4. dubna 2000 projednávala hospodaření organizace Městské lesy Hradec Králové a po hodinovém rokování činnost organizace za r. 1999 schválila. Ve svém úvodním slově jsem zdůraznil, že při hospodaření v r. 1999 bylo dosaženo nejlepších výsledků za osmileté období existence organizace. V tomto roce dosáhly výnosy hospodaření 43,7 mil. Kč, a oproti r. 1992 narostly 2,3x. Tehdy jsme dosáhli tržeb 19,2 mil. Kč. Tohoto výsledku bylo dosaženo při téměř vyrovnaných nákladech, které mimo běžné hospodářské výdaje obsahují odvody do pěstebního fondu a fondu rekultivací a odvod městu využívaný pro investiční činnost na majetku v naší správě a zlepšování lesního prostředí především jako rekreačního zázemí pro obyvatele města Hradec Králové, což organizace dostala do vínku již při svém vzniku.

ING. JEROME COLLOREDO MANNSFELD

První písemná zmínka o Zbirohu se váže k roku 1230. Panství zbirožské kdysi zaujímalo významnou část Brd a rozkládalo se až ke Křivoklátské pahorkatině. Střídavě je vlastnila Česká královská komora a význačné šlechtické rody Rožmberků, Kolovratů, Šternberků, Lobkoviců. Po bitvě na Bílé hoře bylo zkonfiskováno a opět propadlo královské koruně, protože Ladislav Lobkovic se připojil ke stavovskému povstání. Ve 2. polovině 19. století po prohrané prusko-rakouské válce muselo Rakousko-Uhersko splatit obrovský státní dluh a tak kromě toho, že vyhlásilo státní bankrot, rozprodalo prakticky veškeré lesy, které tehdy byly v držení státu. Tehdy se i zbirožské lesy opět ocitly v soukromých rukách, ovšem ne v rukách řádného hospodáře. Dr. Strousberg, podnikatel v oboru železnic a hutnictví, koupil zbirožské panství v roce 1868. Do roku 1875, kdy zkrachoval, stačil lesy značně zdevastovat. K tomu však také výrazně napomohly dvě obrovské kalamity, sněhová z roku 1868 a větrná z roku 1870. Zbirožský velkostatek získala v roce 1877 vídeňská Hypoteční banka, u níž byl Dr. Strousberg zadlužen, která jej roku 1879 prodala dobříšskému knížeti Josefu Colloredo-Mannsfeldovi. Poničené lesy se tak dostaly pod správu zkušených dobříšských lesmistrů a jen v roce 1880 zde bylo vysázeno 15 mil. sazenic smrku a vyseto 14 800 kg semene. Tolik dávná historie. O současnosti zbirožských lesů jsme si povídali s ředitelem Lesní a rybniční správy Ing. Josefem Myslivcem.

Rozhovor s Ing. Luďkem Nechvátalem, ředitelem a prokuristou družstva

První pokusy se zakládáním lesních družstev lze zaznamenat v samotných začátcích zemědělského družstevnictví, tedy přibližně v 70. letech 19. stol. Již tehdy usilovali někteří čeští lesníci o to, aby ožehavá otázka obhospodařování drobných lesních majetků byla řešena družstevně. Všechny tyto pokusy tehdy dříve či později selhaly, a to nejen u nás, ale i v cizině. Také později u příležitosti různých lesnických kongresů byly projednávány možnosti združstevnění drobných soukromých lesů a k jejich uskutečnění se doporučovaly různé nařizovací nástroje. Posun k realizaci družstevní myšlenky u nás umožnil až vznik Československé republiky po 1. svět. válce a pozemková reforma, která následovala. Na jejím základě po roce 1930 vzniklo 16 lesních družstev obcí s výměrou lesního majetku od 160 ha do téměř 6000 ha o celkové rozloze 22 868 ha a 127 družstev s členstvím smíšeným o celkové rozloze 29 633 ha. Největším družstvem, které tehdy vzniklo, bylo lesní družstvo obcí Přibyslav. O jeho minulosti a současnosti jsme si povídali s ředitelem a prokuristou družstva Ing. Luďkem Nechvátalem.

Rozhovor s Ing. Robertem Babukou, vedoucím IS/IT EP Kapitál Group, a. s.

V 1. polovině 90. let došlo v odvětví lesního hospodářství k zásadním změnám v organizaci a řízení resortu. Po přijetí restitučních zákonů a transformaci bývalých státních lesů na státní podnik Lesy ČR vznikly privatizací lesní akciové společnosti, které ve stávajících podmínkách změn, spojených s oddělením výkonů lesnických činností od správy lesů, byly nuceny reagovat na tyto podmínky a přizpůsobit své chování novým požadavkům na řízení lesních podniků. Potřeba změny informačních systémů se stala nutností pro dosažení efektivního řízení na právě vznikajícím trhu lesního hospodářství. Součástí strategických záměrů, stanovených vlastníky a managementem společností, bylo vytvoření kvalitních informačních systémů. O tom, jaké řešení přijala jedna z nejsilnějších skupin působících na lesnickém trhu, skupina lesních akciových společností, zastřešená společností EP Kapitál Group, a. s., jsme psali v minulém čísle Lesnické práce. V návaznosti na tuto informaci jsme požádali o rozhovor Ing. Roberta Babuku (vedoucího IS/IT EP Kapitál Group, a. s.), zodpovědného za zavádění tohoto nového informačního systému.

Oto Lasák

Brněnské výstaviště otevřelo po dvou letech svoje brány již tradičně v neděli, aby od 2. do 6. dubna nabídlo odborné i laické veřejnosti exponáty veletržního trojlístku TECHAGRO, SILVA REGINA a ANIMAL VETEX. Na ploše 30 000 m2 se představilo 433 firem ze 14 zemí. V pořadí již 6. ročníku veletrhu SILVA REGINA se zúčastnilo potěšujících téměř 60 vystavovatelů z 5 zemí a proti minulým ročníkům překročila obsazená plocha třítisícovou hranici - 3400 m2. Veletrhy během pěti dní navštívilo 43 000 návštěvníků.