Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 9/11

Natura 2000 – aktuální stav a změny do budoucna

Michael Hošek

Dnes je tomu již více než deset let, kdy začaly v souvislosti se vstupem České republiky do Evropského společenství přípravné práce na soustavě Natura 2000. Před více než pěti lety pak byly nařízením vlády vyhlášeny první lokality. Pro ochranu přírody to byl jednoznačně nejnáročnější úkol související s implementací evropských směrnic. V podstatě se totiž jednalo o vytvoření soustavy chráněných území přibližně stejného rozsahu, jaký má naše národní soustava.

Vytváření odborného návrhu evropsky významných lokalit

Michael Hošek

Účelem tohoto krátkého příspěvku je stručně shrnout systém navrhování evropsky významných lokalit. Text se nezabývá způsobem vymezování ptačích oblastí. Jak už je uvedeno v příspěvku L. Mika, kritéria jejich výběru a specifikace hranic se řídí metodikou vymezování tzv. Important Bird Areas, vypracovaných Birdlife International.

Implementace Natury 2000 v zemích EU z pohledu vlastníků lesů

Barbora Bučková

Jednotlivé členské státy přistoupily k soustavě chráněných území Natura 2000 odlišnými způsoby. Některé se při vyhlašování rozhodly pro participativní přístup, jiné upřednostnily centralizovanější postup. Mnohé si prošly dlouhou cestou hledání vhodného způsobu implementace a spolupráce s vlastníky. Předkládaný článek nabízí pohled na implementaci Natury 2000 v některých zemích Evropské unie pohledem zástupců vlastníků lesů.

Ochrana biodiverzity na území Evropské unie – Natura 2000

Ladislav Miko

Ochrana biodiverzity na území Evropské unie se opírá o dvě směrnice, starší směrnici o ptácích (Směrnice č. 79/409/EHS; o ochraně volně žijících ptáků) a novější směrnici o evropských stanovištích (Směrnice č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Obě směrnice předepisují vymezení území s cílem ochránit populace ptáků a dalších vybraných druhů rostlin a živočichů a také pro evropskou přírodu charakteristické typy stanovišť a udržet, nebo v případě poškození dosáhnout jejich tzv. příznivý stav z hlediska ochrany. Oba typy území, tj. v českém kontextu tzv. ptačí oblasti a evropsky významné lokality, v souhrnu vytvářejí ucelenou a navzájem provázanou soustavu území, která je známá pod názvem Natura 2000.

Víkendová exkurze do NP Bavorský les

Jaroslav Červenka, Pavel Štorch

Díky spolupráci Miroslava Svobody s oddělením výzkumu Správy NP Bavorský les vznikla myšlenka uspořádat pro studenty lesnictví z pražské fakulty exkurzi na bavorskou stranu Šumavy. Tato červnová dobrovolná víkendová exkurze byla nabídnuta i jako praktický doplněk výuky předmětu Ekologie lesa.

Díky spolupráci Miroslava Svobody s oddělením výzkumu Správy NP Bavorský les vznikla myšlenka uspořádat pro studenty lesnictví z pražské fakulty exkurzi na bavorskou stranu Šumavy. Tato červnová dobrovolná víkendová exkurze byla nabídnuta i jako praktický doplněk výuky předmětu Ekologie lesa.

Šíření lýkožrouta smrkového z NP Šumava do okolních lesů

Martin Klewar

Nekončící kůrovcová kalamita v NP Šumava nabrala po orkánu Kyrill nový rozměr v momentě, kdy bylo více než 115 000 m3 polomového dříví ponecháno bez asanace a zároveň došlo k dalšímu upevňování praxe bezzásahovosti v řadě dalších lokalit. Bezzásahovost byla uplatňována také v sousedství okolních lesů bez ohledu na širší vazby území a navzdory prezentovanému přesvědčení lesnické veřejnosti o důsledcích takového postupu. Ve vztahu k ohrožení sousedních lesů se aktuální situace výrazně nezměnila, protože v rámci dotčeného území je stále k dispozici cca 13 miliónů m3 atraktivního dříví. Jestli dojde vlivem současných změn v managementu NP k zastavení další kalamity, je stále nezodpovězenou otázkou.

Lesy Národního parku Šumava - Vývoj a aktuální stav

Petr Kahuda

V Národním parku Šumava se ani po dvou dekádách existence nepodařilo nastavit vyvážený způsob managementu lesních porostů tak, aby požadavky ochrany přírody byly uplatňovány v souladu s potřebnou péčí o lesní ekosystémy za podmínky žádoucího trvale udržitelného rozvoje území a s potřebami obyvatel.

Tento způsob léta Na Ztraceném zdál se být poněkud rozmarným

Jiří Mánek

Lokalita Na Ztraceném, nedaleko obce Modrava, byla po celá staletí hospodářsky využívaným lesem. Od 1. 1. 2008 do letošního dubna byla bezzásahová a v květnu byla aktivisty mediálně přejmenována na Ptačí potok. Přeci jenom, Ptačí potok má v ochraně přírody větší kadenci. Přestože se jedná o marginální část lesa NP Šumava s rozlohou 280 ha, tedy asi 0,5 % z rozlohy lesa, který Správa NP Šumava spravuje, koncentrovalo se Na Ztracený veškeré mediální dění. A o co vlastně šlo? Komu a proč? Přináším jeden z pohledů.

Zákon o NP Šumava

Anketa LP

Klíčem k řešení problémů Národního parku Šumava je podle ministra Tomáše Chalupy nový zákon, který by měl stanovit jasnou a pevnou koncepci na dlouhé období, a tím zajistit stabilitu včetně jasné strategie boje s kůrovcem a definice jednotlivých zón.

Proto přinášíme názorový přehled k tomu, co by měl nový zákon z pohledu péče o lesní ekosystémy obsahovat.

Září 2011

Vážení čtenáři,

jsme na konci prázdnin, na konci okurkové sezóny a na začátku sezóny, kdy, jak pevně doufám, přestanou noviny plnit titulky týkající se Národního parku Šumava. Dovolím si krátké zamyšlení nad současnou mediální scénou, která se možná ne všech, avšak jistě mnohých z nás každodenně dotýká.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.