Archiv časopisu Svět myslivosti

Ing. Ctirad Rakušan

V rozhovoru o černé zvěři, uveřejněném ve Světě myslivosti č. 10/2007, uvádí prof. MVDr. Emil Tkadlec, CSc., že „špatná struktura – omlazování populace – není příčinou, ale důsledkem“ trvalého růstu jejího početního stavu. K tomuto tvrzení bych chtěl přispět několika poznámkami.

Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) vydalo v listopadu loňského roku doporučená opatření, která by měla vést v lesních honitbách k redukci početních stavů spárkaté zvěře (Svět myslivosti č. 12/2007). K opatřením vyplývajícím z § 39 zákona o myslivosti patří doporučení orgánům státní správy myslivosti povolovat na žádost držitele honitby odstřel srn, srnčat, daněl a daňčat na společném lovu. Po zveřejnění výše uvedeného materiálu se na internetových diskusních fórech strhla ostrá diskuse, v níž řada jejích účastníků odsoudila kromě jiného lov holé srnčí a daňčí zvěře na naháňkách jako neetický. Je tomu však skutečně tak? Náš zákon o myslivosti povoluje odstřel holou zvěř jelena lesního, siky japonského a muflona, tyto druhy se u nás na naháňkách běžně loví a nikdo se nad tím nepozastavuje. Jaký rozdíl je mezi nimi a mezi druhy vyjmenovanými v citovaném doporučení? Ve věci odstřelu srn, srnčat, daněl a daňčat jsme se obrátili na čtyři respondenty, jimž jsme položili následující otázku: Povolili byste odstřel holé srnčí a daňčí zvěře na společných lovech?  

Mgr. Jarmila Krojerová, Ph.D., a mgr. Miroslava Barančeková, Ph.D.

Ve dnech 14.–17. září 2007 se v malebném italském městečku Fiera di Primiero uskutečnila první mezinárodní konference zaměřená na rod Cervus (jelen – pozn. red.). I když šlo v pořadí o první ročník konference, setkalo se na ní široké spektrum vědců z mnoha oborů, jejichž společným objektem zájmu je rod Cervus. Většina příspěvků se týkala zejména jelena lesního (Cervus elaphus) a siky japonského (Cervus nippon). K exotičtějším druhům patřili např. sambar indický (Cervus unicolor) nebo jelen barasinga (Cervus duvauceli).

Prof. Ing. Luděk Bartoš, DrSc.

V minulém čísle Světa myslivosti jsem popsal, jak se do Evropy dostal sika japonský. Ještě před tím jsem se v rozhovoru pro Svět myslivosti č. 11/2007 také zmínil o tom, že když jsme se koncem 70. let minulého století výzkumně zajímali o hybridizaci siky a jelena lesního, byli jsme několik let terčem posměchu tehdejších oficiálních kapitánů mysliveckého výzkumu. Ti se domnívali, že jsme jen snílci vymýšlející si nesmysly. Přitom netušili, že by stačilo nahlédnout do zahraniční literatury. Dnes se to zdá k nevíře, ale naši kritici si několik desetiletí vystačili celkem dobře s tím, že četli jen to, co sami napsali. Domnívám se, že i z těchto důvodů bude docela užitečné, když podrobně popíši historii sledování hybridizace a uvedu podstatné souvislosti.

Před druhou světovou válkou u nás existovalo nesčetně lokálních mysliveckých organizací, které však byly za války nuceny ukončit svoji činnost a po ní již nebyly obnoveny. Na předválečnou tradici chce navázat nově vzniklá Myslivecká matice česká (dále Matice), jejíž představitelé dr. ing. Jiří Hanák a bc. Karel Horký poskytli našemu časopisu krátký rozhovor.

Redakce

Ve Světě myslivosti č. 12/2007 jsme přinesli výsledky finálové části soutěže Rarita roku 2007. Ve středu 28. listopadu 2008 proběhlo v redakci v Kostelci nad Černými lesy za účasti zástupců hlavních partnerů soutěže slavnostní předání cen lovci vítězné trofeje a soutěžícímu, jehož trofej skončila na 2. místě.

Redakce

Do soutěže Rarita roku 2007 bylo přihlášeno celkem 267 srnčích trofejí. Pravidla byla jasná – v jednotlivých číslech Světa myslivosti (6-11/2007) budou zveřejněny trofeje, které se v příslušném kole soutěže umístí podle bodování poroty na 1. až 10. místě. Čtenáři si tak mohli prohlédnout na stránkách časopisu 64 velmi zajímavých parožních abnormalit. Protože mezi zbylými 203 trofejemi, které zůstaly kvůli silné konkurenci „pod čarou“, je hezká řádka těch, které stojí za vidění, provedli jsme mezi nimi výběr, který nyní předkládáme jako závěrečnou tečku za úspěšným prvním ročníkem soutěže.

Ing. Karel Klusák

Na světové výstavě loveckých trofejí v Plovdivu v r. 1981 vzbudila pozornost trofej srnce, jehož ulovil major Peter Baillie, tehdejší předseda British Deer Society (Britská společnost pro jelenovité), v hrabství Hampshire v Anglii. Trofej byla pozoruhodná mimořádně velkou hmotností a neobvyklými lebečními kostmi. Pučnice a celá horní část lebky byly totiž mimořádně zbytnělé a bylo zřejmé, že obvyklá srážka 90 g, která se podle hodnotitelské metody CIC používá pro stanovení čisté hmotnosti trofeje, zdaleka nebude stačit.

JUDr. Jan Vebr

Ve Světě myslivosti č. 11/2007 jsem si přečetl články ing. Evy Vávrové, Ph.D., a ing. Jiřího Kamlera, Ph.D., týkající se problematiky pojištění odpovědnosti při výkonu práva myslivosti – tedy ve skutečnosti pojištění nabízené Halali, všeobecnou pojišťovnou, a. s. Napadlo mne, že s pojištěním od Halali je to jako s Járou Cimrmanem. Skutečně existuje, nebo je pouhou fikcí?